Nový hrdina: „Jánošík“ Matovič vypráskal Fica a jedná o vládě i s Kiskou. Na tahu Čaputová

„Slovensko čelí několika zásadním výzvám: nedokonalé demokracii provázené selháním právního státu, nedůvěrou vůči justici, policii a prokuratuře, nízkou úrovní politické kultury a vysokou mírou korupce,“ 

vypočítává před volbami pro slovenský Denník N expremiérka Iveta Radičová. „Demografická krize vyžaduje zásadní odpověď jak v rodinné politice, tak v penzijním systému,“ podotýká a dodává: „Svůj hlas dám programu a odbornému týmu politické strany Za lidi, která nabízí konkrétní schůdné kroky k řešení uvedených výzev.“

Dnešní online zpravodajství ke slovenským volbám končí. Těšíme se na vás zase zítra. Urny se budou otevírat v sedm ráno a Blesk Zprávy budou u toho. 

V politice na Slovensku je aktivní i Daniel Strapák, bratr slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. A šéf buňky Progresivního Slovenska v Pezinoku, kde Čaputová bydlí. Na kandidátce do Národní rady ale nakonec chybí. Lídrem koalice Progresivní Slovensko / Spolu je 36letý Michal Truban.

Ve středu se vládní koalici nepodařilo prosadit ve sněmovně celý navrhovaný sociální balíček v hodnotě přes 800 milionů eur (více než 20 miliard korun) ročně.

Jednání v Národní radě provázely kuriozní situace. Již minulý týden jej poznamenal protest skupinky nezařazených poslanců, kteří po dva dny blokovali řečnický pult v jednacím sále.

Třináctá penze, kterou Směr-SD sliboval už před deseti lety, nahradí stávající vánoční příspěvek důchodcům, jehož výše je závislá na pobíraném důchodu.

Dodatečná penze bude vyšší než zmíněný příspěvek, jehož nejvyšší suma loni vystoupila na 200 eur (přes 5050 Kč), což byl dvojnásobek předchozí částky. Podle Fica stát najde peníze na 13. penze „s prstem v nose“. Podle ekonomů opatření naopak ještě více ovlivní beztak nereálné rozpočtové cíle dosluhující vlády.

Zavedení 13. důchodu schválila slovenská sněmovna v úterý 25. února. Tedy pouhé čtyři dny před parlamentními volbami.

Opatření prosadily dvě ze tří koaličních stran s pomocí hlasů některých opozičních či nezařazených poslanců. Schválený zákon o dodatečné penzi ještě posoudí prezidentka Zuzana Čaputová, která ho může vetovat.

Jednu penzi ročně navíc ve výši průměrného důchodu pro daný typ pobírané penze by poprvé mělo podle zákona už letos dostat na pětimilionovém Slovensku asi 1,4 milionu lidí. Kromě starobních důchodců získají dodatečnou penzi také například invalidé či příjemci vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Stát to v tomto roce přijde na více než 442 milionů eur (11,1 miliardy Kč).

Do voleb jde i Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), tradiční strana křesťanů, jejím současným předsedou je Alojz Hlina. V letech 1990 - 1992, 1994 a 1998 - 2006 byla zastoupena ve vládě. Postupně z ní odešly silné osobnosti, které se do ní snažily vnést dynamičtějšího ducha. Je silná v rurálním prostředí, hlavně v severní části Slovenska, na Liptově, Oravě nebo na Spiši.

Otazník visí i nad úspěchem či neúspěchem hnutí Svoboda a solidarita (SaS). Liberální strana se stala překvapením minulých voleb, kdy získala 12,1 procent hlasů oproti 5,9 procenta ve volbách předchozích. Vede ji Richard Sulík, europoslanec v letech 2014 až 2019.

Hnutí Za lidi v čele s Andrejem Kiskou bylo založeno loni v září. A taktéž se ostře vymezuje proti praktikám vládní strany Směr-SD. Jeho programovými prioritami jsou zdravotnictví, spravedlnost, školství nebo životní prostředí.

