„Sníží řadě Čechů kvalitu života.“ Schillerová to schytala za omezování finančních úřadů

Andrej Babiš (ANO) si na úterní ráno naplánoval schůzku s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem. Jednat mají mj. i o plánovaném omezení poboček finančních úřadů napříč republikou, se kterým svaz nesouhlasí. 

Opatření se má dotknout nakonec 33 finančních úřadů. K jejich „optimalizaci“ má dojít již od 1. ledna 2020. „Finanční správa převede do optimalizovaného režimu 33 finančních úřadů. Optimalizace probíhá v plné režii Finanční správy,“ uvedl pro Blesk Zprávy Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí vedeného Alenou Schillerovou (za ANO).

Žádné pracoviště se zcela neruší

Schillerová se brání tomu, že by šlo o rušení úřadů. „Nejedná se o rušení územního pracoviště, ani jeho agend. Služby budou standardně poskytovány v úřední dny, tedy minimálně dva dny v týdnu, a budou je zajišťovat alespoň dva pracovníci Finanční správy,“ vzkázala Blesk Zprávám ministryně.

„Tetky z AZ-kvízu.“ Babišovy ženy sklidily posměch za šaty, Schillerovou to pobavilo

Generální ředitelka Finanční správy Taťjana Richterová na webu úřadu také ujišťuje: „V rámci tohoto opatření nebude žádné pracoviště finančního úřadu zrušeno, některá ale budou dále fungovat v rámci tzv. režimu 2+2. V tomto režimu budou zajištěny činnosti pracovišť v úředních dnech dvěma pracovníky.“ Rozsah služeb, které budou tato pracoviště poskytovat, zůstane zachován, tvrdí dál Richterová. V případě potřeby pak bude možné úřad personálně posílit.

Jaké úřady čeká změna?

V Královéhradeckém kraji se optimalizace týká hned šesti pracovišť, nejvíce v celém návrhu – jde o finanční úřady v Novém Bydžově, Hořicích, Broumově, Jaroměři, Kostelci nad Orlicí a ve Dvoře Králové nad Labem.

V Pardubickém kraji se návrh týká úřadů v Hlinsku, Holicích, Litomyšli a Moravské Třebové, v Libereckém kraji jde o finanční úřady ve Frýdlantu, Novém Boru a Tanvaldu, v Karlovarském kraji se změna dotkne Mariánských Lázní a Ostrova, v Ústeckém kraji územního pracoviště finančního úřadu v Libochovicích, v Jihočeském kraji čeká optimalizace „finančáky“ v Dačicích, Kaplici a Trhových Svinech, v Plzeňském kraji pak pracoviště v Kralovicích, Sušici a Stříbře, na Vysočině v Chotěboři, Ledči nad Sázavou a Bystřici nad Pernštejnem.

Co se Moravy a Slezska týče, návrh obsahuje následující finanční úřady: Jihomoravský kraj čtyři úřady (Mikulov, Bučovice, Slavkov u Brna a Moravský Krumlov), Olomoucký kraj jeden úřad (Litovel), Zlínský kraj dva úřady (Luhačovice, Valašské Klobouky) a Moravskoslezský kraj jeden úřad (Frýdlant nad Ostravicí).

Premiér Babiš bude ve středu od 12:00 hostem pořadu Ptám se, pane premiére vysílaném živě na Blesk.cz. Ptát se ho můžete i Vy – na cokoli, co Vás zajímá: 

Jaké jsou hlavní důvody této „optimalizace“? „Optimalizace a racionalizace agend (odstranění duplicity, zjednodušení procesů, slučování organizačních útvarů) se netýká pouze Finanční správy, ale celé státní správy. Personální optimalizace musí být provedena tak, aby nedošlo k žádnému omezení výkonu a fungování ústředních orgánů ministerstev, organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací,“ uvedl Vojtěch z tiskového odboru.

