„Zdroje jsou.“ Zeman zmínil 318 miliard rezerv, expert ODS žasne a ekonom varuje
Rezervy v podobě 318 miliard, tolik se podle prezidenta Miloše Zemana skrývá v daňových výjimkách. Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka je ale částka nesmyslná, jak uvedl pro Blesk Zprávy. Částku si prý rád prověří, ale nemyslí si, že by takto ladem ležela částka odpovídající téměř čtvrtině z plánovaných výdajů státního rozpočtu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy by mohlo zrušení velké části výjimek vést až k nepokojům ve společnosti. Všechny výjimky nechce rušit ani samotná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
„Česká ekonomika má rezervy ve výši 318 miliard korun. Zdroje jsou,“ prohlásil prezident ve Sněmovně během jednání o rozpočtu s tím, že tolik peněz by stát získal, kdyby se zrušily všechny daňové výjimky. Zeman operoval s částkou, kterou zveřejnil Pražský hrad spolu se seznamem daňových úlev.
V seznamu se objevilo 43 výjimek, celkově jich ale česká legislativa obsahuje mnohem více. „Celkový počet daňových úlev, včetně těch fiskálně málo významných, v daňových zákonech je téměř 600. Ministerstvo financí nyní pracuje na detailnějším zmapování daňových úlev v celém daňovém systému a na vyhodnocení jejich mikro i makroekonomických dopadů, včetně vlivu na výši obecné daňové zátěže,“ uvedlo pro Blesk Zprávy ministerstvo financí.
Ekonomové význam rušení výjimek i Zemanovu částku rozporují a kritizují. „318 miliard se mi zdá skutečně moc a myslím si, že to bude o několik řádů nižší částka. Jsou skutečně takové výjimky, které nám škodí, ale že by to mělo až takový přínos, který odpovídá až pětině českého rozpočtu, si nemyslím,“ uvedl pro Blesk Zprávy ekonom Lukáš Kovanda.
Souhlasí s ním i ekonomický expert občanských demokratů Jan Skopeček. „Sice to nemám spočítané, ale o té částce pochybuji. Především když si vezmete, že státní výdaje jsou vyčísleny na 1,6 bilionu korun,“ zapochyboval v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
Jak vidí sumu zmíněnou prezidentem ministerstvo financí? „V návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2020 je zveřejněna kvantifikace daňových úlev za rok 2017, přičemž právě 319,9 mld. Kč náleží daňovým úlevám u daně z příjmů fyzických osob. Metodika provádění těchto odhadů je součástí rozpočtové dokumentace v příslušné části,“ uvedl tiskový mluvčí resortu Tomáš Weiss.
Kovanda: Rušení výjimek může vyvolat nepokoje
O rušení daňových výjimek mluvila ministryně Alena Schillerová (za ANO) v souvislosti s tvorbou rozpočtu na příští roky. Kromě finanční náplasti by to podle vicepremiérky přineslo i přehlednější a jednodušší systém pro podnikatele.
Za nápad o postupném mazání úlev prezident Zeman Schillerovou pochválil. „Ministryně Schillerová oznámila, že chce zrušit daňové výjimky, a já to vřele vítám,“ zmínila hlava státu v projevu.
Jenže ani Schillerová ale neplánuje konec všech výjimek. „Jsou věci, které rušit určitě nechceme. Sleva na poplatníka – 90 miliard – tu nikdy nezrušíme. Slevy na děti – 70 miliard – totéž. Ale pak je tam řada věcí, různých osvobození, která se přežila. Já sem politický realista a vím, že většina jich tam zůstane,“ uvedla ministryně v rozhovoru pro E15.
Rušení podobných výjimek by podle Kovandy mohlo způsobit společenské nepokoje. „Ono záleží, jak definujeme výjimku. V řadě důvodu má smysl sociální. Například solidární daň, kterou platí lidé od určitého příjmu. To je výjimka, která pomáhá snižovat sociální napětí ve společnosti. Rušení by mohlo vést k rozšíření propasti, což by mohlo vést i ke sklonu volit autoritativní politiky,“ řekl Blesk Zprávám.
V legislativě by podle experta měla zůstat i sleva na manželku/manžela, do které se opřela ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ta navrhovala, aby se sleva poskytovala jenom v případě, že se muž/žena v domácnosti stará o svého blízkého.
Stravenky? Experti systém kritizují
Daňové výjimky jsou nicméně opravdu přítěží, shodují se opoziční poslanci i experti s ministryní Schillerovou a prezidentem Zemanem. „Jsem rád, že toto téma Zeman otevřel. Napadá mě například stravenkový systém, který zde nemá co dělat. Nebo daň z přidané hodnoty na zlato a stříbro, nechápu, proč jeden kov dani podléhá a jiný ne,“ vznesl pozitiva o poznámce nad výjimkami Kovanda.
Podobně to vidí i Skopeček. „Jako liberální ekonom jsem pro to, aby bylo co nejméně výjimek. Jejich přemíra komplikuje systém a sebere lidem spoustu času. Jedna věc je, že to přinese výdaje do rozpočtu, ale pokud se většina zruší, tak to usnadní poplatníkům život,“ zmínil poslanec ODS.
Právě stravenky patří mezi jednu z výjimek, na kterou už se Schillerová podívala, další je pak osvobození výher z hazardu. Stravenkový paušál ale ministryně rušit nechce, plánuje jen jeho úpravu, aby na něj dosáhli i tací, kteří se k tomuto benefitu dosud nedostali.
Podle dosavadních informací připravuje ministerstvo financí podrobnou analýzu, která má částku kolem výjimek upřesnit.
Rozpočet míří ke schválení
O rušení daňových výjimek se mluví především v souvislosti s rozpočtem na rok 2020. Ten byl ve středu Sněmovnou v prvním čtením prozatím přijat se schodkem 40 miliard.
Celkové výdaje navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2021 a 2022. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se na rozpočtovém výboru snažil prosadit, aby vláda rozpočet přepracovala a schodek stáhla na 20 miliard. Ale neuspěl.
Celkově pak opozice o rozpočtu mluví jako o likvidačním a pro budoucnost velmi problematickým. Především kvůli údajně malé částce do investic.
Prezident Zeman stávající verzi rozpočtu na středečním jednání podpořil a avizoval, že by jej podepsal. Ve Sněmovně se objevil krátce poté, co opustil rekondiční pobyt v Ústřední vojenské nemocnici.
Milouše stačí podělit stem a hned se opět dostaneme do reálného, neprognostického světa