„Vždy jsem se snažil upřímně a otevřeně chválit nebo pojmenovat chyby a zlo, které se v naší zemi šíří. Kdybych mohl, zastavil jsem ho za každou cenu. Vždy jsem si stála za svými hodnotami. Často mi moje slova a kroky nepřinesly žádné politické body, naopak jsem čelil velkému tlaku,“ tvrdí nyní Kiska. Stranu pro lidi založil prý hlavně proto, aby pomohl demokratické opozici prorazit ve volbách a zabránit vládě s kotlebovci. Sobotní volby považuje za „klíčové“.

Peter Pellegrini nastoupil do čela slovenské vlády v březnu 2018, kdy vrcholila krize kolem vraždy novináře Kuciaka. Tehdejší prezident Kiska jej pověřil sestavením nového kabinetu poté, co přijal demisi třetí vlády Roberta Fica.

Pellegrini si podle slovenských médií zakládá na bezchybné image, ke svým příznivcům často promlouvá na facebooku. „Vždy jsem měl a mám velkou pokoru před lidmi a vyslovováním jejich názoru. V demokratické zemi nelze nikomu upírat právo svobodně vyjádřit svůj názor,“ tvrdí původně nenápadný člen strany Směr-SD, který se z poslaneckého asistenta v roce 2002 stal premiérem.

Rozruch však vyvolal cenzurní zásah do rozhovoru Týdeníku Plus 7 s Pellegrinim. Vydavatel týdeníku odmítl otisknout pasáž, týkající se Pellegriniho sexuální orientace, o které se již delší dobu spekuluje. Respondent podle vydavatele vyjádřil nesouhlas s otištěním. Šéfredaktorka týdeníku posléze podala výpověď s komentářem, že volební lídr strany, která se vymezuje proti homosexuálům, musí zvládnout otázky na sexuální orientaci. Strana Směr-SD se mimo jiné postavila proti registrovanému partnerství.

Internetová společnost Google před volbami zablokovala asi tři desítky předvolebních reklam slovenské vládní strany Směr-SD a také dvě její videa na platformě YouTube. Uvedl to zpravodajský server Aktuality.sk.

Podle serveru Google například zakázal šíření videa, v němž Směr-SD útočí na exprezidenta Andreje Kisku a tvrdí, že politik by po volbách prosadil přijetí tisíců migrantů. Za totéž video už v lednu přestal portál YouTube vyplácet jeho autorům odměnu z reklam za počet zhlédnutí s odůvodněním, že podněcuje nenávist.

2. výročí vraždy Jána Kuciaka si Slovensko připomínalo 21. února. „Chtěl bych požádat, abyste se zúčastnili voleb a rozhodovali se srdcem a hlavou. Každý hlas je platný,“ říkal tehdy v Bratislavě z pódia na shromáždění opozice Kuciakův otec Jozef. Sám dříve prohlásil, že v minulosti volil Ficovu stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD), protože se cítil být sociálním demokratem a věřil jejich „blábolům“.

„Zapsali se svou krví do slovenských dějin. Ať se už nikomu nestane to, co jim,“ připomněla dvojnásobnou vraždu chvějícím se hlasem matka Kušnírové na shromáždění na náměstí Slovenského národního povstání (SNP) v centru Bratislavy. Na stejném místě se před dvěma roky po oznámení násilné smrti mladé dvojice konaly mohutné protivládní demonstrace.

Kotlebovci ve svém programu slibují kromě jiného nastolení „pořádku s parazity v osadách“ a ochranu lidí před „cikánským terorem“, odmítli imigranty, chtějí prosadit vystoupení Slovenska „ze zločineckého paktu NATO“ a vypsání referenda o vystoupení země z EU.

Německý Spiegel rovněž míní, že Slovensko bylo dlouho i díky úspěšnému ekonomickému vývoji považováno za příklad povedené západní integrace. „Před dvěma lety ale fasáda vzorové země dostala první trhliny, když nájemný vrah zastřelil novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku,“ poznamenává Spiegel.

Vražda podle něj odhalila skutečné poměry na Slovensku. „Vedoucí členové levicově populistické strany Směr zjevně za dobu u vlády spletli dohromady široce rozvětvený korupční systém,“ píše magazín, podle něhož sestával z politiků, byznysmenů a lidí pohybujících se na hraně zákona. Spiegel připomíná, že v důsledku rozsáhlých protestů musel z funkce odejít premiér Robert Fico, který tento systém zosobňoval jako nikdo jiný.

