Češi povinně k volbám? „Naprostý nesmysl,“ schytal to „umanutý“ Zeman od politologů

Prezident Miloš Zeman ve středu v zámku v Lánech přednesl své již šesté vánoční poselství českému národu. V tom se mimo jiné zmínil i o dvou změnách volebního systému, které by podle něj české společnosti prospěly.

Jedná se o povinnou volební účast a přímou volbu starostů a hejtmanů. Povinnou volební účast by chtěl Miloš Zeman zavést po vzoru první republiky. „Výrazně by rozšířila počet voličů a tím přinutila politické strany k vyšší aktivitě,“ slibuje si od novinky prezident.

Lebeda: Povinná volba je pozůstatek minulosti

S jeho návrhem ale zásadně nesouhlasí expert na volební systémy Tomáš Lebeda. „Povinná volební účast je naprostý nesmysl a v těch několika málo zemích v Evropě, kde funguje, je to pozůstatek minulosti,“ rozhořčil se politolog. Povinná volební účast se prý zaváděla po první světové válce jako součást zavádění volebního práva pro všechny dospělé občany.

Zemanovo vánoční poselství: Povinná volební účast, hysterická vlna a „lepšolidi“

Lebeda také upozorňuje, že naprostá většina zemí povinnou volební účast zrušila. A v těch zemích, kde zůstala, se už v praxi nevymáhá. „Zavádět to je zkrátka nesmysl. Neznám zemi, kde by v nedávné době byla povinná volební účast zaváděna,“ uvedl politolog pro Blesk Zprávy.

„Pokud zavedete povinnou volební účast, tak to je násilný prvek, který lidi naštve a nic nevyřeší. Lidé, kteří nebudou chtít k volbám chodit, to vyřeší tak, že k volbám půjdou, ale svůj hlas znehodnotí,“ vyjádřil pochybnosti také politolog Jan Bureš.

„Volební právo je právo. A je vaše svobodné rozhodnutí, jak si s tím právem naložíte. Máte právo se voleb nezúčastnit a nechat to rozhodnutí na ostatních,“ připomněl Lebeda hlavní důvod, proč považuje povinnou volební účast za nesmyslnou.

Standardní, nepřekvapivé, hodnotí politici Zemanovo poselství. Babiš je spokojený

„Pokud lidé cítí nespokojenost se všemi politickými stranami, nebo pokud nejsou spokojení s žádným kandidátem, tak mají právo dát najevo svůj protest tím, že se těch voleb neúčastní,“ přidal se Jan Bureš. „Je to takový evergreen pana prezidenta, který naprosto nedává žádný smysl,“ dodal Lebeda s tím, že nepředpokládá, že by se návrh ujal u ostatních politiků.

„Je to změna volebního zákona, byla by zapotřebí ústavní většina obou komor parlamentu, zatím si to žádný z politiků nevzal za své,“ souhlasil Jan Bureš.

Zvláštní lidová tvořivost, podivuje se politolog

Ani přímá volba starostů, primátorů a hejtmanů, kterou prezident ve svém projevu zmínil, se u politologů Lebedy a Bureše nesetkala s pochopením. Podle prezidenta by do čela radnic a krajů byli zvoleni ti, kteří na kandidátce nejúspěšnějšího kandidujícího subjektu dostali největší počet preferenčních hlasů.

„Tím se samozřejmě spojuje jak preference osobnosti vyjádřená právě těmito preferenčními hlasy, tak preference kandidujícího subjektu, protože vnímám argument, že i ten takto přímo zvolený starosta potřebuje zázemí v zastupitelstvu,“ uvedl ve svém projevu prezident.

„Izrael měl několik volebních období experiment s přímou volbou premiéra a neosvědčilo se to,“ upozorňuje Tomáš Lebeda. „Nastavit to tímto způsobem je hloupé, protože komunální, krajský, ale i celostátní systém funguje na principech parlamentního režimu, to znamená, že se ve zvoleném zastupitelstvu hledá většina,“ upozornil.

A v tom by podle něj nastala ta potíž. „Ve chvíli, kdy se snažíte předurčit, kdo má být součástí té většiny, tak se může stát, že většinu nikdo neposkládá. Prostě proto, že ten první subjekt nenajde adekvátní partnery, takže situaci zablokuje.“

Čechy má k eurovolbám přilákat nová taktika. Zaměří se na sousedy i prarodiče

Právě to, že se v parlamentním systému hledá většina na základě dohody, považuje Lebeda za výhodu. „Vítěz, když v těch dohodách potvrdí, že je nejsilnější a že se s ostatními dokáže dohodnout, jako to třeba teď udělalo hnutí ANO, tak prostě vládne. Ale také se může stát, že ten vítěz bude nějaká extremistická nebo antisystémová strana. V takovou chvíli bychom nechtěli, aby vládl takový vítěz,“ upozornil. Pro příklady prý není nutné jít daleko, stačí se podívat, jak dopadly poslední prvorepublikové volby, kdy vyhrála se ziskem 15,18 % Sudetoněmecká strana v čele s Konradem Henleinem.

I když se řadě politiků i občanů nelíbí, že je po volbách vítěz z radnice vyšachován, je to prý podle Lebedy součást systému, který funguje. „Jsem proti tomu, abychom měnili něco, co funguje, a zaváděli pravidla, která mají potenciál ten systém zablokovat,“ vysvětlil.

„Mně to připomíná takovou zvláštní lidovou tvořivost, kdy si vymýšlíme ústavní a systémové reformy jen proto, že by se nám možná líbily víc, ale neřešíme tím žádný závažný problém,“ dodal.

Umanutost Miloše Zemana, glosuje politolog

I politolog Bureš je přesvědčený, že český volební systém nemá smysl měnit. „Systém pro komunální volby má svou logiku, neměnil se už od roku 1990, což je určitým znakem toho, že to funguje dobře,“ uvedl. Upozornil také, že v žádném větším městě se neopakovaly volby, stejně jako nenastala situace, že by se muselo rozpustit to zastupitelstvo.

Podle Jana Bureše navíc to, co popisuje Miloš Zeman, není přímou volbou starostů. „Je to změna volebního zákona a zákona o obcích. V 90 procentech tak tomu už dnes stejně je, že ten, kdo má nejvíce preferenčních hlasů na nejsilnější kandidátce, vládne,“ podotkl. Je však prý otázkou, zda je potřeba zastupitele k takovému jednání takto svazovat.

Sanitka pro Schwarzenberga i Zeman myslící na svůj konec: Trable politiků v roce 2018

Skutečnou přímou volbu mají na Slovensku, kde si lidé volí přímo jednotlivé župany. Tam je ale podle Bureše vidět, jak nesystémová tato změna je. „Vedlo to k tomu, že zastupitelstvo akorát výrazně okleštilo pravomoci župana (hejtmana), se kterými nesouhlasilo,“ popsal. „Návrh na přímou volbu je taková umanutost Miloše Zemana, je to svým způsobem populistické, protože lidé mají rádi, když mají pocit, že si mohou volit ty své politiky,“ uzavřel Bureš. Podle něj chybou bylo i zavedení přímé volby prezidenta republiky.