„Spiknutí nenávisti? Ne! k Pirátům máme blíž.“ Půta odmítl ANO a promluvil o svém konci

Pane hejtmane, 38,57 % hlasů je drtivé vítězství, konkurenci jste nechali daleko za sebou. Máte dokonce o šest procent více než před čtyřmi lety (32,35 %). Jak se vám to podařilo?

Ty faktory vidím tři. Ocenění dobré práce v posledních 8 letech a to, že kraj funguje, umí problémy obyvatel řešit i ve spolupráci s obcemi, s městy, se starostkami a starosty. Druhý faktor je dobrý tým. Kandidátka byla opravdu plná osobností, které by hned od zítřka dokázaly dělat náměstky hejtmana, když by bylo potřeba, pracují pro lidi dlouhodobě a ti lidé je znají. Třetí faktor je zvládnutá jarní koronavirová krize, která podle všech možných názorů politologů a sociologů na výsledek volby prostě měla vliv.

Jak jste tohle velké vítězství oslavil v době, kdy i restaurace musí mít kvůli koronaviru otevřené pouze do 22:00? A byl vůbec na nějaké oslavy čas?

Vlastně moc ne, se přiznám. Po první tiskovce jsem jel v půl šesté z Liberce, v půl sedmé byla tiskovka STAN v Praze, v sedm jsem sedl do auta a jel zase zpátky do Liberce. Pak jsme tu jednali od půl deváté skoro do půlnoci. Ale nakonec jsem slavil, protože s dvěma lidmi jsem skončil u nás doma pod pergolou, strašně pršelo, pili jsme nějaká tři piva v plechovce, takže drobná oslava tam byla. Snad jsme tím neporušili nějaká nařízení, ale myslím, že ne.

Druhé ANO získalo 17,85 % a jinak se nikdo nad 10 procent ve vašem kraji nedostal - třetí Piráti 9,86 %, čtvrtá ODS 8,59 %). Řešil jste, zda jít do trojkoalice s ODS a Piráty, nebo do dvojkoalice s ANO. Proč jste se přiklonil k trojkoalici?

Chtěli jsme udělat širokou koalici, vyplatilo se nám to a i kraji se to vyplatilo v minulých čtyřech letech. Nám jsou prostě programově, myšlenkově i směřováním blíž Piráti a ODS.

Když máte koalici širokou, máte větší šanci diskutovat o tom, jestli věci, které se dlouhodobě připravují, jsou v rozměru strategických záměrů ,tak jak mají širokou podporu. Když postavíte koalici s většinou jedno, dvou, tří hlasů, tak je to o tom, že se o budoucnosti baví dva nebo tři subjekty a další dva nebo tři subjekty jsou v opozici. Já myslím, že kraj je stejná samospráva jako městská nebo obecní a tam se vždycky vyplácí vytvářet širší konsenzus a neválcovat opozici.

Premiér Babiš v Ptám se, pane premiére mluvil přímo o vás. Ve studiu Blesku totiž říkal: „Pozice hejtmana pro získání politického kapitálu je fantastická a je vidět, že Půta to využil dokonale. Když jste hejtman, tak máte celý kraj. Máte školství, máte nemocnice, máte silnice, máte obce, všude můžete chodit a můžete dělat ve prospěch toho kraje. Je to lepší pozice, než ve vládě, protože zkrátka tam konkrétně máte to vymezené teritorium a tam můžete působit. To samozřejmě ne každý dokáže. Pan Půta má fantastický úspěch, já mu k tomu gratuluji, absolutně to využil a dělal to dobře.“ Co říkáte na tahle slova?

Já si samozřejmě vážím každého ocenění a tak i ocenění od pana premiéra, který v té pozici to, co popsal pro hejtmana, tak dělá v pozici premiéra velmi podobě a asi to také funguje, protože má celostátní podporu velkou. Vážím si každé pochvaly a každých slov tohohle typu.

Takhle pochvala však má druhou stranu mince. Andrej Babiš si postěžoval, že s vámi ANO bylo v koalici a nyní to tak nebude. „Naše lídryně se vůči němu nevymezovala, byli spolu  teďka to vypadá že se jí zbaví,“ posteskl si. Mluví přitom o „spiknutí nenávisti“. Došlo k němu i u vás?