Proti „optimalizaci“ finančních úřadů vystupují hlasitě zvláště poslanci STAN. Věra Kovářová upozorňuje na to, že by v tomto případě došlo sice k jisté finanční úspoře, ovšem za vysokou daň – za znatelné snížení dostupnosti a kvality služeb občanům a vzdálení veřejné správy běžným lidem.

Farský: Dál snižují kvalitu života v regionech

Šéf poslanců STAN a bývalý starosta Semil Jan Farský míní, že optimalizovat 33 „berňáků“ je příliš. „Je to krátkodobý, nedomyšlený krok, který v podstatě jen způsobí další problémy a určitě daleko, daleko nákladnější než těch v uvozovkách pár korun, které se tím plánují uspořit,“ kritizuje krok v reakci pro Blesk Zprávy.

Podle něj jde o další krok vlády, která „ráda a dlouhodobě centralizuje“ proti regionům. „Tenhle krok dál snižuje kvalitu života v regionech. Ti lidé tam neplní jen roli svou profesní, ale jsou tam i zaměstnaní, utrácí tam finance, posílají děti do škol a to samozřejmě finance, které za nimi jdou do regionu ze státu, posilují celý region. A samozřejmě poskytují i určitý servis – byť ne vždy příjemný – podnikatelům,“ vypočítává Farský. 

Schillerová poradila s EET i prostitutce. Komu budou stačit papírové účtenky?

„Koncentrace do jednoho místa oslabuje ve finále celou zemi. Nemůžeme být zemí dvou kategorií občanů a tohle je krok, který k tomu vede,“ míní Farský.

„Tohle je jen krok, který regionální rozdíly a rozdíly v kvalitě života jen prohloubí. Když se to dělá takhle po kousíčkách, tak se říká: Že tohle přece není tak hrozné, to ještě ty regiony vydrží. Je to jak zrníčko po zrníčku, které tam sypete, ale stroj se zadírá víc a víc. Nemůžeme žádný z takových kroků podcenit a říct, že přijdeme o pár desítek lidí v regionech a ono to bude fungovat dál,“ pokračuje Farský.

Ozvali se i hejtmani

Proti omezování fungování „finančáků“ se postavil již i hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který také míní, že se změny podepíšou na snížení dostupnosti a kvality služeb občanům.

Znepokojení vyjádřil však i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický z řad vládní ČSSD. „Jedná se již o několikátý pokus vlády o centralizaci veřejné správy a služeb během velmi krátké doby. Stačí připomenout matriční úřady a stavební úřady,“ poznamenává.

Generální ředitelka Finanční správy Taťjana Richterová oponuje, že obavy libereckého hejtmana jsou „přehnané“. A připomíná, že podobná „optimalizace“ není nic nového. Na webu Finanční správy argumentovala, že první vlna optimalizace proběhla již v roce 2016 a v režimu 2+2 již tři roky „úspěšně funguje 23 územních pracovišť“.

Posily na daňová přiznání

Ministerstvo financí nyní v reakci pro Blesk Zprávy ujišťuje, že třeba při podávání daňových přiznání nedojde k problémům. Stávající pracovny by měly obsáhnout všechny příchozí. 

„V období podávání daňových přiznání, případně dalších důležitých obdobích po dohodě s příslušným finančním úřadem, je Finanční správa schopna a připravena posílit územní pracoviště tak, aby byla schopná poskytnout plnohodnotné služby zvýšenému počtu daňových poplatníků, kteří je navštíví ať již v souvislosti s podáním daňového přiznání, nebo z jiného důvodu v rámci správy daní,“ vzkázala Schillerová.

Všichni důchodci dostanou přidáno, rozhodla Sněmovna. O částku byl boj

Litvínov ze seznamu vypadl

Z výčtu 34 úřadů přitom vypadl Litvínov. „Tamní paní starostce zvolené za hnutí ANO (Kamila Bláhová - pozn. red.), která zřejmě má ten pověstný telefon na pana Babiše, a hlavně občanům z Litvínovska chci k vynětí poblahopřát,“ podotkla poslankyně STAN Kovářová.