Demokracií na Slovensku by mohl otřást úspěch krajně pravicových Kotlebovců v nadcházejících volbách, varuje německý magazín Der Spiegel. Liberální opozice je rozhádaná a nejednotná, a tak ze situace podle Spiegelu profituje především extrémní pravice vedená Marianem Kotlebou.

„Svým voličům servíruje o sociální tématiku obohacený nacionalismus, s nímž bodují i jiné konzervativní strany v Evropě, jen radikálněji,“ míní německý magazín. „Kotlebův pohled na svět je utvářen antisemitismem a xenofobií, nadává na ‚asociální‘ Romy a chce zabránit údajně hrozící ‚invazi migrantů‘,“ podotýká dále.

Kotlebova strana, která je podle Spiegelu tak radikální, že vedle ní vládní uskupení v Maďarsku a Polsku vypadají úplně jako občanská, má nyní šanci skončit druhá ve volbách. „Pokud pravice ve volbách příští týden dopadne tak dobře, jak předpovídají průzkumy, mohla by se po Polsku a Maďarsku otřást i demokracie na Slovensku,“ obává se magazín.

Právě poslanec Boris Kollár, který v minulosti vedle svých 10 dětí zaujal například heslem „Můžete mi věřit, nejsem politik“, na facebooku odpovídal přes půl hodiny na dotazy diváků. Kritizoval tam „šaškárnu a cirkus“ ze strany Roberta Fica hledně přídavků na děti a 13. důchodů. Označil to za „převolební korupci“.

 „Kdyby to chtěl Fico schválit, ten 13. důchod a přídavky na děti, tak na to měl 10 roků. Kdyby to chtěl udělat, mohl to udělat klidně v průběhu tohoto čtyřletého volebního období. Kdyby to opravdu chtěli udělat pro lidi, tak by to udělali, když jsme to jako hnutí Jsme rodina předložili. A my jsme 13. důchod předložili v minulém roce dvakrát. Dva tři týdny před volbami zjistili, že je nějaká politická strana předbíhá, teče jim do bot a mohou skončit možná i jako sousedé vedle Kočnera, tak rychle řeknou: Máme tu 13. důchody, rychle to pojďme lidem schválit,“ šil do expremiéra a Směr-SD.

V březnu 2016 přitom Směr-SD získal 28,28 procent hlasů, což vystačilo na 49 mandátů. OLaNO tehdy získalo 11,02 procent a 19 křesel, o dvě více měla Svoboda a Solidarita (SaS) za 12,1 procent hlasů voličů.

Do parlamentu se dostalo i hnutí Jsme rodina-Boris Kollár, jehož ústřední postava je otec 10 dětí, které má s 9 různými ženami.

Pellegrini se přitom zotavil v vysoké horečky, kvůli které byl v noci na 23. únor dokonce hospitalizován v nemocnici.

„Bohužel si všechno vybralo svou daň a od včerejšího (sobotního) večera jsem hospitalizovaný v bratislavské nemocnici,“ uvedl na facebooku. Podle úřadu vlády premiéra přijala bratislavská nemocnice sv. Michala.

„Směr hraje o všechno, ačkoliv ta hra je podle mě dopředu prohraná. Hraje o všechno, protože pokud po těchto volbách skončí v opozici, bude to pro tuto politickou stranu poslední hřebík do rakve,“

uvedla politoložka Aneta Világi. „Strana (Směr-SD) se z pozice velmi silné strany dostala k politické straně, která má podporu srovnatelnou s dalšími stranami. Strana se štěpí na dva tábory a každý se snaží apelovat na jiný typ voliče (...) Kampaň Směru lze stěží hodnotit jako kampaň, je to absence kampaně nejsilnější strany. To, co jsme zažili, je spíše snaha o antikampaň nebo o diskreditaci opozičních stran,“ podotkla Világi.

Příběh Směru-SD podle politoložky připomíná vývoj kolem kdysi velkých stran HZDS expremiéra Vladimíra Mečiara či SDKU-DS bývalého premiéra Mikuláše Dzurindy, které postupně rovněž ztrácely na popularitě, až z vysoké politiky vypadly.

„Spadla kles... Jenže Kočner je jen vrcholek ledovce, který společně musíme vytáhnout nad hladinu,“ hlásí podnikatel a milionář Matovič, který slibuje „poražení mafie“.

