I Čechy děsí nové mešity na prahu EU. Džihádisté hrozí hlavně v Bosně, varuje expert

Západní Balkán tvoří Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie a Srbsko. V EU je pouze Chorvatsko, kandidáty ať už oficiálními, či zamýšlenými je však většina zemí. To v NATO figurují kromě Chorvatů i Albánci a Černohorci. 

Začleňování těchto zemí do struktur EU a NATO přitom vyvolává řadu otázek. Podle Černínského paláce je ale žádoucí. „Začlenění západního Balkánu do EU je nejlepší způsob, jak zajistit stabilitu, bezpečnost a prosperitu v regionu. Považujeme za důležité zahájit v červnu přístupové rozhovory s Makedonií a Albánií,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) letos v lednu při návštěvě Rakouska. A za svým názorem si stojí dál.

Expert: Nejblíž do EU mají Černohorci a Srbové

Právě tyto země často zasáhla migrační vlna. A otázky vzbuzuje i jejich náboženský charakter a mocenské vlivy, které si zde hledají uplatnění. Situace na západním Balkánu je proto „zapeklitá“.

Přesto jsou zdejší země na cestě do EU. „Z hlediska bezpečnostní, ale i migrační či obchodní politiky je v zájmu EU, aby tyto státy do stávajících evropských a euroatlantických struktur integrovány byly,“ uvedl pro Blesk Zprávy Tomáš Jungwirt, expert AMO (Asociace pro mezinárodní otázky) na západní Balkán, migraci a uprchlictví. Rozšíření EU neočekává dříve než za 5 let.

Češky o dětech vrahů IS a sexuálních otrokyní: „Rostou noví džihádisté s vymytými mozky“

„Nejblíže je dnes vstupu do EU Černá Hora následovaná Srbskem. Makedonie byla sice první zemí v regionu, která získala kandidátský status - kromě Chorvatska - ale na 10 let a možná i více se celý proces zabrzdil z důvodu vnitropolitických záležitostí. S Albánií budou zahájeny přístupové hovory za několik měsíců,“ pokračuje.

Vlivy Rusů i Saúdů

Ministr Petříček upozorňuje také na to, že ČR může při debatě o rozšiřování EU hrát důležitou roli. A že není čas ztrácet čas. „Můžeme také o tento region přijít, nejsme jediný aktér, který rozvíjí své vztahy se zeměmi jako Srbsko, Albánie a Bosna a Hercegovina,“ varoval ministr zahraničí na nedávném sněmovním výboru pro obranu, kam dorazil reagovat na dotazy poslanců. „Je to Rusko, je to Čína, je to ale například i Saúdská Arábie,“ jmenoval tamní vlivy poslanec Jan Lipavský (Piráti).

„Určitě je realitou, že se tam střetávají různé mocenské vlivy, to v té oblasti není nic nového. Historicky byla roztříštěná mezi různé mocnosti. Je dnes i na straně evropských lídrů větší uvědomění toho, že pokud chtějí zajistit demokratický, prozápadní vývoj těchto zemí, tak je potřeba se zde aktivněji angažovat, protože třeba samozřejmě Rusko v kontextu spojenectví se Srbskem má vlastní zájmy. A jsou to i arabské země. Pokud Evropa ‚pustí‘ tento region, vzniká zde mocenské vakuum, které hbitě zaplní někdo jiný,“ řekl Blesk Zprávám Jungwirth.

Obavy z radikálních islamistů a nových mešit

Také poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) přitom během debaty s ministrem přivítal důraz na západní Balkán a vyzval, aby se ČR stala do jisté míry „mentory vzájemné diskuze“. „Bosna je větší problém než celé Kosovo,“ uvedl Foldyna s odkazem na tamní „vliv islamismu, nikoli islámu jako náboženství“. „Velmi intenzivně se tam staví mešity,“ uvedl s odkazem na vliv Saúdů. „Když to nebudeme dělat my, tak to budou dělat oni,“ dodal.

„Tyto země mají islám a muslimské obyvatelstvo jako dlouhodobou páteř společnosti. Muslimové jsou v tomto regionu dlouhodobě, ale je otázka, jaké školy islámu se tam projeví. Největším rizikem je skutečně Bosna, ve které třeba Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty mají v muslimských komunitách vliv a kde jsme zaznamenávali skutečně případy lidí, kteří byli zjevně radikalizováni,“ míní balkanolog Jungwirth.

