25°C
Maláčová hájí plán pro děti z ghett: Školní psychologové a víc sociálních pracovníků
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce za pomoci evropských fondů nastavit systémovou sociální práci na obcích. Ředitelé škol či starostové by mohli požádat například o peníze na dodatečné školní psychology či sociální pracovníky, pokud obce vykazuje znaky vyloučené lokality. O detailech opatření se nyní jedná. Maláčová to řekla v pořadu Partie v televizi Prima. Obhajovala také plán ministerstva práce od roku 2021 nahradit nynější příspěvek a doplatek na bydlení novým přídavkem. Jeho přidělení podmiňuje spoluprací příjemců s úřadem práce a řádnou školní docházkou jejich dětí.
Podle novely se změnami dávek na bydlení by se mohla dávka na půl roku snížit, pokud by předškolák či školák zameškal z jiných než zdravotních důvodů víc než sto hodin za pololetí. To kritizovaly například organizace, které se zaměřují na vzdělávání a sociální problematiku, podle kterých by sankce zhoršila situaci chudých rodin a k lepšímu vzdělávání dětí by nepřispěla.
Maláčová uvedla, že zřízení systémové sociální práce v obcích by mělo pomoci k tomu, aby děti do školy chodily. Nelze se podle ní spokojit s odpovědí, že i když bude přídavek na bydlení navázán na školní docházku, děti stejně do školy chodit nebudou.
„Chceme přicházet se sociální prací v obcích. To znamená, že buď ředitelé škol, ale je to všechno ještě v jednání, nebo starostové obcí, budou moci požádat, pokud budou splňovat určitá kritéria, znaky vyloučených lokalit, o finanční prostředky na dodatečné sociální pracovníky, školní psychology a tak dále. Nechtěla bych ale, aby od rána do večera administrovali evropské projekty, ale aby to bylo prostřednictvím takzvaných šablon, bez administrativní zátěže,“ řekla Maláčová.
Počet vyloučených lokalit se za posledních 10 let ztrojnásobil
Dodatečná a dobře zaplacená odborná pomoc by měla podle ministryně odostřit sociální problémy ve vyloučených lokalitách. „Ale aby rodiče měly zájem spolupracovat se sociálními pracovníky, musí přijít i to, že na ně bude vyvíjen nějaký tlak,“ doplnila. Zmínila, že za posledních 10 let se počet vyloučených lokalit ztrojnásobil. V Ústeckém či Karlovarském kraji je 16 procent dětí bez ukončené povinné školní docházky, poznamenala Maláčová.
Podle návrhu ministerstva práce by o dávku na bydlení mohli přijít také lidé, kteří by se nesnažili pracovat a nespolupracovali by s úřadem práce.
V Česku se na bydlení vyplácí teď příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému hmotné nouze. Výše dávek vychází z normativních nákladů na byt, které každý rok podle výše nájmů a cen energií stanovuje vláda. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent a tato částka nepřesahuje normativ.
Doplatek má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem tak, aby jim zbylo na živobytí. Úřady práce na konci října vyplácely 32.200 doplatků a 156.400 příspěvků. Za prvních deset měsíců se na ně vydalo 7,29 miliardy.
Témata:
Související
