18°C
Češi, přeborníci v nakupování ve slevách: Český zákazník není patriot, míní expert
Je český zákazník patriot? Sáhne raději po kvalitní české potravině či výrobku, nebo jde hlavně po ceně a vezme zavděk dovezeným zbožím, i v poslední době však nepříjemně často méně kvalitním? I to se řešilo na Žofíně během dalšího fóra, kterého se účastnila řada odborníků. A ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) propagoval nová pravidla pro slevové akce.
Je český zákazník patriot podobně jako třeba Rakušan? „Český zákazník bohužel většinou není patriot,“ míní Zdeněk Juračka, předseda AČTO (Asociace českého tradičního obchodu). Vedle toho se rozhořela na Žofíně i debata nejen o českých potravinách, ale i slevové vášni českých zákazníků. I kvůli této „mánii“ se však nyní mluví o omezení slevových akcí. „V roce 2006 začaly řetězce zneužívat své tržní síly (…) Pokud dnes řetězce hledají viníky, kdo zavinil regulaci, pláčou na špatném hrobě. Zavinily si to samy,“ dodal.
Češi slev lační: Podíl prodaného zboží z akcí roste
Regulaci slevových akcí prosazuje i ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). „Já rozhodně odmítám, že bychom chtěli slevové akce rušit, mým záměrem je do nich vnést určitý řád,“ upozorňuje však Toman.
Chtěl by však omezit akční prodávání za podnákupní ceny. I proto, že Češi jsou po slevách potravin a potravinových výrobků stále více lační. „V roce 2007 se podíl zboží prodaného ve slevových akcích pohyboval na úrovni 30 procent, v loňském roce to bylo už více než 50 procent. Bohužel největší podíl zboží prodaného v akci je u másla či vajec. A to 80 procent,“ upozornil Toman.
Na Žofíně přitom padaly poměrně časté příměry k zahraničí – k Německu, Rakousku, kde jsou mnohem zaběhlejší národní a lokální značky, aby se spotřebitel lépe orientoval, co je skutečně kvalitní potravina domácí produkce.
„Zahraniční řetězce ovládají asi 65 procent trhu s potravinami, což je základním důvodem prohlubování problému preference českých potravin i v oblastech, kde jsme soběstační,“ upozornil Juračka. Češi při nakupování nejsou patrioti v porovnání v Rakouskem, Francií či Velkou Británií, míní. „Přijedete do Rakouska a máte napsáno velkým písmem: Kdo nekupuje rakouské zboží, není Rakušák,“ říká Juračka.
Odborníci z oblasti zemědělství a potravinářství však věří, že se situace zlepšuje. A že lidé na nákupech výrazněji koukají na to, odkud výrobky pochází. „Že český zákazník většinou není patriot? Já si myslím, že díky bohu tomu už tak většinou není. Že když se zeptáte lidí, kteří jdou nakupovat, tak se opravdu dívají přinejmenším na to, odkud ty výrobky jsou. A pak se samozřejmě mrknou na cenu, to je pochopitelné,“ uvedl moderátor a organizátor žofínských akcí Jiří Vaníček.
„Nesouhlasím s vámi. Český zákazník pouze získal špatné zkušenosti z dovozových výrobků, přesvědčil se až sám na sobě, že je lepší jíst česká jablka než polská, že je lepší jíst české uzeniny než zahraniční. A to ho přesvědčilo o tom, že se stává patriotem. Výchovou to určitě není a edukace zákazníka tady chybí,“ vytkl Juračka.
Češi nakupují ve slevách. Ale ne vždy kvalitu
O vzdělávání zákazníků se snaží Státní zemědělský intervenční fond, který rozjel osvětovou kampaň spojenou se značkou Klasa. I kvůli tomu, že se obecně zhoršila kvalita na trhu s potravinami.
Má to více příčin. „To, co se dlouhodobě dělo na našem trhu, je, že se nám snižovala potravinová soběstačnost a zejména docházelo k tomu, že naši výrobci, producenti přecházeli na odvětví, kde dokázali, co se týká zemědělců, primárně prodat danou surovinu. I my dokážeme vyvézt potraviny, ale zejména, když si odmyslíme pivo, tak se bavíme o hovězím zástavu, surovém mléce atd.“ upozornil ředitel SZIF Martin Šebestyán.