„Chceme vyzvat Petera Pellegriniho, aby skoncovali s rabovačkou na poslední chvíli, kterou spustili,“

zuří Matovič. Podle něj se na jednotlivých ministerstvech tlačí na vedoucí představitele, aby podepisovali narychlo smlouvy na poslední chvíli. „Evidentně tito lidé mají velký strach, že po volbách nebudou moci tuto rabovačku dokončit,“ dodal a označil to za „amorální konání“.

„Je třeba počkat, jak lidé ve volbách rozhodnou. Na poslední chvíli protlačovat nějaké zlodějské smlouvy, je něco, co jsem si myslel, že jsme znali jen v minulosti. Ale bohužel Peter Pellegrini se vydal přesně v těch samých šlépějích. Ze šesti, sedmi ministerstev jsme dostali informace, že v tomto duchu se to děje,“ dodal. 

Čaputová navštívila před volbami přeživší holokaustu Alžbětu Veselou a Lauru Špánikovou, které prošly Osvětimí. Označila to za „silný zážitek“. „Všichni tito úžasní lidé s těžkou minulostí naplno žijí příomností. Je s nimi veselo, jako mezi mladými, i když většina z nich už má po devadesátce. Skláním se před vaší silou,“ vzkázala slovenská prezidentka.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Návšteva v domove Ohel David je vždy silný zážitok. Dnes som bola pozdraviť dve dámy, Alžbetu Veselú a Lauru Špánikovú, ktoré boli deportované do koncentračného tábora v Osvienčime v prvých transportoch zo Slovenska. Ale prežili. Tak ako ďalší z tohto domova so silnými osudmi, preživší holokaustu. Všetci títo úžasní ľudia s ťažkou minulosťou naplno žijú prítomnosťou. Je s nimi veselo, ako medzi mladými, hoci väčšina z nich má už po deväťdesiatke. Skláňam sa pred vašou silou, ktorá vám pomohla prežiť. Pred vašim optimizmom, napriek všetkým ranám, ktoré ste dostali. A tiež pred vašim záujmom o súčasnosť a pred vašou angažovanosťou, hoci by ste mali dôvod na znechutenie a rezignáciu. Ďakujem vám... Ľudí, ktorí zažili fašizmus ubúda, ďalším generáciám nikto nepodá priame svedectvo. Je na nás, aby sme si minulosť pripomínali a aby sme nikdy nezabudli. #prezidentka #nasaprezidentka #mojaprezidentka #slovensko

Příspěvek sdílený Zuzana Čaputová (@zuzana_caputova), Úno 27, 2020 v 8:51 PST

Za koalici neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu (PS/Spolu), která loni vyhrála na Slovensku volby do Evropského parlamentu, kandiduje z posledního místa bývalá veřejná ochránkyně práv Jana Dubovcová.

Nová strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky má na 150. místě své kandidátní listiny občanského aktivistu Jána Benčíka, který se stal známým tím, že se na sociálních sítích věnoval odhalování extremistů a neonacistů. Koalice PS/Spolu i strana Za lidi by se podle průzkumů měly dostat do parlamentu.

Kotlebovci zařadili na poslední místo kandidátní listiny jednu ze svých hlavních tváří Milana Mazureka. Ten loni přišel o poslanecký mandát poté, co byl pravomocně odsouzen k peněžitému trestu za xenofobní výroky. Zaplatil pokutu a jeho odsouzení za úmyslný trestný čin bylo zahlazeno. Mazurek se proto ve volbách může znovu ucházet o přízeň voličů.

Sám Matovič kandiduje opět z posledního 150. místa. Dosud se mu vždy podařilo „prokroužkovat“ a získat mandát poslance.

Poslední místo kandidátek slovenským hitem

Když se v parlamentních volbách na Slovensku v roce 2010 dostal do sněmovny podnikatel Igor Matovič spolu se třemi svými kolegy z konce kandidátky, vyvolalo to v zemi pozornost a zavedlo novou tradici.

Ze zdánlivě nevolitelného posledního místa kandidátních listin se o poslanecký mandát uchází několik známých osobností i ve volbách do sněmovny.