4 roky jsme s paní náměstkyní Volfovou (Jitka Volfová, lídryně ANO, pozn. red.) spolupracovali dobře a myslím si, že to byla slušná spolupráce. Když jsme měli nějaké spory, byli jsme schopni si je vyříkat mezi sebou a navenek kraj komunikoval věc, až když byly domluvené. Myslím si, že je to pro fungování v politice důležité.

Velký přehled: Pecková vystřídala Jermanovou. A na Vysočině vládne Schrek z ODS

Paní náměstkyně se nicméně už před 2 lety rozhodla, že bude dělat ještě starostku České Lípy a já věřím, že jí ten umožněný prostor věnovat se jen České Lípě pomůže, aby tam třeba za 2 roky obhájila. Nedívám se na to nějak úkorně, myslím, že máme dobré vztahy.

A ono „spiknutí nenávisti“, jak označuje postup proti ANO premiér Babiš?

Já myslím, že to není o nenávisti. Je to o spolupráci, voliči rozhodli o nějakém volebním výsledku a já myslím, že v našem případě ten významný nárůst hlasů, tedy 13 tisíc hlasů navíc oproti minulým volbám, tak to jsou voliči, kteří nás přišli podpořit proto, abychom ty volby vyhráli my a ne hnutí ANO. Myslím si, že i těmto voličům jsme povinni to vrátit vytvořením koalice, kde ANO nebude.

Byly tyhle krajské volby spíš o vládě a covidu, jak míní premiér Babiš? Nebo lidi zajímala i krajská témata? Já jen připomenu, že jsme se krajským tématům věnovali i u nás v Blesku, vy jste se osobně účastnil debaty na téma doprava, kde se řešilo mj. složité dojíždění z Liberce do Prahy a chybějící železniční koridor…

Myslím, že se to sečetlo. Když se člověk podívá na volební mapu, tak se musím zmínit o panu hejtmanu Vondrákovi (Ivo Vondrák, ANO – pozn. red.), který dostal ve svém kraji víc než 30 procent a ukázal, že tam tu svou práci odváděl dobře. Je to prostě vítěz voleb, který se nedá obejít. Koalice, která v Moravskoslezském kraji byla, bude fungovat další 4 roky a tam, myslím, že výsledek voleb je hodně o regionálních tématech, o tom, že se snaží ten kraj posunovat.

O regionálních tématech to bylo hodně i ve středních Čechách, kde vyhráli STAN a Petra Pecková. Lidé už měli dost toho, jak byl kraj řízen poslední v posledních 4 letech. Ani v našem případě to není o nějaké nenávisti, ale o hodnocení dobré práce pro kraj a region. Druhý faktor je samozřejmě o tom, že ta zvýšená volební účast (40 procent v Libereckém kraji) se skutečně dá vykládat tak, že část lidí  šla hlasovat proti vládě a šli ohodnotit nezvládnutou druhou vlnu, resp. její začátek.

Zmínil jste Středočeský kraj, kde jsou Starostové lídry nové koalice. Máte radost z toho, že tam hejtmanka Pokorná Jermanová neuspěla a skončí v opozici, což těšilo řadu voličů opozičních stran?

Nemám politiku nastavenou takhle osobně, nepřeju paní kolegyni Jermanové nic špatného. Voliči rozhodli o tom, jak ten kraj vnímají. Mám samozřejmě radost, že vyhráli Starostové, celou řadu kolegů na kandidátce dobře znám. Myslím, že to pro vedení kraje bude určitě dobře, ale nepřeju někomu nikdy nic špatného.

Obligátní otázka: Jaké vidíte hlavní priority, které před sebou má kraj pro následující 4 roky? Na co byste se chtěl zaměřit především? Kde vidíte věc, ke které se můžete dostat poměrně rychle a zároveň s ní skutečně pohnout?

 Všechny politické strany podporovaly v našem kraji před volbami výstavbu pavilonu urgentní medicíny v krajské nemocnici v Liberci. To je věc, kterou chceme za 4 roky dotáhnout a dotáhneme.

Vy jste mluvil o rychlém vlaku do Prahy, tak já věřím, že to za ty 4 roky dotáhneme tak daleko, že bude existovat trasa a bude se projektovat. Že bych byl tak velký optimista, že se za 4 roky svezeme rychle vlakem, to  bohužel nejsme. I v debatě Blesku jsem říkal, že budu rád, když se jako 70letý stařík s hůlkou projedu za hodinu do Prahy na kafe na Václavák.

Starostové pro Liberecký kraj jsou samostatné hnutí, máte vlastní stanovy, předsednictvo. Jak byste vysvětlil svůj současný vztah se STAN, jehož již nejste přímo členem?

