„Příště se na vás vys*rem?“ Schillerová o hlášce, angličtině i dopadu viru na kapsy Čechů

Deník Blesk během uplynulých čtyř pondělků přinesl svým čtenářům zdarma příručku Česko po koronaviru. A to na témata trhu práce, podnikání, rodiny a naposledy toto pondělí na téma peněz. Po Janě Maláčové (ČSSD) či Karlu Havlíčkovi (za ANO) přišla vysvětlovat vládní novinky, ale i některé kritizované kroky vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO).

Jaké budou dopady koronaviru na naše peněženky? A bude se zdražovat v obchodech, ve službách, u bydlení? „Po těch prvních pár měsících se ukázal jakýsi nárůst inflace, ale my si myslíme a samozřejmě musíme vyčkat delšího období, že to bude přechodné,“ věří Schillerová. Ohledně ukazatelů, že by nemuselo být tak zle, připomíná například to, že „cena ropy nám klesla“. „Samozřejmě musíme vyčkat, já bych to až tak dramaticky neviděla,“ uvedla šéfka státní kasy, která poukázala i na klesající nájmy u bytů.

Dovolená v českých luzích a hájích

Nejistá sezona nás čeká i v oblasti cestování, kdy se sice již uvolňují hranice, panují ale obavy, jak se vzpamatuje těžce zkoušené odvětví, jakým je právě cestovní ruch. A zda lidé, kteří dostanou vouchery za neuskutečněné zájezdy, ještě uvidí své peníze.   

„Dneska už jsme dál než v dobách, kdy nám krachovala jedna cestovní kancelář za druhou,“ podotýká Schillerová.

„Příště se na vás vyse*em.“ Arogantní Schillerová vmetla Hamáčkovi, jaký je koaliční partner

Vláda dle ní intenzivně řeší podporu tohoto segmentu – i když jak přiznává, zatím hlavně podporu cestovního ruchu v ČR. „Sledujeme to s velkou pozorností, protože toto je skutečně oblast, která je velmi zasažená,“ připouští ministryně a poukazuje na možnost čerpání úvěrů v rámci COVID III. „Já budu velmi ráda, když občané podpoří českou ekonomiku a pojedou na dovolenou českou, já sama tak udělám,“ dodává Schillerová s tím, že chce jít příkladem. To premiér Andrej Babiš (ANO), který k tomu vyzývá také, vyrazí s rodinou do Řecka.

Schillerová: Mám průměrnou angličtinu

Když byla řeč o zahraničí, padl i dotaz na problémy Schillerové s angličtinou. Vicepremiérku se dvakrát v jeden den pokoušely vyzkoušet z tohoto jazyka štáby ČT a CNN Prima News, před kterým nakonec utekla.

Schillerová se na to nyní podívala s odstupem času. „Já jsem nejdřív byla na Malostranském náměstí, tam mě přepadl štáb pořadu 168 (hodin), ten mě hnal až před ministerstvo financí a tam jsem vstoupila a tam byl dlouho domluvený rozhovor na téma jednání expertního týmu u pana prezidenta. A to byla už ta poslední kapka, kdy jsem se otočila a odešla jsem. Moje angličtina je průměrná, já jsem to nikdy netajila, patřím do té generace... Ale neberu si tlumočníka a mluvím, byť možná s ne úplně perfektní výslovností a ne úplně stoprocentně, ale vždycky mluvím sama,“ hájila se vicepremiérka v Epicentru na Blesk.cz.

Rekordní schodek 500 miliard?

Zatímco v rámci pandemie koronaviru a přísných opatření v boji s virem již došlo ke značnému uvolnění poměrů, boj s ekonomickými dopady je během na dlouhou trať.

„Máme nastavený určitý plán konsolidace a postupně chceme v průběhu sedmi let se vrátit do nějakého stavu před pandemií tak, abychom nemuseli drasticky škrtat, drasticky zvyšovat daně a udrželi životní úroveň občanů v ČR,“ vzkazuje Schillerová.

Ošetřovné 80 % končí, přijdou kontroly. Muž od Maláčové zmínil i „díru“ v rozpočtu

Česko se proto zadlužuje a zadlužovat bude i dál. Před pandemií byl plánovaný schodek 40 miliard. Nyní Schillerová mluví o 500 miliardách. „Po vypuknutí pandemie, kdy jsme nebyli schopni odhadnout rozsah ekonomických škod, protože tady není žádné srovnání z minulosti, když se podíváte na krizi z let 2008 a 2009, ta nebyla v takovém rozsahu. Tato je bezprecedentní, celosvětová, v Evropě není země, která by nebyla zasažena, vypnuli jsme ze dne na den ekonomiku,“ připomíná vicepremiérka.