Špatná socioekonomická situace zde nahrává obvyklému jevu. Mladí lidé zde nemají dostatek pracovních příležitostí, těžko nachází práci a jde o vhodné podhoubí pro potenciální radikalizaci, upozorňuje odborník.

Turci zaplatí nové mešity

Vedle toho se svůj vliv v regionu snaží uplatňovat mj. i Turecko. Právě Turci pod vedením Recepa Tayyipa Erdogana plánují zaplatit stavbu mešit v Kosovu či Albánii.

„Můžeme mít různé výhrady k turecké mocenské politice, ale pokud se bavíme o tom, jaký typ islámu a jaké islámské školy Turecko v regionu podporuje, tak bych nepředpokládal, že to budou takové, které platí za bezpečnostní riziko. Pokud je potřeba být někde opatrný, je to skutečně otázka bosenských sunnitských komunit, které se v některých konkrétních vesnicích přihlásily ve své době i k Islámskému státu,“ podotýká Jungwirth.

Podle něj je proto třeba především odhalit desítky, maximálně stovky, ale nikoli tisíce lidí napojených na tyto radikály. Podle Jungwirtha však sama země musí tyto vnitřní záležitosti sama vyřešit, jinak EU a NATO dveře neotevřou. 

Babišovo varování a Putin jako bůh

Rovněž premiér Andrej Babiš (ANO) přitom letos na ekonomickém fóru v Davosu zmínil: „Musíme mít strategii pro západní Balkán.“ A varoval před šířením vlivů mocností, jako je právě Saudská Arábie či Rusko.

Stalo se tak krátce poté, co do Bělehradu na státní návštěvu vycestoval ruský prezident Vladimir Putin a čekalo ho královské přivítání. Podepsáno bylo více než 20 dohod a memorand o vzájemné spolupráci, Putin řešil i otázku vztahů svých strategických partnerů Srbů a Kosova (jehož nezávislost odmítá uznat), ale třeba i navýšení dodávek zemního plynu Gazpromem do Srbska.

Chorvatský deník Jutarnji list následně v reakci na Putinovu návštěvu uvedl, že se k němu srbský prezident Aleksandar Vučič během návštěvy choval téměř jako k božstvu. Jsou to právě Srbové, kdo vytrvale a hlasitě odmítají členství v NATO. Naopak jejich rychlejší vstup do EU podpořil i Babiš při prosincovém setkání s premiérkou Anou Brnabičovou.

Andrej Babiš jednal v prosinci 2018 v Praze se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou | Úřad vlády ČR

Hrozí další konflikty?

Západní Balkán však zůstává nestabilní oblastí. Místopředseda obranného výboru Lipavský upozorňoval, že pro ČR je klíčové, aby podporovala konkrétní kroky včetně kontroly rozšíření zbraní v tomto regionu, v čemž se zračí obavy z dalších konfliktů, kterých má region za sebou i v novodobé historii nepěknou řadu.

„Je třeba nezapomenout na to, že je to region, kde se etnické vášně nevyřešily,“ uvedl Lipavský a jako jeden z úkolů zmínil, „aby se nešířily zbraně do populace a kontrolovat to“. Petříček k tomu uvedl, že by ČR mohla iniciovat společné aktivity EU v tomto směru. Obavy z možných konfliktů však přetrvávají.

Vznikne Velká Albánie?

A stejně tak přetrvává i „sousedské“ napětí v této oblasti. I kvůli tomu, že se opět vynořují (a zanořují) národnostně citlivé koncepty, při kterých by se měnily státní hranice. Ať už jde o Velké Srbsko nebo i v poslední době debatovanou hrozbu vzniku Velké Albánie, která by pojala dnešní Albánii a Kosovo. A mohla být vnímána jako ohrožení Srbska.

Diktátor zradil Moskvu: Proč Ceauşescu nevyslal tanky a fandil Čechoslovákům?

„Já si to v daném geopolitickém kontextu nedovedu představit. Evropské státy garantují integritu současných státních celků. Ano, určitě ještě uslyšíme více o možnostech vytvoření Velké Albánie či Velkého Srbska, jsou to historické koncepty, které se budou vracet, ale já jsem přesvědčen, že pokud se podíváme na podmínky, které jsou nastaveny na to, aby tyto státy mohly pokračovat v přístupových procesech do EU, tak uznání stávajících hranic je něčím poměrně nepřekročitelným a já věřím, že si budeme hlídat, aby tomu tak zůstalo,“ dodává pro Blesk Zprávy Jungwirth.