Menší splátky a osobní bankrot i pro nejchudší: Senát chce cestu z dluhů upravit

Senát přijal celkem čtyři změny oproti sněmovní verzi novely. „První snižuje částku, kterou musí být člověk schopen měsíčně platit, aby do oddlužení mohl vstoupit. Druhý doplnil definici nepoctivého záměru. A třetí řeší tu třicetiprocentní podmínku úhrady dluhu,“ popsal Jiří Dienstbier (ČSSD), exministr pro legislativu.

„Vrací to znění do původního vládního návrhu, to znamená, že dlužník plnil po dobu pěti let povinnost, které mu zákon ukládá. Když je plní, tak mu na konci soud potvrdí, že je zproštěn zbývajících dluhů,“ přiblížil Dienstbier. Čtvrtá úprava je pak technického rázu.

Za pět let zaplatit minimálně 30 procent dluhu. Takovou podmínku musí aktuálně splnit dlužníci, kteří chtějí, aby jim byl zbytek jejich pohledávek odpuštěn. Podle návrhu, který je původně z pera ministerstva spravedlnosti, by se možnosti měly rozšířit.

Nově by tak mohli dlužníci využít buď tříletou variantu, nebo stávající pětiletou, ale s jinými parametry. A senátoři chtějí oproti poslancům lidem ještě více osobní bankrot zpřístupnit.

Rychlejší splácení i šance pro chudé

Pokud by měl člověk chycený do dluhové pasti příjmy na to, aby za tři roky splatil 60 procent svých dluhů, mohl by vstoupit do „rychlejšího“ procesu osobního bankrotu. Pokud ne a není ani schopen splatit 30 procent dluhu, jak je stanoveno dnes, může přesto využít pětiletou variantu. V případě, že ale splatí méně než 30 procent, posoudí jeho snahu soud.

Výše srážek se odvíjí od hodnoty životního minima a normativních nákladů na bydlení a dále od počtu dlužníkem vyživovaných osob i výše jeho příjmů. Nárok na osobní bankrot mají lidé, kteří dluží minimálně dvěma věřitelům déle než 30 dnů a nacházejí se v platební neschopnosti.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) zároveň chce, aby splátky byly minimálně dva tisíce měsíčně. Pokud jsou totiž nižší, jde vymáhaná částka přednostně insolvenčnímu správci a ne skutečnému věřiteli. To ale senátoři odmítli a splátku chtějí jen tisícovou.

„Cílem je zjednodušit oddlužení těm, kteří jsou v dluhové pasti, těm, kteří nejsou schopni standardním způsobem své závazky splácet. Nově novela nabídne možnost oddlužení na tři roky za podmínky, že budou schopni splatit 60 procent svých dluhů. Předpokládá se zachování také pětileté varianty, ale podstatně liberálnější, nebude s ní spojena povinnost splatit nějakou část dluhu. Není podmínkou splatit těch 30 procent,“ představil senátorům novelu ministr Kněžínek.

„Předpokládá schopnost splácet alespoň dva tisíce korun měsíčně. Aby věřitelé úplně neostrouhali. Bylo by nelogické, aby dotyčný platil insolvenčního správce a věřiteli neplatili vůbec nic. Očekáváme výrazný nárůst případů insolvenčních řízení,“ dodal. A se Senátem se tak v názoru v tomto bodě rozešel.

Hilšer: Novela roku, možná desetiletí

Proti požadavku minimální dvoutisícové splátky se ale postavili někteří senátoři už před jednáním. Bývalý prezidentský kandidát Marek Hilšer hovořil o zákonu „roku, možná i desetiletí“.

„Stojíme před problémem, že 850 tisíc lidí je v exekucích, z toho 60 procent v exekučních pastech. Kořeny toho problému můžeme hledat někdy v období opoziční smlouvy. Vznikl exekuční a půjčkový klondajk. Bohužel v průběhu sněmovního projednávání do ní byla vtělena ustanovení, že sice můžete vstoupit, ale na konci se bude zkoumat, zda jste splnili, nebo nesplnili. Na konci tedy může někdo přijít a říct, mohl jste splácet víc. Tuto právní nejistotu bychom chtěli vyloučit,“ zdůvodnil Hilšer podporu některých změn, které senátoři navrhli.

Bankrotují hlavně Češky do čtyřicítky s dluhy na domácnost, odhalil expert

„Druhý návrh řeší problém, že je uzavřen vstup občanům, kteří by byli schopni splácet alespoň nějakou částku, například tisíc korun. Řada občanů bohužel by proto nemohla vstoupit, byli by to ti nejslabší,“ zmínil druhou ze změn, které podpořil.

„Velká lichva minulých vlád“

„Minulé vlády dopustily tak velkou lichvu na těchto lidech, že je třeba to napravit. Společnost obecně bohatne a my máme tak velké množství lidí, kteří jsou bez naděje. Vyplatí se nám, když ti lidé přejdou z černé a šedé ekonomiky zpět,“ argumentovala ve prospěch novely Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Naopak proti se postavila ODS, členové jejího klubu nicméně dostali v hlasování volnou ruku. „V té podobě, v jaké přišel, ho nepodpoříme, souvisí to s nekvalitou toho zákona. Nemotivuje insolvenční správce, aby se starali o to, aby dlužníci řádně spláceli své dluhy, protože pobírají paušál. A nemotivuje ani dlužníky,“ vysvětlil předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.

„Ten zákon je ale nastaven tak, že pokud pobíráte 60 tisíc, protože více pracujete, nebo 15 tisíc korun měsíčně, tak vám po splacení dluhu zůstane stejně. Nezůstane mu více, aby mohl zaopatřit sebe nebo svou rodinu,“ dodal Vystrčil.