Je to docela jednoduché, i když to bude znít možná trochu nabubřele – je to jako CDU/CSU (koalice v čele s Angelou Merkelovou v Německu, pozn. red.). My jsme v Libereckém kraji jako Křesťansko-sociální unie v Bavorsku. Na celostátní úrovni kandidujeme se STAN společně, na regionální a místní úrovni kandidujeme samostatně.

V těchto senátních volbách jsme měli dva společné kandidáty - Zdeňka Linharta a Jiřího Voseckého, kteří kandidovali za STAN+SLK. Pan Linhart vyhrál v 1. kole (52,77 % hlasů v Děčíně, pozn. red.) a pan Vosecký nepochybně vyhraje v sobotu ve 2. kole, protože měl velký náskok. (V 1. kole v obvodu Česká Lípa kole dostal Vosecký 29,59 % hlasů, Vít Vomáčka za ODS pak 15,28 %, pozn. red.)

Složení zastupitelstva Libereckého kraje po krajských volbách 2020 | Blesk

Příští rok jsou sněmovní volby. Vy jste sněmovnu opustil v roce 2017 po měsíci od zvolení. Nezalitoval jste někdy toho, že jste tam přece jen nezůstal?

Ne, udělal jsem dobře, že jsem se nesnažil sedět jedním zadkem na dvou židlích. Já myslím, že když chce člověk dělat pořádně pozici hejtmana, tak je to opravdu práce na jeden a půl pracovního úvazku, když to má opravdu fungovat.

Nejsem úplně ten typ člověka, který by dokázal jezdit jen po povrchu věcí. Chci ty věci mít nastudované, pod kontrolou, chci být u důležitých věcí u vyjednávání a to prostě jako hejtman a poslanec úplně dělat nemůžete, podle mého názoru. Ale samozřejmě obdivuji kolegy, kteří to dávají. Vždycky musím říct, že nevím, kde na to berou čas a energii. Nevylučuji, že se to zvládnout dá.

Asi si ale ulevila i vaše rodina – manželka a tři dcery – že nependlujete neustále mezi Libercem a Prahou…

To bych doma už nebyl vůbec. Takhle je to se mnou složité a ještě k tomu ta Sněmovna… Já si třeba myslím, že se to dá zvládnout se senátorským mandátem. V tom Senátu to není tak intenzivní. Ale pokud člověk nechce být jen pseudoposlanec, který má mandát, tak musí jezdit na důležitá hlasování a odpracovat si to.

Přesto – když se podíváme na volby 2021, budete mít coby úspěšný hejtman při vědomí toho všeho ambice kandidovat, nebo nebudete?  

Já myslím, že je to ještě docela daleko…

Sněmovní kampaň se ale podle pana premiéra Babiše rozjela už nyní.  

Pan premiér je v permanentní kampani, to je jasné. Ale já myslím, že to jsou věci, které musím vydiskutovat nejdřív se svým okolím. Mám odpovědnost za těch 53 tisíc hlasů lidí, za lidi, kteří jsou kole mně a určitě se budeme bavit o tom, kdo by měl za STAN kandidovat v našem kraji do Sněmovny a uvidíme, jaké budou možnosti, jaké budou varianty. Věřím, že se nám ve volbách 2021 ať už samostatně, nebo v koalici, o které se teď vyjednává, podaří nabídnout program pro budoucnost republiky.

Nemyslím si, že volby by měly být o osobě premiéra a o tom, kdo ho má rád a kdo ho nemá rád. Volby by měly být o střetu toho, jak má tahle země vypadat za 10 nebo 20 let. Mně bude příští rok 50 a pamatuji si poměrně na rok 2000. Pětina 21. století bude za námi a já se obávám, že se tahle země za posledních 20 roků nikam moc neposunula. Někdo by měl nabídnout republice program významné modernizace v infrastruktuře, ve školství, v investicích, protože řešit staré spory nám opravdu příliš nepomáhá. Měli bychom se víc dívat do budoucnosti.

Takže k budoucnosti - i ve vašem kraji nyní vzniká spolupráce Starostů a Pirátů. Má tohle spojenectví z vašeho pohledu perspektivu i na celostátní úrovni? I když STAN a Pirátská strana přece jen cílí na trochu jiné voliče?

