Komunisté i ČSSD houfně ztrácí členy, ODS propad zastavila. Co ANO a Piráti?
Budoucnost vlády v Česku je kvůli výměně ministra kultury dál nejistá. Ve hře je kromě pokračování koalice ANO i ČSSD také případná rekonstrukce kabinetu. A vyloučené nejsou ani předčasné volby. Blesk Zprávy proto udělaly inventuru členské základny všech devíti sněmovních partají. Na špičce se dál drží komunisté, kteří ale také nejvýrazněji ztrácejí. O členy houfně přichází i lidovci a ČSSD. Naopak ODS úbytek členů zastavila. Dál pak platí, že za Piráty nebo ANO stojí jenom zlomek členů tradičních stran.
Nejsilnější členskou základnu má stále Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM). A to i přes pokračující vymírání členů zaviněného vysokým věkovým průměrem. Strana zjišťuje stav svých členů vždy jen ke konci roku, jak uvedla pro Blesk Zprávy šéfka jejího mediálního úseku Helena Grofová.
K 31. 12. 2018 bylo v řadách komunistů 34 622 členů, přičemž o rok dříve měli komunisté 37 402 straníků.
S postupným vymíráním členské základny se musí vyrovnávat i křesťanští demokraté, kteří jsou v české politické kotlině druzí nejpočetnější. Nyní KDU-ČSL má 23 778 členů, k porovnání oproti konci druhého pololetí ovšem strana ztratila přes pět procent ze své základny.
Výrazný je i úbytek sociálních demokratů
Třetím nejsilnějším subjektem podle počtu členů jsou sociální demokraté, kteří ale razantně začali ztrácet od začátku fungování Sobotkovy vlády. Podle zjištění Blesk Zpráv měli sociální demokraté ke konci května 2019 celkem 15 544 členů. Ještě na začátku roku měli pak 16 798 držitelů stranických legitimací. Za necelý půlrok tak v ČSSD přišli o více než 1000 lidí.
U Občanské demokratické strany je počet členů konstantní. Stav se kontroluje ke konci března a k březnu 2019 měli občanští demokraté 13 600 členů, přičemž podobným číslem disponovali i v minulém roce.
Jak dlouhé jsou čekací doby na členství?
U některých politických subjektů je před ziskem členství povinné absolvování minimálně několikaměsíční čekatelské lhůty. Příkladem je SPD, kde se musí zájemce zaregistrovat a absolvovat nejméně dvouleté čekací období a následně zároveň k tomu obdržet též i souhlas předsednictva, přičemž ale tento orgán má pravomoc lhůtu zkrátit, či dokonce i prominout.
SPD svá data ohledně počtu členů nedodala, ale podle zjištění webu Novinky.cz mělo hnutí letos v dubnu 4453 plnoprávných členů, přičemž portál idnes.cz minulý rok přinesl informaci o 1401 členech. Okamurovci tak mají ze sněmovních subjektů největší nárůst.
U hnutí ANO 2011 žadatel podá přihlášku a následuje půlroční čekací období, konečné rozhodnutí ovšem náleží předsednictvu. Babišovo hnutí, které dlouhodobě kraluje v předvolebních průzkumech, mělo k 1. červenci celkem 3271 členů. A oproti stejnému datu z minulého roku tu dokonce zaznamenali mírný pokles v podobě 36 členů.
Mírný pokles hlásí také TOP 09, která měla 2432 členů, přičemž za rok jí ubylo 309 straníků.
Pirátů není stále ani tisíc
Pirátů je stále méně než tisíc, strana má teď 942 členů. Meziročně zaznamenali u Pirátů nárůst v podobě 208 nových členů. Strana má zřejmě nejpřísnější výběrový proces z parlamentních uskupení. Podle vyjádření PR manažerky Karolíny Sadílkové pro Blesk Zprávy přijímací řízení trvá až několik měsíců, přičemž je zjišťována i politická minulost žadatele.
Nutná je také osobní přítomnost na některé ze schůzí, přičemž součástí je i seznámení se s motivacemi žadatele. Ale také s jeho znalostmi programových východisek. Sadílková zdůrazňuje, že „během přijímacího řízení může setkání proběhnout víc. Při rozhodování o přijímání nových členů hrají významnou roli též další okolnosti, jako například pravidelné zapojování do aktivit strany nebo reference od stávajících členů“.
Velmi malý počet členů má politické hnutí Starostové a nezávislí. K 1. červenci šlo o 129 členů, přičemž za celý rok přijalo jen tři desítky nových lidí. Hnutí má ale také 1558 registrovaných příznivců. Ti jsou zahrnuti do rámce dvouleté čekatelské lhůty, která je podmínkou pro získání řádného členství.
Podle tiskového mluvčího STANu Tomáše Pergla má čekatelství své zdůvodnění.„Přísnější forma členství v podobě dvouleté čekací lhůty registrovaného příznivce má výhodu v tom, že se do vedení hnutí nedostanou osoby, které se neslučují s vizí hnutí a nemají potřebný morální kredit vykonávat vysoké politické funkce,“ uvedl. Systém proto v hnutí měnit nehodlají.
Politologové: Ústup velkých stran je trend
Na přítomnost čekatelských lhůt politologové nemají jednotný názor. Jisté pochopení má třeba politolog Jan Kubáček, protože „celá řada subjektů se obává přelévání vypočítavých členů, kteří už byli v různých politických stranách a často přechází podle těch úspěchů“.
Lhůty také slouží podle Kubáčka jako „reakce na odrazení lidí, kteří vnímají politickou stranu často jako vzestup své kariéry“. Celkově se tím ale podrývá šance do stran vstupovat, a následně tak aktivně politiku ovlivňovat.
Zcela odmítavě se k čekatelským lhůtám staví politolog Bohumil Doležal. Něco takového je dle něj „opovržení veřejností“ a „v rozporu s demokratickou politikou“. Doležal se nebojí čekatelské lhůty dokonce přirovnat k tehdejším opatřením uvnitř totalitní Komunistické strany Československa. I KSČ měla nejdřív čekatele a až potom členy strany.
Celkový ústup velkých politických stran a hnutí je dle Kubáčka „dlouhodobý trend, obecně klesá zájem Čechů o aktivní politiku, o vstupování do politických stran a o zapojování se do stranického života“. Návrat masových stran podle něj ale vyloučený není.
Soudruh prezident kryje zlodějiny soudruha estébáka Babiše, tak se nedivte, že je tu takový bordel. Keď všeci kradnů, tak já tiež!
Jak asi přišel soudruh estébák po revoluci k těm svým desítkám miliard?