1°C
Filip proti deseti rivalům. O post šéfa komunistů se v listopadu „popere“ i Ondráček?
Koronavirus komunistům překazil plány na dubnový volební sjezd. Kvůli zákazu shromažďování a přísným hygienickým nařízením museli hlasování o novém vedení odložit. Blesk Zprávy ale zjistily, že se strana, která drží při životě vládu ANO a ČSSD, už chystá na nový, listopadový termín sjezdu. Potvrdil ho také šéf KSČM Vojtěch Filip, který zřejmě bude obhajovat křeslo předsedy. Na jeho post se ale hlásí deset dalších adeptů. Mezi nimi několik žen, ale zřejmě i poslanec Zdeněk Ondráček, známý svou kontroverzní minulostí i výroky například během koronakrize.
Dvoudenní sjezd KSČM se měl konat původně 18. a 19. dubna. Ale opatření proti koronaviru tomu zamezila, vláda totiž znemožnila pořádání všech hromadných akcí, těch politických nevyjímaje.
Blesk Zprávy nicméně zjistily, že komunisté už mají stanovený nový termín sjezdu. Do Brna, původně ohlášeného místa, se sjedou 28. a 29. listopadu letošního roku. „Ano, tento termín máme potvrzený,“ sdělil redakci předseda KSČM Vojtěch Filip.
A bude to sjezd, na kterém se bude řešit i Filipovo křeslo. Po omezeném dvouletém mandátu si budou komunisté znovu volit předsedu. Nominace má i samotný Filip, který stojí v čele Komunistické strany Čech a Moravy téměř 15 let. „Po okresních a krajských konferencích mám velké množství nominací, a tak své rozhodnutí sdělím až kádrové komisi sjezdu,“ nechtěl Filip Blesk Zprávám jasně říct, zda bude v listopadu svůj post znovu obhajovat.
Tlačenice do čela strany
Na křeslo šéfa KSČM se přitom bude stát nezvykle dlouhá fronta. Nominační dokumenty mají Blesk Zprávy k dispozici. U jiných politických stran tolik kandidátů navržených na předsedu strany nebývá. Kromě Filipa měla pro dubnový termín sjezdu nominaci další desítka straníků.
Jsou mezi nimi poslanec Stanislav Grospič, bývalý europoslanec Jaromír Kohlíček, současná jediná europoslankyně KSČM a místopředsedkyně strany Kateřina Konečná, poslanec Leo Luzar, předseda městského výboru KSČM v Brně Martin Říha, někdejší místopředseda strany a signatář platformy Restart Josef Skála, bývalý prežský zastupitel a poslanec Petr Šimůnek, současná poslankyně a předsedkyně klíčového rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá a komunální politik Jan Zámarský.
Podle zdroje Blesk Zpráv se chystá kandidovat také poslanec Zdeněk Ondráček. „Očekává se, že se ke kandidatuře přihlásí až těsně před sjezdem,“ řekl redakci zdroj, který je obeznámený se situací uvnitř komunistické strany.
Ondráček na přímý dotaz Blesk Zpráv nereagoval. Svůj úmysl kandidovat ale potvrdila Miloslava Vostrá. „Moje kandidatura trvá,“ připustila. KSČM má podle ní reagovat především na potřeby běžných lidí. „Každá politická strana se mění tím, že reaguje na dění ve společnosti, na potřeby občanů atd.“ doplnila svou představu o KSČM.
Právě o Vostré se mluví v rámci české politické scény jako o blízké ženě současného předsedy Vojtěcha Filipa. Svého stranického šéfa doprovodila například loni do Lán, kde na zámku s prezidentem Zemanem diskutovali mimo jiné o státním rozpočtu. Oba pak spolu přijeli loni Zemanovi na podzim pogratulovat k jeho 75. narozeninám, které slavil v utajení na Hradě.
Svou kandidaturu míní vážně také stávající místopředsedkyně strany a europoslankyně Kateřina Konečná. „Ano, má kandidatura stále platí. Obrovská podpora napříč regiony mě nakonec přesvědčila k tomu, abych kandidaturu přijala,“ řekla Konečná Blesk Zprávám.