Mně to smysl dává a z to ze dvou důvodů. Je tam podle mě programová blízkost v hlavních směrech celostátní politiky. Obě dvě strany si stát představují v úrovni, že bude lidem co nejméně mluvit do toho, co dělají v jednotlivých místech. Ani my, ani Piráti nechceme příliš organizovat život, věříme v individuální svobody a že aktivní lidé mají mít možnost, aby byli co nejúspěšnější, a ti, kteří z nějakého důvodu potřebují pomoct, tak těm by stát měl pomáhat. Ale neměl by těm aktivním mluvit do toho, co chtějí dělat, kvůli tomu, že chce pomáhat všem.

To je první důvod, kde jsme si blízcí. A pak jsme si blízcí docela i mentálně v tom, že Starostové jsou podle mě jen o jednu generaci starší Piráti. My jsme s řadou mých kolegů vstupovali do komunální politiky někdy na začátku tohoto století, v roce 2002, někteří v roce 2006. A většinou ta motivace byla taková, že nám v té době bylo přes 30 let, měli jsme rodiny a říkali jsme, že na té místní úrovni chceme měnit věci k lepšímu. Řada z nás tam získala zkušenosti.

Volby 2020: Výhru ANO vystřídala „sprcha“ pro Babiše a Zeman zaryl od poražené levice

Piráti si za posledních čtyři, pět let počínají podobně, akorát jsou o deset, patnáct roků mladší než my. Stojí az to tyhle dva proudy spojit dohromady, pokud budou kolegové u Pirátů věřit tomu, že naše zkušenosti a schopnost dotahovat věci do konce může dohromady s jejich nadšením a vizionářstvím být prospěšná téhle zemi. Opravdu to může být projekt, který se povede.

Také šéf STAN Vít Rakušan o vás říkal, že jste manažersky zvládl jarní koronavirovou krizi. Jaké vidíte hlavní problémy, se kterými se v kraji musíte kvůli koronaviru vyrovnávat nyní? A z čeho máte obavy?

Bude to trochu jiné než na jaře, máme už nějaké zkušenosti. Možná nebudeme tolik plašit v situacích, protože si můžeme vzpomenout, jak jsme to řešili v březnu, dubnu, květnu. To, co nás čeká a čeho se bojím? Tak já se bojím toho, že ta krize může být dlouhá. A bojím se toho, že zatímco na jaře lidé drželi pohromadě, tak teď už tomu tak úplně není. Část společnosti považuje covid za věc, která neexistuje, roušky za něco, co je pro ně horší, než nemoc samotná.

Bude záležet především na centrální vládě, ale i na spolupráci s kraji, abychom lidem dokázali racionálně vysvětlovat, proč jsou opatření nutná, proč jsou důležitá, uměli to podepřít i čísly, aby to nebylo tahání opatření z klobouku. Nouzový stav není nic jiného, než prostředek k omezení svobody lidí. Je potřeba lidem vysvětlit, že vám ty svobody omezujeme proto, že tady máme nějaký problém, který bez toho nejsme schopni vyřešit.

Za problematickou přitom bývá označována i komunikace státu s kraji…

Já bych se strašně rád dočkal v téhle situaci chvíle, kdy se nebudou opatření a jejich plánování vyhlašovat v médiích. Že je nejdřív projedná krizový štáb, vykomunikuje se to s kraji a teprve potom se to bude říkat navenek třeba týden dopředu, aby na to lidé mohli připravit. Aby to nebylo: dnes večer vyhlásíme, co budete dělat zítra. Pro pochopení lidí a vstřícnost k dodržování opatření je to věc, která je klíčová a nepodkročitelná.

Pokud nemluvíme o plošných opatřeních, můžete do toho vstoupit z krajské úrovně i vy. Byl byste pro trvalejší povinné nošení roušek - přes podzim, přes celou zimu - např. ve vnitřních prostorech ve vašem kraji? Na úřadech, v obchodech a podobných místech, kde se lidé více setkávají?

Já myslím, že nás k tomu ta situace donutí. Nošení roušek ve vnitřní prostorech považuju za racionální věc. Teď tím naštvu lidi, kteří berou roušku jako omezování osobní svobody, ale je to především výraz odpovědnosti k druhým. S velkou mírou pravděpodobnosti většina roušek nedokáže zabránit tomu, aby vir pronikl k vám, ale dokáže významně omezit případné vaší nemoci, o které ještě nemusíte vědět, do okolí.

