7°C
Česko bude „trpět“ cizince a migranty? Vnitro řeklo detaily o změně pravidel
Vystrašené příspěvky zaplavily v posledních dnech sociální sítě v Česku. Týkaly se novely azylového zákona, respektive její části o institutu strpění cizinců. Ten podle webu Česká justice zavádí Česko v reakci na rozhodnutí Soudního dvora EU a dává práva uprchlíka i cizinci, který není hodný azylu. Mnoho lidí na novinku ostře reagovalo, ale ministr vnitra Jan Hamáčka (ČSSD) říká, že panika není na místě. Princip podle něj v českém právu existuje dlouho.
Institut strpění cizince ze třetích zemí je podle České justice věc, která se nachází například v německé legislativě. Jejím jádrem je, že i cizinci, kteří nejsou hodni azylu, mají určitá práva a má jim být přiznán statut uprchlíka, kterého není možné vyhostit, byť může jít o zločince nebezpečného pro stát. Novela azylového zákona o tom hovoří v odstavci osm.
V důvodové zprávě je uvedeno, že Česko institut zavádí kvůli květnovému rozhodnutí Soudního dvora EU, uvedl web. V něm stálo, že ze zemí Evropské unie nemohou být vyhoštěni uprchlíci, kterým v domovském státě hrozí pronásledování, ani když v EU spáchali trestný čin.
Novela mnoho lidí překvapila. Komentář k ní na facebooku měl i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Asi nejkontroverznější rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci migrace,“ napsal s červeným vykřičníkem. „Pokud se někdo opakovaně dopustí závažných zločinů, je nebezpečím pro stát a jeho občany a nemá na území žadatelského státu co dělat, musí se vrátit do země původu,“ pokračoval.
Ještě pobouřenější slova zveřejnil šéf SPD Tomio Okamura, známý svým negativním postojem k migraci. „EU nám nutí změnu azylového zákona (…) Fakticky na našem území bude zůstávat každý migrant včetně zločinců, který se k nám dostane. EU nás vede do chaosu,“ uvedl na twitteru.
Strpění cizinců? Žádná novinka, zní z ministerstva
Okamurovo vyjádření nakonec inspirovalo šéfa resortu vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zveřejnit vysvětlení. Je aplikace rozhodnutí soudního dvora takovou „katastrofu“, nebo ne.
„Pro migranty to znamená mnohem tvrdší podmínky, protože strpění, které existuje v našem právu 20 let, a nejedná se tedy o žádnou novinku, jak se zcela mylně snažíte prezentovat, je mnohem méně než azyl,“ popisuje ministr v dopise adresovaném šéfovi SPD.
Novela zákona podle něj znamená citelné zrychlení procesu návratu migrantů do jejich zemí poté, co se v nich situace uklidnila. „Strpěné osoby je možné navracet v podstatě ihned, nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které se může protáhnout na roky. Rozhodně se to netýká nelegálních migrantů, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu a musí se vrátit do své země tak jako tak,“ uvádí dále.
Podobně hovoří i Hamáčkovo ministerstvo. Připomíná, že evropský soud záležitost na jaře řešil i kvůli Česku. „Rozsudek Soudního dvora EU potvrdil, že je možné odejmout a neudělit azyl osobám, které se dopustily závažného zločinu. Právě to, zda odejmutí a neudělení azylu těmto osobám je možné, zkoumal Soudní dvůr EU na základě dotazu mimo jiné i českého Nejvyššího správního soudu (NSS),“ popsala pro Blesk Zprávy mluvčí resortu Hana Malá.
„Ten se totiž domníval, že to spíše možné není. Soudní dvůr EU dal však za pravdu českému ministerstvu vnitra – azyl se tedy může neudělit nebo odejmout osobně, která spáchala závažný zločin,“ dodala.
Zbývá proto strpění, které Malá, podobně jako Hamáček, připomíná, že v mezinárodně právních principech existuje dlouhá desetiletí. Cizinec nemůže být vyhoštěn pouze tehdy, pokud by mu v domovské zemi hrozila smrt či kruté zacházení. „To je v českém právu zakotvené skoro 30 let,“ upozorňuje mluvčí.
Rozsudek podle Malé ve výsledku pro Česko znamená, že můžeme rozšířit důvody pro neudělení azylu na osoby, které spáchaly závazný zločin. „K souhře okolností, kdy by cizinec splňoval důvody pro udělení azylu a zároveň se dopustil vážného zločinu, dochází velmi ojediněle,“ uzavírá Malá.
Řízení ve zvláštních případech
Novela azylového zákona se aktuálně nachází v připomínkovém řízení. Vedle institutu strpění cizinců řeší například novou definici azylanta. Přichází také s tím, že NSS nejspíš nebude přezkoumávat rozhodnutí vnitra a soudů neudělit azyl lidem z bezpečných zemí. Azylové řízení se tím má zkrátit.
Vzniknout by rovněž mělo „řízení v případech zvláštní situace“, které by mohlo být uplatněno při nástupu nové migrační krize. Celé rozhodování o azylu by se v něm vešlo do 30 dní. O zvláštní situaci by rozhodla vláda. Ministerstvo plánuje novelu předložit do konce roku.
Témata:
Související
