I v Africe to dělají líp. Forejta nadzvedlo Prymulovo sezení u slibu, zmínil i teroristy
Dvanáct let měl Jindřich Forejt na starost vše, co se týkalo hradního protokolu. Podoba všech prezidentských ceremoniálů šla vždy za ním, nyní už funkci nevykonává, nad záběry z jmenování Romana Prymuly ministrem zdravotnictví se ale zhrozil. Kritizuje nejen podobu celé akce, ale i její prezentaci a třeba to, že se Prymula nepostavil, když prezidentův kancléř Vratislav Mynář četl skládaný slib. K čemu naopak výhrady nemá, je to, že nestál prezident Zeman.
Jako „hurá akce“ mohla působit rychlá výměna na postu ministra zdravotnictví. Poté, co v pondělí ráno rezignoval Adam Vojtěch (za ANO), to trvalo šest a půl hodiny a Česko už mělo nového šéfa resortu Romana Prymulu. Jak ale přiznal premiér Andrej Babiš (ANO), to, že Vojtěch odstoupí, věděli už v pátek. O víkendu byl pak Babiš s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) za prezidentem Milošem Zemanem v Lánech, a tak nominaci Prymuly podle svých slov s hlavou státu předjednal. S pondělním programem už tak na zámku v Lánech prezidentovi muži počítali.
„Jako ve válečném stavu“
I přesto mnohé překvapila podoba samotného jmenování nového ministra. To Kancelář prezidenta republiky přenášela živě na facebooku, televize ani další média neměla na místo přístup. Řada diváků okamžitě kritizovala špatnou kvalitu videa i zvuku. „Dobrý den! Zvuková stopa je zašuměná jak mušle z Makarské,“ vzkázal třeba fotograf Eugen Kukla. Pravdou je, že hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi ve videu téměř není rozumět.
Nad kvalitou zveřejněných materiálů se pozastavuje i bývalý ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt. Ten tuto funkci zastával nejen u Zemana, ale i u prezidenta Václava Klause. Na nižší pozici pracoval i pro prezidenta Václava Havla.
„Ten záběr byl neostrý, rozmazaný, nebylo nic slyšet ani nebylo pořádně nic vidět, protože proti tomu, co to fotil, bylo otevřené okno, a vniklo tak do místnosti velmi ostré světlo,“ popisuje Forejt, co ho zarazilo hned jako první.
„Snad nikdy se nestalo, že by ten vnější dojem z toho jmenování třeba prostřednictvím fotografie nebo záznamu byl takový rozpakybudící a náhodný,“ říká pro Blesk Zprávy Forejt a k celému vyznění jmenování dodává: „Měl jsem pocit, jako že jsme ve válečném stavu a všechno se tomu musí přizpůsobit.“
Stráž, nebo teroristi?
Kritiku Forejt míří třeba na to, jak působila hradní stráž: „Sice tam dva vojáci byli, ale působili spíš jako teroristi než jako čestná jednotka.“ Vojáci, kteří stáli proti oknu, podle Forejta vypadali, jako by měli roušky přes celý obličej včetně očí. Forejt připouští, že někomu se to může zdát jako zbytečnost, on však míní, že i detaily jsou důležité.
„Ceremoniály jsou o tom, že my jako společnost uznáváme, že člen vlády je člověk, který ve společnosti něčeho dosáhl, je to jistá prestiž,“ míní odborník na protokol. Na možný argument, že na ceremoniální věci není v době pandemie čas, nabízí pohled do zahraničí.
„Podívejme se, co ukazují fotografie od ledna tohoto roku z různých zemí světa, například Malawi Afrika, Indonésie, Indie, Kanada,“ zmiňuje expert a tím, že ve všech těchto zemích za posledního půl roku vyměňovali ministra. „Ve všech těchto zemích to probíhalo se standardním ceremoniálem s vojáky, barevně a důstojně - a taky tam měli pandemii,“ uvádí.
