„V obleku má cigarety a kafíčko.“ Kuberova dcera popsala loučení s tátou i politické ambice

Autor: Jakub Veinlich - 
17. května 2020
05:00

Šéf Senátu Jaroslav Kubera (†72, ODS) zemřel na srdeční infarkt poté, co v posledních dnech života čelil velkému tlaku kvůli plánované cestě na Tchaj-wan. Politický prapor by po něm mohla převzít jeho dcera Vendula Vinšová. V druhé části rozsáhlého rozhovoru pro Blesk Zprávy přiznala, že po smrti svého otce uvažuje o vstupu do politiky. Zda by vstoupila také do ODS, ale zatím sama neví. Prozradila ale také, jaký byl Kubera otec, co nevynechal žádnou sobotu a i to, jestli chtěl skutečně kandidovat na prezidenta nebo někdy pomýšlel na rozvod.  

Jaký byl Jaroslav Kubera otec? A dal se jeho život rozdělit do dvou rovin, otec a politik, nebo se to slívalo v jedno?

Asi bych to rozdělila. Je fakt, že tatínek dělal politiku zhruba od roku 1990, kdy jsem to začala vnímat. Mně tou dobou bylo 12 let. Před tím brojil proti režimu, nelíbilo se mu, jak to tu vypadalo, ale jako dítě jsem tu dobu moc nevnímala, myslím, že nás před tím rodiče docela uchránili. Ale táta vždy bojoval vůči nespravedlnosti, bojoval za pravdu, byl takový od mládí.

Nedávno jsem našla jeho dopisy z vojny. Nebylo tam sice nic politického, ale když s něčím nesouhlasil, tak to prostě řekl. Nebyl konfliktní. Byl takový, že neměl s nikým spory. Když byl na něj někdo sprostý a nadával mu, tak si s ním sedl, vyříkali si to, a jak říká maminka, tak se z nich stali někdy třeba i přátelé. Ten dotyčný totiž pak pochopil, že je vše trochu jinak.

A na vojně měl také třeba nějaké spory?

To si nemyslím. To byly spíš dopisy rodině. Je ale pravda, že si vždy šel za svými názory.

S vaší maminkou byli manželé 52 let. V rozhovoru k výročí 50 let od svatby připomněl v rozhovoru pro Blesk Zprávy, že se brali v pátek 13. a navíc v roce 1968 mezi tanky. Jak vnímal tuto dobu. Byla to z jeho pohledu také určitá nespravedlnost?

Naštěstí bral vše vždy tak nějak s humorem. Takže se tomu naši spíš smáli. Nebrali to tragicky. Vím, že tehdy měli nějaký plakát, který byl na průklepáku, byly tam tanky a také auto. A to si pamatuju, že si to vystavili kdysi v obýváku. Ale opravdu bral věci hodně s nadhledem.

I když teď řešíme věc, která je pro nás hodně bolestivá a cítíme tam velkou křivdu, kvůli jeho plánované cestě na Tchaj-wan, tak vím, že táta to tak do poslední chvíle nevnímal. Věřil, že to zvládne a asi ani sám nevěřil nějakým dopadům, které by mohly nastat. Jsme zvyklí na černý humor, a tak přistupoval k životu. I ten 68. rok tak vnímal. Bral to, jak to bylo.

Dokázal oddělit politiku od rodinného života?

Určitě dokázal. Když se mě vždycky někdo zeptal, tak jsem říkala, že se o politice doma moc nebavíme. Je pravda, že on tím žil. To byl jeho život, hrozně to miloval. Maminka byla ale taková jeho domácí sekretářka. Vedla mu agendu, dívala se na jeho vystoupení v různých debatách, vedla mu zápisky ze všech možných schůzí, z kongresů. Když někam jeli, tak z toho pak dělala výstřižky, ona je maminka v tomhle hodně pečlivá. Spolu politiku rozebírali hodně. My jsme to přijímali, co taťka dělá, měli jsme své zkušenosti s lidmi zvenčí, kdy to ne vždy bylo vše pozitivní, ale nijak víc jsme do toho nezabředávali.

Video Kubera si vzal na Hrad kravatu s prasaty. Symboliku to prý už nemá. - Blesk Zprávy / Zuzana Štíchová

A uměl si udělat čas na vás na dcery, na rodinu, ve smyslu, že řekl: mám víkend, politiku neřeším, jedem na výlet?

Když jsem byla dítě, tak ano. To bylo ještě jiné. Později už ten čas moc nebyl. On opravdu pracoval téměř 24 hodin denně. Nám teď hodně lidi vyčítají, že za něj bojujeme, že to pojímáme jako nějakou formu zviditelnění. Říkají, že mi, že je to ostuda, píšou mi, ať se stydím, ať

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium

Další videa
Články odjinud