Půjčujeme si výhodně, tvrdí ministryně

Velkou neznámou dle ní tak nadále zůstává čas a to, jak se podaří „zahojit se z krize“. Role vlády je přitom napumpovat do ekonomiky peníze, o tom je nyní Schillerová skálopevně přesvědčená.

„Pořád si půjčujeme na finančních trzích za úrok, který je výhodnější než před vypuknutím pandemie. Toto musíme využít, ten úrok je opravdu velice nízký a musíme prostě ty peníze do ekonomiky napumpovat. Proto to zadlužení, protože to naše země potřebuje,“ doplnila Schillerová.

A na výhrady, mezi kterými se objevila i slova hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška, který označil případný schodek 500 miliard za selhání ministryně financí, reaguje klidně. „Nechám to na něm, samozřejmě o tom schodku bude rozhodovat celá vláda, nakonec ho bude schvalovat Poslanecká sněmovna,“ řekla Schillerová ještě předtím, než jí kolegové ve vládě schodek odsouhlasili. Vicepremiérka se brání, že zatímco výdaje rostou, příjmy značně klesají.

S nárůstem daní Schillerová nepočítá

Schillerová lidi i firmy ujišťuje: „My s nárůstem daní nepočítáme.“ A připomíná, že daně rostly po krizi před více než 10 lety. „K čemu to vedlo? Že v roce 2012 jsme se dostali do nové, mělčí recese, vůbec to ekonomice nepomohlo. To nejhorší, co bychom mohli podnikatelům a občanům teď udělat, je, kdybychom jim zvedli daně v této situaci, kdy oni budou bojovat o holé přežití,“ míní ministryně.

Z dílny resortu financí vzešla na podporu OSVČ a malých s.r.o. během pandemie koronaviru Pětadvacítka, zpočátku často chválená jako vhodná okamžitá pomoc, která má žadatelům přinést až 44 500 korun dohromady za obě období.

„Za první období bylo celkem vyplaceno asi 18,4 miliardy korun a týkalo se to asi 521 tisíc OSVČ,“ vypočítává Schillerová. Ve druhém období šlo o 306 tisíc žadatelů. Někteří žádali za období obě. „My to odhadujeme, že si požádalo kolem 600 tisíc lidí,“ uvedla Schillerová a přinesla si do studia Blesku graf, které profese nejvíce žádaly o kompenzační bonus pro OSVČ.

Podvody žadatelů

Schillerová však potvrdila, že finanční úřady zkoumají, zda Pětadvacítku lidé čerpali oprávněně. A na dotaz, zda někteří žadatelé budou muset peníze vracet, připustila: „Samozřejmě mohou takové případy nastat, protože my jsme ten kompenzační bonus nastavili tak, aby byl neslučitelný s některými dalšími podporami.“ Až na výjimky byl proto s Pětadvacítkou neslučitelný program Antivirus.

Češi, utrácejte, vybízí Havlíček. Promluvil o „rozdávání“ peněz, hádkách ve vládě a žalobách

„Bohužel Finanční správa se setkala i s případy podvodů, kdy podala dvě trestní oznámení,“ podotkla Schillerová s tím, že šlo o žádosti, kde peníze směřovaly na jeden bankovní účet.

„Příště se na vás vys*rem.“ Za sprostá slova se omlouvala

Kolem Pětadvacítky bylo však rušno i z jiného důvodu. Schillerová na dotaz, zda neměla od začátku víc upozorňovat, že se kompenzační bonus bude vyplácet i z rozpočtů obcí a krajů, odpověděla, že zákon prošel parlamentem, druhou novelou a nikdy výhrady nezazněly. Dle ní se ale strhla „mnohdy politicky motivovaná bitva“.

„Já chci věřit tomu, že poslanci věděli, o čem hlasují, věděli, pro co zvedají ruku. Dokonce celá řada opozičních poslanců navrhovala zvýšení kompenzačního bonus, tzn. ještě větší zářez do sdílených daní. Mně to teď připadne jako využití situace a bohužel stavění vlády proti obcím,“ řekla Blesk.cz Schillerová.