Slovenští voliči vybírají do Národní rady konkrétní stranu či koalici. Na hlasovacím archu ale mohou zakroužkovat až čtyři kandidáty na poslance, které favorizují. Pokud kandidát tímto způsobem dostane alespoň tři procenta tzv. preferenčních hlasů z celkového počtu hlasů, které strana ve volbách získá, přednostně se na to přihlíží při přidělování mandátů. To znamená, že v konečném pořadí přeskočí své kolegy, kteří jsou na kandidátní listině před ním.

Slovenská prokuratura stáhla obžalobu na poslance hnutí OLaNO Gábora Grendela, který s dalšími poslanci OLaNO kandiduje ve volbách z posledních míst kandidátní listiny hnutí. Obžalován byl kvůli podezření z ohrožení bankovního tajemství.

Stíhání poslance se týká osm let staré kauzy ohledně podezření z vyzrazení informací o finančních transakcích kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera. Toho nyní soud první instance ve čtvrtek potrestal vězením na 19 let za padělání směnek a dál čelí obžalobě z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka.

Grendel dříve v tomto týdnu řekl, že policie jej obvinila v roce 2016 na základě tvrzení jedné novinářky, že dokumenty o Kočnerových transakcích dostala od něj. Podle loni uniklé komunikace z Kočnerova mobilního telefonu si zmíněná novinářka psala s podnikatelem kromě jiného o tom, že jí Kočner dá peníze na dovolenou. Právě Kočner trestní oznámení v případu podal. Prokuratura nyní uvedla, že bude muset znovu prozkoumat věrohodnost svědků.

Premiér Pellegrini den před sobotními parlamentními volbami varoval před migrační vlnou. Reagoval tak na zprávy, že Turecko otevírá pro migranty hranice s EU. Podle Matoviče Pellegrini migranty straší v obavě ze špatného volebního výsledku své strany.

„Migrační hrozbu v žádném případě nebudeme podceňovat. Musí platit, že Slovensko bude rozhodovat, kdo na jeho území vstoupí a kdo nikoliv. S bezpečností Slovenské republiky nebudeme v žádném případě hazardovat,“ uvedl v prohlášení Pellegrini.

„Na poslední chvíli strašit lidi, (že) už jsem pochodují migranti z Turecka - ti lidé (Směr-SD) jsou zcela zoufalí. Mají k dispozici stejné průzkumy jako my. Je zřejmě, že poprvé po dlouhé době může být Směr nejen poražen, ale doslova pokořen. Budou dělat všechno pro to, aby to jakýmkoliv způsobem zvrátili,“ reagoval Matovič na Pellegriniho slova.

„Každý hlas se počítá,“

upozorňuje slovenský exprezident Andrej Kiska. „Jsem terč, protože jsem nikdy neustoupil. Udělal jsem přitom určitě mnoho chyb. Vím to,“ říká upřímně Slovákům, ale zároveň dodává, že „vždy stál na straně dobra“.

Směr-SD a SNS nedokázaly prosadit v parlamentu další dvě opatření ze sociálního balíčku, a to zdvojnásobení přídavků na děti a zrušení dálničních známek.

Pellegrini v televizní debatě slíbil, že zvýšení přídavků jeho strana schválí, pokud bude i po volbách ve vládě. Matovič ohlásil, že pro případ vstupu do nového kabinetu chce v rámci prvních kroků prosadit protikorupční opatření. „Konečně po třiceti letech (je třeba) klepnout zkorumpované politiky přes prsty. Zavést hmotnou a trestní odpovědnost politiků. Čas, kdy politici okrádali vlastní voliče, musí definitivně skončit,“ řekl šestačtyřicetiletý Matovič, který ve slovenské politice působí od roku 2010.

Ve středu zažilo Slovensko ostrou předvolební debatu, plnou slovních přestřelek. A to mezi předáky dvou nejpopulárnějších stran.

Pellegrini se dostal do křížku s lídrem opozičního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igorem Matovičem, který je i podle sázkových kanceláří favoritem voleb. "Okradli důchodce a nyní si je chtějí koupit 13. důchodem. Uděláme všechno pro to, abychom zaplatili důchody. Pokud peníze nebudou, musíme se čestně postavit před lidi," řekl Matovič v debatě na hlavním televizním kanálu veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska.

