Česko nedodrží Babišův a Zemanův slib. Na svou obranu dá méně, než chce NATO

Výdaje na příští rok by měly představovat 1,46 procenta HDP. Koalice slíbila, že do roku 2021 bude vydávat na obranu 1,4 procenta HDP, tento závazek by se tak mělo podařit naplnit. V roce 2022 by rozpočet obrany podle Metnara činil 95,2 miliardy a o rok později 101,7 miliardy korun, což by znamenalo 1,6 procenta HDP. Metnar po jednání řekl, že odchází spokojen a s dobrým pocitem.

Dosáhnout dvou procent HDP ve výdajích na obranu do roku 2024 se Česko zavázalo opakovaně, slíbil to například premiér Andrej Babiš (ANO) nebo prezident Miloš Zeman. Odborníci už v minulosti varovali před tím, že vzhledem k plánům na zvyšování rozpočtu ministerstva obrany na nejbližší roky není reálné slib naplnit. V roce 2023 a 2024 by se rozpočet obrany pro dodržení závazku musel výrazně zvýšit až o asi 20 miliard korun ročně.

Učitelé se dočkají průměrného platu 45 tisíc. Plaga a Schillerová: Nárůst bude o devět procent

Schillerová i Metnar označili za důležité, že výdaje na obranu stoupají a ke dvěma procentům směřují. „Počítáme, že ta trajektorie bude postupně stoupat, ale že bychom dosáhli v roce 2024 dvou procent, řeknu otevřeně, to nepředpokládáme,“ řekla ministryně.

Metnar zdůraznil, že důležité je zrealizovat strategické projekty a budovat schopnosti české armády. Za důležité označil, že nominálně rozpočet ministerstva neustále stoupá. Výdaje na obranu ČR každoročně rostou v řádu miliard korun, v roce 2014 byly zhruba 41 miliard korun. Armáda peníze potřebuje na modernizaci zbraní i techniky, které jsou kvůli výrazným úsporám z minulosti často desítky let staré.

Metnar v souvislosti s nedodržením závazku poznamenal, že nikdo nepočítal s příchodem současné krize. Neočekává, že by to pro Česko znamenalo v NATO reputační problém, protože alianční spojenci podle něj ČR hodnotí i podle naplňování investičních obraných plánů a dokumentů, účasti v misích nebo křivky směřování k dvěma procentům HDP.