Vicepremiérku během bitev ve Sněmovně přitom „zradily“ zapnuté mikrofony – to když nahlas zaznělo její „Příště se na vás vys*rem“, adresované koaličnímu partnerovi z ČSSD, který chtěl neplánovaně situaci dopadů na obce řešit na plénu.

Komunikují takhle současní koaliční partneři ve vládě běžně? „Ne, ne, vůbec. Ani to nepatří do mého běžného slovníku, mě to velmi mrzelo. Já jsem si v tom návalu emocí, které tam probíhaly v těch kuloárech, tak jsem si to ani neuvědomila,“ vysvětluje Schillerová a dodává: „Nepatří to do kulturní debaty, já jsem se mu omluvila a omluvila se všem, kterých se to dotklo, protože by se takto komunikovat nemělo.“

Češi a jejich finanční gramotnost

Vedle peněz v rozpočtech, ať už státním, nebo obecním, se však v Epicentru řešily i peníze českých domácností. Ministerstvo financí přitom nezávisle na pandemii pokračovalo ve studii týkající se finanční gramotnosti Čechů.

„Vidíme posun po pěti letech, že lidé se skutečně v hospodaření s penězi velmi posunuli, hospodaří mnohem zodpovědněji, než hospodařili v minulosti,“ říká Schillerová. „Pandemie ukázala, že je dobré, když je nějaká rezerva třeba na tři až šest měsíců, když má každý nějakou rezervu a nežije od výplaty k výplatě,“ podotkla k tomu, že lidé mají mít slovy její vládní kolegyně Marie Benešové „vatu k přežití“.

Schillerová však vedle důležitých úspor klade důraz i na to, aby se lidé nebáli ani utrácet. „Musíme teď nebrzdit lidi, ale naopak vytvořit důvěru, že se nemusí bát utrácet. Bojujeme za to, aby se udržel pracovní trh a živnostníci nepřišli o své zakázky,“ apeluje.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ve studii se však ukázalo, že třetina lidí nepokryje bez půjčky neočekávaný výdaj 11 200 korun. Pomoci jim může i moratorium na spotřebitelské úvěry, podotkla Schillerová. „Až na 180 miliard různých hypoték a podnikatelských nebo spotřebitelských úvěrů je odloženo, což je také jakási likvidita, kterou teď lidé mají k dispozici,“ vyzdvihla ministryně.

Tlačí na zrušení daně z nabytí nemovitosti

Co je značnou položkou rodinných rozpočtů, je pak samozřejmě bydlení. Schillerová ve studiu hájila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, který zároveň u nových smluv uzavřených od 1. ledna 2022 zruší možnost daňového odpočtu úroků u nových hypoték.

Daň z nabytí nemovitých věcí je dle Schillerové v Česku „nastavena extrémně nespravedlivě, platí ji v podstatě jenom občané, jenom fyzické osoby“. V hlavě však prý měla reformu delší dobu, ale nebyla pro ni politická vůle – důvodem pro udržení daně bylo 13 miliard do státního rozpočtu. „Teď je doba, kdy musíme ulevit, musíme tu likviditu dát,“ apeluje za zrušení Schillerová.

„Když si koupíte dům nebo byt za pět milionů, vezmete si čtyři miliony hypotéku, na tom samém začátku musíte zaplatit 200 tisíc na dani, které vám chybí,“ připomíná Schillerová s tím, že tyto peníze lidé potřebují naopak právě na začátku. „Dneska při těch nízkých úrocích u bank si myslím, že se vyplatí si půjčit,“ dodává.

Důchody? S průměrem 15 tisíc se prý počítá dál

Co ukázal průzkum finanční gramotnosti, je pak i to, že na 95 procent lidí počítá s tím, že nějaký důchod dostane.

„Co se týče důchodů, my počítáme s tím, že tak, jak jsme slíbili v roce 2021, bude průměrný důchod 15 tisíc korun,“ uvedla Schillerová s tím, že na toto zvýšení by měla stačit zákonná valorizace, která důchody zvedá každý rok. Počítá se zhruba na konci srpna a podle Schillerové zvedne tentokrát důchody v průměru o 800 korun. Zda dá vláda nějakou tu stovku navíc z rozpočtu, jisté není. „Určitě tento důchod zaručíme. V tuto chvíli nic jiného slibovat nebudu,“ dodala Schillerová v pořadu na Blesk.cz.