7°C
Macronovi potíže s „exmilencem“ škodí, varuje Schwarzenberg. Další si přisadili
Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí kritice ze strany demonstrantů z hnutí takzvaných žlutých vest. Kvůli reformám i tomu, že je údajně prezidentem bohatých. Jako kostlivec ve skříni se mu však opět vynořila kauza jeho někdejšího blízkého spolupracovníka Alexandra Benally. Macron u něj výslovně vyvracel loni i to, že by byl jeho „milencem“, v kontaktu jsou však oba dva dál. Benalla čelí aféře se zneužitím diplomatického pasu, což český exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) označuje za „trapné“. A s kritikou není zdaleka sám.
Při protestech žlutých vest ve Francii jde místy do tuhého, vyžádaly si i oběti na životech. Nejde jen o záležitost Paříže, ale také dalších měst, v ohrožení se pak na sklonku roku ocitlo i letní sídlo prezidenta Emmanuela Macrona na Azurovém pobřeží – Fort de Bregacon. Právě sem na letní dovolenou loni dorazila i Macronova manželka Brigitte.
„Když se člověk podívá na francouzské dění, tak zjistí, že Francouzi zhruba každých 50 let potřebují revoluci. Oni jsou na jedné straně strašně konzervativní. Umění, život francouzské rodiny, zvyky. Jsou jeden z nejkonzervativnějších národů v Evropě. To je jedna strana. Pak se ale nahromadí nespokojenost a každých 50 let je potom exploze,“ upozorňuje pro Blesk Zprávy Karel Schwarzenberg v reakci na přetrvávající protesty žlutých vest. Ty se z roku 2018 přelévají i do roku 2019.
Schwarzenberg: Macron může působit namyšleně
Podle českého knížete nyní z pohledu Francouzů „bylo na čase něco podniknout“ a jde právě o „jednu z pravidelných francouzských revolucí“. Macron se podle něj postavil proti „tomu Francii dnes už značně škodícímu konzervatismu“, který je překážkou v rychle se měnícím světě. „V zásadě má s reformami pravdu a i pro celou EU by byla tragédie, kdyby Francie zaostala,“ upozorňuje Schwarzenberg.
Protesty však ubírají Macronovi na popularitě. „Každý ví, že on je hybatel reforem, neskrývá se, budiž mu to přičteno ke cti. Na druhé straně je to poměrně mladý muž a spousta Francouzů si říká: Co povídá nám, co jsme zažili tvrdší časy? A do třetice je pravda, že působí někdy trochu namyšleně,“ míní kníže.
Potíže „exmilence“ Benally pokračují
Potíže ale Macronovi vedle reforem samotných způsobuje nyní i jeho okolí. Jakkoli Alexandre Benalla už v Elysejském paláci oficiálně nepůsobí a dostal „padáka“. Býval však prezidentovou pravou rukou. Osobním strážcem, šéfem bezpečnosti, poradcem a podle zlých jazyků i milencem. Macron ženatý s o 25 let starší Brigitte to nicméně v červenci 2018 veřejně popřel.
Orientace se u Macrona řešila už dříve. Nyní tyto spekulace nahradila tvrdá fakta a nové potíže Benally. Naposledy s podezřením na zneužití diplomatických pasů, což prošetřuje francouzské státní zastupitelství. „Je to trošku trapná záležitost, když se diplomatické pasy někdy zneužijí. Není to ale jen francouzský problém, můžeme se s tím setkat i v jiných zemích,“ upozorňuje Schwarzenberg a dodává, že pokud by byly věci dnes ve Francii „normální“, nebylo by to pro Macrona tak závažné. „Teď to ovšem prezidentovi Macronovi opravdu škodí,“ dodal.