„Jestliže v africkém Malawi můžou udělat ceremoniál, který byl o tři stupně lepší než to, co jsme viděli u nás v Lánech, tak si kladu otázku, jestli je to takto opravdu nutné dělat,“ řekl Blesk Zprávám Jindřich Forejt.
Expert na protokol: Prymula měl stát
Co naopak Forejt vůbec nekritizuje, je to, že prezident Zeman při ceremoniálu seděl. „To, že pan prezident sedí, je způsobeno jeho indispozicí zdravotní a jeho dlouhodobými a přetrvávajícími problémy s chůzí, mobilitou a možností stát. To je něco, co on neovlivní. Kritizovat tohle by byl hyenismus,“ míní.
Výhradu má ale k tomu, že seděl i jmenovaný ministr Prymula. A to hlavně při nejzásadnějším momentu: „Pan Prymula, aby zůstal sedět, když se čte ten slib člena vlády, to je vzácná chyba.“ Forejt dodává, že slib je vážným závazkem dotyčného člověka.
„Já si myslím, že pan Prymula, pochybuju, že to bylo z jeho vlastního nápadu, spíš mu bylo řečeno, aby zůstal sedět, protože i tak, jak měl ty ruce složené, tak působil, že nebyl v úplně komfortní situaci,“ hodnotí odborník na protokol a dodává: „Byl oslovován on, pan prezident žádný slib neskládal.“
Tradiční jmenování Zaorálka, novinka u Maláčové
Forejt také upozorňuje, že úroveň ceremoniálů se postupem času za prezidenta Zemana snižuje. „Když si dáte fotografie vedle sebe, tak ta křivka úrovně jmenování jde strmě dolů. V roce 2013, stejně jako v roce 2014 a jako v roce 2017, se to jmenování odehrávalo tak, jak jsou lidé za posledních deset let zvyklí,“ říká Forejt a zmiňuje reprezentační prostory Pražského hradu, ale i jasně daný scénář a plán, ve kterém má každý své místo. „A vypadalo to důstojně.“ Změna podle něj přišla v roce 2018.
Tenkrát ministryni Janu Maláčovou (ČSSD) prezident Zeman jmenoval také na zámku v Lánech, což se považovalo za nezvyklé. Stejnou místnost zvolili i k jmenování Prymuly. Podoba ceremoniálu i přesto ale nebyla tolik lidově řečeno „osekaná“ jako při jmenování Prymuly. Podle Forejta už toto jmenování ale mohlo působit jako nepřipravené nebo náhodné setkání.
Jak by například mohl vypadat ceremoniál jmenování nového ministra, ukazuje video z loňského léta. Tehdy Zeman na Hradě jmenoval nového ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD).
Není to povinnost, ale úcta, míní Forejt
„Způsob, proces a celý ceremoniál jmenování člena vlády není diktován Ústavou a zákonem,“ předesílá však bývalý Hradní protokolář Forejt, který v minulosti právě podobu prezidentských událostí korigoval. Pro samotnou platnost jmenování do úřadu je pouze nutno složit slib. To základní určuje právě Ústava ČR: „Člen vlády skládá slib do rukou prezidenta republiky.“
„Kdyby prezident republiky se rozhodl, že bude jmenovat ministra v parku, na stromě, na půdě, na lodi, tak může,“ podotýká Forejt s tím, že jmenování tedy nemusí probíhat na Pražském hradě nebo v reprezentačním salonku.
I tak ale dlouhé roky bylo tradicí, že se jmenování ministra neobejde bez důstojného ceremoniálu. „Od vzniku republiky před 102 lety se dodržovalo něco, čemu se říká podle mě protokolární úcta k postavení člena vlády,“ zmiňuje Forejt a dodává: „Ta úcta pochopitelně odráží to, že dosáhnout postu ministra už je vrchol určitého kariérního růstu, je to určitá společenská prestiž s tím spojená.“
Kdo to je Forejt?To je ten co nemá ani vysokou školu a je chtrý jako tři dny stará vyoraná myš?To je ten co holdoval sex.orgiím a fetu? Ten je akorát dobrý slintat v bulváru.