Babiš a Maláčová jsou dál na ostří nože. Rozloží vládu vyšší „rodičák“ a banky?

„ČSSD a hlavně její ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová teď hledají peníze na další sociální dávky, se kterými chodí nonstop na zasedání vlády. Fakt mě mrzí, že odmítají šetřit na svých vlastních ministerstvech nebo revidovat zneužívané sociální dávky,“ pohoršil se Babiš.

„Místo úspor a adresných dávek a plnění programového prohlášení vlády chtějí své nové a stále dražší nápady zaplatit zavedením bankovní daně,“ zmínil premiér. Návrh podle něj může připadat někomu jako dobrý tah, prý ale vůbec není promyšlený.

Maláčová odmítá, že by její plán byl mimo. „Nehledáme peníze na další sociální dávky. Chceme jen seniorům a rodinám s dětmi zajistit důstojný život a chránit je před chudobou. Nikdo nemůže říct, že se nesnažím hledat úspory. Se škrty jsem začala už v loňském roce. Zrušila jsem Fond dalšího vzdělávání, z 650 zaměstnanců si pod ministerstvo převádím jen 35,“ odmítla Maláčová premiérovu kritiku s tím, že na konci roku udělala v úřadu personální změny, ve kterých chce pokračovat také letos.

Babiš: Je to past na klienty bank

Ministryně odmítá, aby to byla ona, kdo má miliardy ušetřit. Maláčová připomněla, že spravuje především pojistné dávky. Tedy platby na sociální zabezpečení, důchody, nemocenskou, mateřskou nebo dlouhodobé ošetřovné.

„A pak tu máme systém nepojistných dávek. Do něj spadají třeba příspěvky na péči nebo rodičák. Česká republika vydává na sociální dávky a péči v poměru k hrubému domácímu produktu o 36 procent méně, než je průměr v Evropské unii. Všechny okolní státy jsou v tomto směru vůči svým občanům štědřejší. Co se týče bankovní daně, za nás je to ta správná cesta,“ zopakovala Maláčová své stanovisko pro Blesk Zprávy.

Návrhem na bankovní daň je podle svých slov dost překvapený právě Babiš. Blesk Zprávám řekl, že jediný, kdo by na to doplatil, jsou právě klienti bank – protože peněžní domy by novou daň podle něj zcela jistě promítly do svých poplatků.

„A nejvíc by doplatili drobní střadatelé, tedy nemalá část voličů ČSSD. Vlastně bych z toho mohl mít škodolibou radost, ale nemám. Zahraniční zkušenosti s bankovní daní totiž ukazují, že banky tyto náklady prostě jen přenesou na lidi, kterým pak v peněžence zbude míň peněz na běžné věci,“ řekl premiér.

Polsko a Maďarsko jako varovný příklad

Neblahé zkušenosti s takovými daněmi pro banky už mají podle Babiše například v Maďarsku nebo Polsku.

„ČSSD jen oprášila svůj starý nápad a navrhuje daň z majetku bank. Ta se nápadně podobá bankovní dani, kterou před časem zavedlo Maďarsko. A co se tam stalo? Banky samozřejmě okamžitě zdražily své služby. A nejvíc to zaplatili lidé, kteří si vzali hypotéku, a pro které to znamenalo velkou finanční zátěž. Bankovní daň ale hned pocítili i běžní majitelé účtů. I oni najednou platili za stejné a běžné bankovní služby víc peněz,“ přidal Babiš konkrétní příklady.

Na podobnou daň doplatili podle Babiše v zahraničí také podnikatelé a jejich firmy, což pocítili i zaměstnanci. „Když totiž firmy nemůžou investovat do rozšíření svého byznysu, neinvestují ani do svých zaměstnanců. A to by byla pro českou ekonomiku fakticky hodně špatná zpráva, zvlášť nyní, kdy zpomaluje nejen naše, ale i německá a evropská ekonomika,“ argumentoval předseda vlády, podle kterého může vést zvýšení úvěrů pro firmy ve svém důsledku také k nárůstu nezaměstnanosti.

Babiš si dupne na Facebook a Google. A po „nesmyslu ČSSD“ tasí Sobotku i Špidlu

Maláčová: Nenechme se vydírat

Ministryně Maláčová se snaží Babiše „utlouct“ nejen argumenty, ale také čísly, podle kterých banky a spořitelny dosáhly na konci března nejvyšších zisků v historii a podle České národní banky měly loni zisky zhruba 82 miliard korun. Jde o meziroční nárůst o sedm procent, což je podle místopředsedkyně ČSSD pádný důvod ke zdanění.

„My si prostě musíme vyjasnit, zda je v pořádku, že tu tuzemští i zahraniční bankéři budou vytvářet mnohamiliardové zisky. A zároveň tu lidé na rodičovské dovolené budou brát v průměru osm tisíc korun,“ vzkázala ministryně Babišovi i ekonomům, kteří její návrh zkritizovali.

Ceny v bankách se podle ministryně zvednou jen v případě, že na to klienti přistoupí.„Nenechme se vydírat. Při tak širokém počtu aktérů, které na českém trhu najdeme, bych neočekávala problémy. Vysoké bankovní poplatky už dnes „iritují“ mnoho klientů. Stačí jedno pošťouchnutí a odejdou k jiné bance, která si takové poplatky neúčtuje. Dnes je na trhu obrovská konkurence. Například mnoho malých dnes nechce za své služby žádné poplatky,“ odmítla ministryně Babišovy argumenty o pasti na voliče ČSSD a klienty bank.

Boj o rodičovskou 300 tisíc: Maláčová „tasí“ na Babiše tři možnosti, přidat chce všem

I Babiš ovšem přidal nejedno číslo. Například to, kterým argumentují sami sociální demokraté, kteří podle premiéra věří, že zdaněním bank získají do státní kasy 11 miliard korun. „To je ale spíš jen zbožné přání než realita. I ve zmíněném Polsku přinesla do státního rozpočtu méně peněz, než plánovali,“ pokračoval Babiš pro Blesk Zprávy v argumentaci proti Maláčové.

Motivace místo trestů

ČSSD si prý navíc pro svůj návrh vybrala špatnou dobu. Přichází v době, kdy v Česku zahraniční firmy a tedy i majitelé některých bank podle tvrzení premiéra reinvestují značné částky ze svých zisků.

„Bankovní daň další rozdávání peněz ze strany ČSSD určitě nezaplatí. Dokonce naopak. Spíš než trestat vyššími daněmi, bychom měli zahraniční firmy motivovat k tomu, aby u nás ještě více investovaly, zvyšovaly mzdy a podporovaly naše školství nebo třeba divadla a náš český film. Prostě aby zahraniční firmy byly odpovědné vůči naší zemi, našim lidem a naší kultuře,“ doplnil premiér.

Jasno o rodičovském příspěvku a tedy i o dani pro banky by mělo být v květnu, kdy bychom měli znát první obrysy státního rozpočtu na příští rok. Podle některých politologů by spor mohl v krajním případě znamenat i konec menšinové vlády ANO a ČSSD, které dali důvěru komunisté. Řádné volby se mají přitom konat až na podzim v roce 2021.

Jak si spočítat čistou mzdu čtěte ZDE