Benallův pád nastartoval případ bití účastníků na květnových demonstracích. Měl následně odevzdat diplomatické pasy, neučinil tak a cestoval na ně mj. do Afriky. „Asi jsem udělal chybu, že jsem ty pasy používal. Ale udělal jsem to jen pro své osobní pohodlí, abych snáze prošel na letištích,“ řekl Benalla pro Le Journal Du Dimanche. Zavítal mj. v prosinci do Čadu, kde se setkal s tamním prezidentem.
Český komentátor: Benalla jako aféra s řadou prvků
Nyní Benalla tvrdí, že komunikoval a radil se s Macronem i po propuštění. „Vyměňujeme si názory na různá témata. Často je to ve stylu: Jak to vidíš? Může se to týkat žlutých vest, anebo různých úvah či otázek bezpečnosti,“ řekl Benalla Mediapartu. Sám Macron pak měl svým poradcům přiznat, že si jisté vzkazy s Benallou vyměnil i po jeho vyhazovu.
„Benalla je dlouhotrvající recyklovaná aféra – aféra s řadou prvků, teď prostě jenom přibyl další. Ve Francii rezonuje v médiích hlavního proudu. Pro žluté vesty mnoho neznamená, nenávidí Macrona tak jako tak a z řady pro ně důležitějších – sociálních – důvodů. Ale fakt, kým se prezident dokázal obklopit, kolika ještě Benally, je důležitá zpráva pro vlivná centra establishmentu a ekonomické moci. Macron měl zajistit stabilitu a důvěryhodnost. Nezajistil a stává se pro stát dysfunkčním,“ řekl Blesk Zprávám politický komentátor Martin Hekrdla.
Díry Macronovy personální politiky
Nad Benallovou kauzou se pro Blesk Zprávy pozastavili i poslanci, kteří ve Sněmovně působí v čele výborů spjatých se zahraniční politikou – Ondřej Benešík (KDU-ČSL) je šéfem výboru pro evropské záležitosti, Jaroslav Bžoch (ANO) místopředsedou zahraničního výboru.
„Přijde mi zvláštní, že personální politika úřadu jednoho z nejdůležitějších lidí v Evropě má takové velké díry. Stát se může, všichni jsme lidi, ale docela mě to překvapilo,“ říká Benešík. U Macrona by čekal důkladnější a větší cit pro výběr lidí, kteří například odpovídají za bezpečnost.
„Všeobecně jakákoliv kauza takového charakteru přitíží jakémukoliv politikovi. Zvlášť pokud je to prezident. V tuhle chvíli, pokud se od něj Macron neodstřihne jasně a zřetelně, tak mu to bude překážet a vadit dál. V tuto chvíli, když jsou proti němu protesty v ulicích a ještě někdo zmiňuje tuto kauzu, tak mu to rozhodně nepomáhá,“ řekl Blesk Zprávám Bžoch.
Benešík Macrona připodobnil k Babišovi
Na Macrona však dotázaní poslanci pohlíží rozdílnou optikou. Zatímco potíže se spolupracovníky se týkají v Česku spíše prezidenta Miloše Zemana (a soudu kancléře Mynáře o prověrku či postavení ekonomického poradce Martina Nejedlého), Benešík v Macronovi vidí paralelu spíše s premiérem Andrejem Babišem.
Právě Babiš s manželkou Monikou po boku loni provedl Macrona Prahou. „Macron je elitář, který zjistil, že ve Francii může zabodovat liberálním přístupem. Podle mě je Macron marketingový produkt. Tak jako Babiš. Babiš si hnutí založil sám a přizpůsobil si ho vlastním potřebám, Macron je spíš používaný, než aby to byly úplně stoprocentně jeho myšlenky,“ rýpl si Benešík.
Naopak poslanec Babišova ANO Bžoch takové srovnávání s Babišem odmítá. „Naše politika není zvyklá na to, že minulí premiéři neměli blíž k nikomu jinému, než sami k sobě. Ano, premiér Babiš k prezidentu Macronovi má blízko, ale já rozhodně nás jako hnutí ANO nebo pana premiéra nepovažuji za marketing. To, co předvádí a jaké vztahy má, rozhodně není marketing, ale jeho práce,“ reagoval Bžoch.