Pokud by stanula v čele KSČM, chtěla by podle svých slov především změnit prezentaci komunistů před veřejností. KSČM totiž podle Konečné neumí především prodávat své úspěchy. „Málo prodáváme, že nebýt KSČM, tak by se nejednalo o ústavní ochraně vody, zvyšování důchodů i hanebně nízkých mezd a možná by se znovu privatizovalo,“ vyjmenovala úspěchy komunistů, které straníci neumějí prodat.
Delegáty chystaného sjezdu Konečná prý už dávno varovala, že bude muset začít tvrdý boj o každého voliče. „Musíme si vybojovat každý hlas zpátky, protože pro občana z dolních deseti milionů není strany, která by hájila jeho zájmy lépe, než KSČM,“ dodala Konečná ke své kandidatuře, nad kterou přemýšlela už po volebním propadáku ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017.
Za historický propad historický vliv
„Jsem rád, že je zájem o výkon funkcí v KSČM. Svědčí to o výborné perspektivě komunistické strany v české společnosti,“ tvrdí Vojtěch Filip.
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny zažila KSČM debakl. Výsledek 7,76 procenta hlasů je suverénně nejhorší v celé historii komunistické partaje od jejího založení v roce 1921. Spolustraníci i kvůli tomu vyzývali svého předsedu k rezignaci. Filip nakonec odolával a oddaloval svolání sjezdu, čímž získal čas, aby se strana opět konsolidovala. Tlak nakonec ustál, i když některé průzkumy dnes dokonce řadí stranu mezi ty, které by se nedostaly do Poslanecké sněmovny.
Komunisté i tak patří mezi hlavní hybnou sílu současné české politiky. Na jejich hlasech totiž visí život vlády Andreje Babiše složené z hnutí ANO a ČSSD. Právě KSČM totiž umožnila získat vládní koalici důvěru, a pokud nechce o něčem ve Sněmovně jednat, podaří se jí držet vládu v klinči. Filip se stal výměnou za podporu komunistů vládní koalice prvním místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Aktuálně přitom čelí Filip výzvě k odvolání z vedení Sněmovny. Podpisy, které by umožnily hlasovat pro jeho sesazení, sbírá opoziční TOP 09 kvůli jeho výrokům na adresu tří komunálních politiků, kteří mají policejní ochranu kvůli hrozbě Ruska.
Na svém twitterovém účtu Filip napsal že, „někteří tzv. komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů dokonce i zahraniční politiku, a to i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží, tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila.“
Pod policejní ochranou jsou přitom pražský primátor Zdeněk Hřib (Pirátská strana), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). „No, tak ať si sbírají,“ reagoval na iniciativu TOP 09 pro Blesk Zprávy Filip.
Ondráček budí vášně od listopadu '89
V čele KSČM chce stanout podle zdroje Blesku i poslanec Zdeněk Ondráček, byť to on sám ještě nepotvrdil. U některých si vysloužil přezdívku „mlátička“. To kvůli aktivnímu nasazení proti studentům a demonstrantům v Praze na Národní třídě během listopadových událostí v roce 1989.
Po volbách 2017 se Ondráček následně stal předsedou sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Pod tlakem, údajně ze strachu o rodinu, ale nakonec na tento post rezignoval.
Současný místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost na sebe upozornil také loni v květnu, kdy navštívil ukrajinský Donbas, kde ho separatisté vítali hymnou a vystupoval z auta označeného českou vlajkou. Od Ondráčka se pak většina českých politiků distancovala, Doněckou republiku totiž neuznává žádný členský stát OSN. „Dělá ostudu České republice. Na této cestě oficiálně ČR nezastupoval,“ reagoval tehdy šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).
Naposledy okolo sebe Ondráček vyvolal rozruch při letošní koronavirové krizi, kdy část společnosti kvůli nařízením vlády musela zůstat mimo svá pracoviště, řada z nich přišla také o práci. Jako člen Ústředního krizového štábu navrhl, aby stát poslal studenty nižších ročníků vysokých škol pracovat na pole. Prý proto, aby zachránili letošní úrodu.
Témata:
Související