„Tento stav vedl na trhu k tomu, že se ve velkém začínají objevovat levné, nekvalitní potraviny. Nemáme dostatek výrobců, producentů pro to, aby dokázali snést tlak, který na trhu probíhal. Byl vytvořen cenový tlak na producenty lokálních potravin, snižovaly se marže, zvýšilo se využívání potravinových náhražek, ingrediencí, zhoršovala se i kvalita potravin, kterou poptával zákazník,“ upozorňuje Šebestyán.
Síla řetězců
Tlak na cenovou hladinu přitom vytvářejí akčními cenami i řetězce. „Hlavním tématem u nás na trhu je sleva,“ přiznává Šebestyán. SZIF přisuzuje podílu řetězců na trhu s potravinami až 70 procent, co se týká deseti hlavních řetězců. „Vede to k tomu, že řetězce mají neuvěřitelnou sílu ovládat chování našich zákazníků a spotřebitelů,“ podotýká Šebestyán.
Češi zkrátka na volání řetězců slyší. „Náš spotřebitel je vedený směrem, který se nám může a nebo nemusí líbit. Češi se stali přeborníky v nákupu ve slevách, hned za Slovenskem jsme o jedno procento v roce 2015 byli druzí v Evropě. Když to porovnáme s našimi sousedy – s Německem, Rakouskem – tak jsme na úrovni zhruba poloviny jedné třetiny tohoto objemu. Samozřejmě že tyto země bojovaly s podobnými věcmi jako my, ale před 15 lety,“ upozorňuje Šebestyán.
A dodává, že bez investic se to neobejde. „Rakousko, když vstupovalo do EU, na tom bylo podobně. Je potřeba vybudovat zájem o naše kvalitní, české, regionální potraviny. V Rakousku do této věci stát investoval v uplynulých 10 až 12 letech ročně zhruba dvě miliardy korun,“ říkal na Žofíně odborník.
Zatlačí zákazník na vyšší kvalitu potravin?
V posledních letech také čím dál tím více roste význam místa prodeje, kde se zákazník rozhoduje. 90 procent rozhodnutí činí zákazník u nákupu v místě vlastního prodeje.
„V roce 2015 jsme se rozhodli, že existují různé možnosti, jak to řešit – jednou bylo vybudování národního maloobchodního řetězce, což je jeden z nástrojů, který v řadě států funguje,“ nastínil Šebestyán jedno z řešení, jak pomoci domácím produktům. „U nás není možný a proveditelný a nedošlo k tomu,“ podotkl. V Česku přitom jedním z mála vodítek, často jediným, pro řadu spotřebitelů zůstává cena.
SZIF se proto rozhodl přidat vodítko další – a snažit se vzdělávat spotřebitele ve věci regionálních potravin. Prostřednictvím označení kvalitních českých výrobků tak měnit to, aby zákazníci změnili své nákupní chování a od „slevové spirály akčních nabídek maloobchodních řetězců“ se začali přesouvat k většímu vnímání kvality.
„Když řetězce vnímají, co chce zákazník, je to jediný způsob, jak změnit to, co se na trhu děje. Že zákazník bude chtít a bude tlačit prodejce, maloobchodní řetězce a bude po nich chtít kvalitní, nejlépe místní potraviny,“ uvedl také ředitel SZIF, podle kterého vzrostl prodej kvalitnějších potravin s označením Klasa a slevová spirála se přece jen o něco oslabila.
Cílem SZIF je proto, aby kvalita přebila cenu. „Pokud dokážeme dostatečně edukovat a zaměřit zákazníka na kvalitu, spojenou například s podporou místních zemědělců, ochranou životního prostředí, nemusí být takový zásadní tlak na ty ceny a slevové akce,“ věří.
Témata:
Související
netvrdil jsem ze vse Polské je špatné, je to jak píšete. Za ty peníze co za to nenažraní obchodníci platí nemužeme čekat nějakou kvalitu. U nás taky umí masokombinát z metraku masa udělat 180kg uzeného... akorat pak mám pocit ze jim bakelit.