Protesty žlutých vest doprovází rabování
Poslanec Bžoch, který je ve Sněmovně též členem Meziparlamentní skupiny ČR-Francie, k protestům žlutých vest dodává, že Francouzi jsou všeobecně často v ulicích. Ale protesty žlutých vest jsou přece jen v něčem výjimečné.
„Jsou zaměřené proti reformám, které se snaží dělat vláda pod prezidentem Macronem a přímo proti němu. Osobně to vnímám tak, že Macron stojí před tím, že musí ve Francii udělat pár reforem, které nebudou příliš populární. A tím, jak jsou Francouzi zvyklí být v ulicích, je vybudilo k tomu, že vyrazili do ulic v takovém množství,“ míní Bžoch.
„Spoustu, spoustu lidí to ale zneužilo k rabování, násilnostem. I tím, jak tam narostla vlna migrace, to spoustu lidí zneužívá k tomu, že tam dělají nepořádek, výtržnosti a nesměřuje to k tomu, co žluté vesty zprvu chtěly,“ upozorňuje.
„Prezident bohatých“ a nepopulární reformy
Demonstranti Marcona označují nejen za arogantního, ale třeba i za „prezidenta bohatých“. „Já si to vůči Macronovi nemyslím, podle mě je jeden z mála francouzských prezidentů, který je spíše liberální demokrat, než tvrdý socialista, což dříve ve Francii bylo zvykem. Ani si nemyslím, že působí arogantně – ono to vychází z toho, že musí dělat právě ty nepopulární reformy a k tomu to pak směřuje, že lidé z nižších vrstev to berou tak, že je to arogantní a nahrává to jen bohatým. U reforem sociálních systémů je ale problém všude ve světě. Popularita klesla i Vladimirovi Putinovi, který udělal nepopulární důchodovou reformu,“ upozornil Bžoch.
Benešík však vidí chybu i v Macronovi samotném. „Romantické představy“, že si spontánně založil hnutí, které vyjde vstříc potřebám francouzského lidu, jsou dle něj „naivní“. „To hnutí bylo připravované hodně dlouho a bylo sponzorováno určitými kruhy, které chtějí něco nazpět a Macron je nucený dělat i věci, které se spoustě Francouzů nelíbí. Já jsem ho nikdy neuznával, jak i někteří moji spolustraníci říkají: Macron, velký Evropan, tak si myslím, že poslední velký Evropan z Francie byl Napoleon,“ dodal s úsměvem Benešík pro Blesk Zprávy.
Zahradil: Macron se narodil se stříbrnou lžičkou v puse
Také podle europoslance Jana Zahradila (ODS) má současná nespokojenost velké části francouzské společnosti (nejen) s Macronem hlubší kořeny. „Já myslím, že se tam tak trochu materializovala nespokojenost běžných Francouzů s celým přístupem politické elity a prezident Macron je poměrně typickým představitelem takovéto elity,“ řekl v ČT Zahradil při komentáři k francouzským protestům.
„Prezident Macron nastoupil do svého úřadu jako velký reformátor, jako jakási budoucí tvář EU poté, co kancléřka Merkelová odejde ze své funkce a ono se mu to příliš nedaří. On se pustil do jakýchsi částečných reforem, ale zapomněl na to, že pro značnou část francouzské společnosti on je vlastně představitelem takové té hýčkané elity, člověk, který se narodil se stříbrnou lžičkou v puse a teď chce po ostatních, aby si utahovali opasky,“ dodává Zahradil, podle kterého nyní Macron sklízí plody toho, co během svého prezidentského mandátu symbolizoval.
Témata:
Související
Hajný KS má 2 děti a třetí adoptoval.
Sympaťáka, který je tam jen pro bohaté? K čemu je?