"Ať (Matovič) neříká, že jsme někoho okradli. My se důchodcům věnujeme každý rok. Když se tito lidé (z opozice a neparlamentních stran) dostanou k moci, tak zemi hrozí vážné hospodářské škody," reagoval Pellegrini, který v debatě čelil také výtkám jiného zástupce opozice, že Směr-SD sliboval zavedení 13. penze již před deseti lety a že podobný opoziční návrh poslanci Směr-SD loni ve sněmovně nepodpořili.

Schválení 13. penze obhajoval i šéf parlamentu Andrej Danko. "Tito pánové (z opozice) tomuto rozhádanému národu jenom lžou a nedokážou přijmout to, že se něco pro důchodce udělalo," řekl Danko.

Předseda parlamentu Andrej Danko vsadil ve svém projevu na zdůraznění konzervativních hodnot, připomněl například rodinu jako svazek muže a ženy. "V tomto období se rozhoduje o charakteru státu. Nebuďme otroky ve vlastním státě. My jsme zde doma. Zachovejme Slovensko, jaké ho známe," řekl Danko, jehož Slovenské národní straně podle sondáží hrozí po volbách odchod ze Sněmovny.

Podle premiéra a volebního lídra vládních sociálních demokratů (Směr-SD) Pellegriniho o složení nového parlamentu, podobě vlády i obsazení funkce premiéra nebudou rozhodovat ani média, ani hysterické výkřiky na sociálních sítích, ale pouze lidé. "Posuzujme lidi podle jejich dosavadních skutků, nejen podle slov," řekl Pellegrini, jehož strana by však po dlouhých letech mohla ve volbách přijít o pozici nejsilnější parlamentní strany.

Ve slovenské společnosti chyběl dostatek spravedlnosti, hlavní příležitostí sobotních parlamentních voleb je navrácení důvěry, uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v televizním projevu.

"Společnost potřebuje víru ve spravedlnost a té se nám v uplynulých letech nedostávalo v přiměřené míře. Nedokázali jsme ji chránit před jejím zneužíváním. Největší tématem a zároveň největší příležitostí těchto voleb je navrácení důvěry ve společnosti," řekla Čaputová v projevu, který odvysílal na svém hlavním televizním kanálu veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska.

Čaputová vybídla Slováky k účasti na volbách. "Demokracie jako vláda lidu může fungovat jen tehdy, když samotní lidé nerezignují na své právo rozhodnout, kdo má v zemi vládnout a sloužit. Každý hlas může být rozhodující," upozorňuje prezidentka.

Na třetím místě s podporou 9,8 procenta skončila v průzkumu krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko, která se se ziskem osmi procent hlasů postarala o největší překvapení parlamentních voleb v roce 2016.

Preference Směru-SD, jehož volebním lídrem je premiér a místopředseda strany Peter Pellegrini, dosáhly 15,6 procenta. Popularita sociálních demokratů na Slovensku dlouhodobě klesá. Ve volbách v roce 2012 strana dostala 44,4 procenta hlasů, ještě před čtyřmi lety byl její volební výsledek 28,28 procenta. I podle nejnovějšího průzkumu by ze Sněmovny vypadli oba stávající koaliční partneři Směru-SD, a to Slovenská národní strana a Most-Híd.

Opoziční slovenské hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) se tento týden vůbec poprvé stalo nejsilnější stranou v průzkumu volebních preferencí.

OLaNO odsunulo na druhé místo nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která průzkumům obliby politických stran na Slovensku vévodila v uplynulých více než 15 letech.

OLaNO v novém průzkumu agentur AKO a Focus podpořilo 19,1 procenta rozhodnutých voličů. Protikorupční hnutí OLaNO Igora Matoviče by tak dokázalo sestavit vládu s většinovou podporou ve Sněmovně spolu s nejméně třemi dalšími opozičními či neparlamentními seskupeními, která se rovněž vymezují vůči Směru-SD expremiéra Roberta Fica.

„Bude to pravda o Slovensku,“

řekla před slovenskými parlamentními volbami prezidentka Zuzana Čaputová. A ve svém projevu vyzvala Slováky, aby především šli volit. Dění kolem slovenských voleb, které se uskuteční 29. února 2020, budeme sledovat online.