Já vím, že je to nepříjemné, vím, že když to člověk má na puse delší dobu, hůř se dýchá. Ale trochu se obávám, že nás tohle opatření čeká a my v našem krizovém štábu se budeme snažit dělat ty věci uvážlivě, neměnit kormidlo každý den proti větru tak, aby se ta loďka moc nerozkývala.

Opatření nejsou jen o rouškách, ale chodit po Liberci ve vnějších prostorech v rouškách, to vám smysl dává, či nikoli? Roušky venku ano, či ne?

Na chodníku to zatím úplně nutné není, ale může to být věc, která může být i na jednotlivcích – lidé, kteří se cítí být více ohroženi kvůli věkové skupině nebo třeba zdravotnímu stavu, tak bych byl naopak rád, že když někdo ve vnějších prostorách chodí v roušce, tak aby to jeho okolí respektovalo a neprobíhaly takové ty věci, že se na ty lidi útočí, nebo se zesměšňují. Je třeba respektovat svobodu rozhodování v této věci. Ale na nařízení to zatím není.

V květnu jste byl zproštěn obžaloby u podezření v souvislosti s úplatky u dvou evropských projektů. Jak moc vám coby hejtmanovi tahle záležitost komplikovala a případně ještě komplikuje život? Cítíte nějaké dozvuky, nějaká podezírání i dnes? Nebo po volebním triumfu míníte, že lidé už na tohle dění kolem Martina Půty tolik nehledí?

Ona se ta kauza táhne už 6. rok. Volby před čtyřmi lety byly v situaci, kdy jsem byl tenkrát obviněný. Samozřejmě jsem dělal všechno pro to, aby to mou práci neovlivňovalo, snažil jsem se pracovat na 120 procent. Pomohlo mi to především lidsky.

Člověku se prostě uleví, když někdo řekne, že to co říkáte, je pravda. Já jsem od samého začátku říkal – a je to prostě můj opis té situace – že jsem neudělal nic, za co bych se měl stydět, neudělal jsem nic nelegálního. Jenom očekávám, co se odehraje u vrchního soudu a uvidíme, kam se ta kauza bude dál vyvíjet. Po těch 6 letech jsem už trochu poučený v tom, že vždy počítám spíš s pesimistickou variantou. Když má něco trvat dlouho, tak to bude trvat dlouho. Že se ta kauza může táhnout další dva nebo tři roky, na to jsem vnitřně připraven.

V jiném rozhovoru jste říkal, že si nedokážete představit, že za čtyři roky kandidujete znovu. Nikdo nevíme, co bude za 4 roky, ostatně na začátku letošního roku jsme si jen stěží mohli domyslet, v jaké situaci budeme na jaře či nyní na podzim kvůli koronaviru. Přesto – je tohle pro vás poslední funkční období?

V politice je strašně důležité umět odejít včas. Mně se to povedlo v roce 2012, když jsem po 10 letech na základě dobrovolného rozhodnutí opustil pozici starosty Hrádku nad Nisou a plánuju to udělat úplně stejně tady. Člověk si to má nastavit dopředu, protože pak vás někdo z okolí začne lámat, říkat, že nikoho lepšího nemají apod.

Je ale dobré, když přijde někdo s novou energií, s novým pohledem na věc. Neříkám to kategoricky, říkám to jako své přesvědčení. Žádné třikrát a dost, ale myslím si, že i pro kraj, i pro mě 12 let je víc než dost. Určitě to bude období, na které bude rád vzpomínat, samozřejmě pokud se živý a zdravý toho období za 4 roky dožiju, to člověk nemůže vědět nikdy.

A co pak dál? Martin Půta poslanec? Nebo europoslanec? Táhlo by vás to do Bruselu?

 Já jsem v čele Výboru regionů. Už docela dlouho. Brusel a bruselské rozhodování ovlivňuje náš život poměrně dost, ale mám to v principu tak, že jsem spíš člověk, který se vidí v exekutivní pozici, než v pozici zákonodárce.

To se tak trochu týká českého parlamentu i Bruselu, že si nejsem tak úplně jistý, jestli bych v té práci dokázal najít úplně stoprocentní naplnění, potěšení a radost. Bez toho se dobře věci dělat nedají. Ale už jsem dneska jednou zmiňoval, že mi bude příští rok padesát. Tak třeba za dva roky si řeknu, že by bylo dobré trochu zvolnit. Nejde jet deset let neustále na 120 procent vlastní kapacity. Někdy je potřeba ty baterky taky trochu dobíjet.