Litvínovští zastupitelé si stěžovali na to, že tamní správní obvod má cca 35 tisíc obyvatel a optimalizace by zvýšila riziko vylidňování města. „Jsme přesvědčeni, že v souvislosti s restrukturalizací těžbou postižených oblastí, kam Litvínov bezesporu patří, by měl stát mít naopak zájem výkon státní správy v těchto městech rozšiřovat,“ uvedla na stránkách města Bláhová, která se jediná ze starostů dočkala změny a „po důkladné analýze“ bylo město ze seznamu Finanční správy vyškrtnuto.

Generální ředitelka Finanční správy Taťjana Richterová | Blesk

Finanční správa se již v minulosti ohradila proti tvrzení mj. ze strany autorů „Petice proti záměru Ministerstva financí ČR zrušit 34 vybraných pracovišť finančních úřadů“, která sbírá podpisy nadále. „Finanční správa ČR znovu deklaruje, že žádné pracoviště finančního úřadu nebude zrušeno a dostupnost a kvalita služeb zůstane i po optimalizaci pracovišť Finanční správy zachována pro občany,“ uvedl tiskový mluvčí správy Petr Habáň.

Postesknutí starostky

Zástupkyní petičního výboru je přitom Eliška Olšáková (Kloboučané společně), starostka města Valašské Klobouky, kde se bude optimalizovat také. Olšáková vyrazila i na rozpočtový výbor do Sněmovny, kde Schillerová s Richterovou opatření hájily.

„Měla jsem možnost hovořit s paní ministryní financí. Bohužel argumenty proti omezení činnosti finančních úřadů neuznala. Opakovala, že žádný úřad neruší... Toto jsou kroky, kterými současná vláda podporuje vylidňování malých měst. Z našeho města, resp. regionu, se bude jezdit do Vsetína... logiku v tom nehledejte, příslušnost je krajská, když budete chtít jezdit do Zlína, musíte si požádat o přemístěni spisu,“ postěžovala si Olšáková na facebooku.

Příliš roztříštěná pracoviště, míní Richterová

Ze strany šéfky finanční správy Richterové pak přišel i další argument, proč „optimalizovat“. Máme totiž hustější síť finančních úřadů než okolní státy – tedy než na Slovensku, v Rakousku i v Polsku.

„Česká republika má navíc v porovnání se sousedními státy jednoznačně nejhustší síť územních pracovišť, a to 20,5 na jeden milion obyvatel. Například Slovensko má na jeden milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8 a Rakousko pouze osm. Vysoký počet pracovišť, respektive jejich vysoká roztříštěnost v České republice, způsobuje neefektivnost provozu zejména u nejmenších územních pracovišť,“ tvrdí Richterová.  

Farský však s tímto argumentem nesouhlasí. „Ona je otázka, jestli je to dobře u nás, nebo dobře v těch zemích, které teď zrovna berou jako příklad,“ řekl Blesk Zprávám.

„Samozřejmě že si občané mohou za vším dojet, mohou do nemocnice jet 100 kilometrů, můžeme na všechny úřady všichni jezdit do Prahy, ale je to to, co chceme, to, co nám udrží regionální sílu, udrží kvalitu života v regionech? Nebo je to jen cesta k tomu, aby se zvyšovaly rozdíly mezi regiony a centrem, což je něco, co se v ČR děje. A už je to velký problém,“ varuje Farský.

Vadí mu, že se navyšují počty zaměstnanců na centrálách a u ledu leží návrh STAN, aby se naopak některé úřady státní správy přesunuly do regionů. „Vláda je centralistická, do toho zapadá i výstavba úřednického areálu v Letňanech. Ono se to možná lépe kontroluje, lépe řídí, ale zemi to škodí. Ušetříte pár korun, že lidi stáhnete do centra, abyste řešili obrovské problémy v regionech,“ dodává Farský.