14°C
Babišova vládní čtvrť v Letňanech naštvala starosty: „Jednají o nás, bez nás“
Vládní čtvrť v pražských Letňanech výměnou za peníze na stavbu pražského okruhu. Návrh, který ve středu hlavní město dalo premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Došlo k němu přesto, že starostové městských částí, kde má stavba vyrůst, byli z jednání vynecháni. Praha ale zatím dohodu neuzavřela, upozornil ve čtvrtek primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Ředitel městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč dodal, že v současné době nelze na parcelách postavit byty, jak si představuje Babiš.
K návrhu se ve čtvrtek vyjadřovali starosta Letňan Zdeněk Kučera (ANO), starosta sousedních Kbel Pavel Žďárský (za Kbely náš domov), starosta Prahy 9 Jan Jarolím a starosta Čakovic Jiří Vintiška (ODS).
„Zásadně nesouhlasíme s tím, že se jedná o nás bez nás a že za našimi zády dochází k dohodám, které ovlivní život a budoucnost více než 20 000 občanů naší městské části,“ uvedl starosta Prahy 18 Kučera. Dodal, že s dalšími starosty chtějí získat přístup na jednání o výstavbě. Stejně to vidí i Žďárský, podle kterého se o jednáních radnice dozvídá pouze z médií.
„Skutečně si připadáme jako vazalové velké Prahy, která o nás naprosto nedemokraticky rozhoduje,“ uvedl Kučera. Na městských částech pak podle něho bude, aby řešily problémy související s výstavbou vládní čtvrti, nemocnice nebo bytů.
„V Čakovicích má vzniknout 1000 bytů, pan Hřib si naplánoval 1300 bytů tady, hned v sousedství je dalších 800 bytů a nám se může stát, že Kbely, Satalice, Vinoř a potažmo i Čakovice budou úplně odříznuté od hlavního města Prahy, protože se na příjezdech všechno ucpe. A to nikdy nepřipustíme. A jestli si někdo myslí, že to prorazí silou moci v kombinaci se silou peněz, tak to se šeredně plete,“ řekl Žďárský.
Pokud by byly městské části přizvány k jednáním, mohly by podle Vintišky prezentovat skutečné potřeby místních obyvatel, s nimiž se při dlouhodobém působení na radnici setkávají. Podle Jarolíma by se Praha měla rozvíjet s ohledem na zájmy obyvatel. „Nechceme, aby se stala předmětem podivných dohod, o nichž nic nevíme,“ uvedl Jarolím.
Místostarosta vidí plán pozitivně
Starostové očekávají negativní dopad případné stavby areálu na dopravu. Už teď je podle Vintišky doprava v severní části města v nevyhovujícím stavu. Za umožnění výstavby vládní čtvrti chce město po státu zaplatit dostavbu pražského okruhu. To je ale podle Žďárského podmínka, kterou je nutné upřesnit, protože městská část potřebuje záruky a plán rozvoje dopravy.
Podle starosty Prahy 9 je jedno, zda se na pozemcích postaví vládní čtvrť nebo nemocnice. „Nejdříve je třeba vyřešit problém dopravy v této části Prahy. A to, že vedení hlavního města bude podporovat dostavbu pražského okruhu na severu Prahy jsme zatím neslyšeli a v plánu nemá ani brzkou dostavbu Vysočanské radiály,“ sdělil Jarolím.
Kladně se k výstavbě areálu naopak postavil místostarosta Letňan Pavel Sehnal (ODA/Krásné Letňany). Podle něho je záměr pro městskou část výhodný, ale je třeba vyřešit řadu otázek, jako je doprava, parkování a vliv na místní obyvatele. Sehnal mimo jiné vlastní i letňanské výstaviště, které s dotčenými městskými pozemky sousedí.
Hřib: Nechceme v centru žádné prázdné domy
Vše je ovšem zatím otevřené, sdělil ve čtvrtek Hřib novinářům. „Především bych rád zdůraznil, že dosud nebylo dosaženo žádné konkrétní dohody v této záležitosti. Jednání stále pokračují, čekáme nyní konkrétní nabídku ze strany státu,“ uvedl primátor.
Zásadní podle něj a dalších zástupců koalice je, aby v centru města nezůstaly prázdné nevyužité domy. Přesun se má podle dřívějších informací Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) týkat 115 budov, z nichž 90 se má vyprázdnit. Jde například o budovu ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. Historicky cenné objekty, jako je Nosticův palác, si stát nechá, zbytek chce prodat.
„Co se z médií dozvídám, které domy by se měly vyklízet, tak to ve mně vyvolává obavy,“ řekl primátor. Dodal, že o seznam objektů požádal ÚZSVM, ale prý se na něm ještě pracuje. Lídr Prahy Sobě Jan Čižinský dodal, že do dalších jednání představitelé města chtějí zahrnout letňanskou radnici a také centrální městské části, kde se nacházejí budovy, které se mají vyprázdnit.
Brownfield Bubny stále ve hře?
K plánu se ve čtvrtek vyjádřil i Institut plánování a rozvoje (IPR). Podle něj pražský územní plán nyní neumožňuje postavit v Letňanech byty, jak si představuje vedení hlavního města. Změna územního plánu by zabrala nejméně dva roky.
Městské pozemky o rozloze zhruba 35 hektarů, o kterých magistrát a stát jednají, jsou v územním plánu zaneseny ve funkci zvláštní občanská vybavenost, která stavbu bytů nepovoluje. Kromě toho podle mluvčího IPR Marka Váchy hraje roli blízkost hned dvou letišť, v Letňanech a Kbelích. Kvůli ní je případná zástavba omezena výškově, a to na úroveň šesti podlaží.
IPR se v minulosti vyjadřoval proti záměru přesunout 10 000 úředníků do Letňan s tím, že pokud někam, byl by vhodnější brownfield Bubny-Zátory. To zástupci státu odmítli. Podle Váchy jde o politické rozhodnutí, a když už by měl podobný projekt vzniknout, je lepší, aby tam byla směs více funkcí. To prosazuje i primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Nevyužité pozemky u metra
Hřib se s Babišem ohledně dalšího využití městských pozemků v Letňanech sešel ve středu, stavbu úřednického areálu dosud odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat.
Město požaduje vznik multifunkční čtvrti, kde by nicméně mohl být i areál pro úředníky. Magistrát si však klade podmínky, za pozemky požaduje po státu zaplacení dokončení městského okruhu za 60 miliard korun. Chce také od státu získat karlínské kasárny a zbytek areálu Nemocnice na Bulovce. Do kasáren by se podle Hřiba po roce 2028 mohli přesunout úředníci ze Škodova paláce, na pozemcích nemocnice by mohly vzniknout městské byty.
Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.
Témata:
Související
