7°C
Smutná pravda o inkluzi: Exkluzivní data z projektu Odlišnost inspiruje
Inkluze funguje! Tím ale všechny dobré zprávy končí. Tento systém výuky totiž běží jen díky extrémně obětavému nasazení učitelů, kteří se ze všech sil snaží zvládnout různorodé kolektivy.
Velmi často v přeplněných třídách, bez potřebných informací, bez peněz navíc, bez pomoci asistentů i bez znalostí, jak přistupovat k »odlišným« žákům.
Zhruba před rokem a půl začala obecně prospěšná společnost Osvětová beseda s projektem Odlišnost inspiruje – podpora vyučujících v aktivním přístupu k inkluzi. Pro učitele připravila sérii besed, na kterých si mohli vzájemně sdělovat potíže i úspěchy spojené s inkluzí.
V rámci projektu pak proběhl průzkum, v němž vyučující a vychovatelky odpovídali na své zkušenosti s inkluzí. Konkrétní pedagogové popisovali své konkrétní zkušenosti. A ze zkreslování faktů je nikdo obviňovat nemůže.
Nadšenci
Do projektu Odlišnost inspiruje se totiž většinou hlásili učitelé toužící vzdělávat všechny děti skutečně podle jejich potřeb. Rozhodně nešlo o vyhořelé pedagogy, kteří by k inkluzi přistupovali už předem se zásadní nedůvěrou. Jenže jejich zkušenosti ale bohužel často dávají za pravdu kritikům inkluze. Celý systém totiž poněkud drhne.
Únava
Učitelé jsou přetížení, unavení a frustrovaní. Běžní učitelé nemají znalosti speciálních pedagogů a za »pochodu « se jim je často nedaří získávat.
Skřípe spolupráce s poradenskými zařízeními. Situaci komplikují vysoké počty žáků ve třídách, nedostatek asistentů pedagogů i nedostatek samotných učitelů. Dramaticky chybí peníze na speciální pomůcky. Administrativa za poslední dva roky enormně narostla.
Učitelé přestávají mít čas věnovat se běžným nebo nadaným dětem. A podle závěrů průzkumu se »vyloučenými« vlastně stávají děti, které běžně označujeme za »normální «.
Správný koncept, ale jen az určitých podmínek
Zhruba každý druhý pedagog zapojený do průzkumu inkluzi původně nefandil (51,7 %). Nyní, po téměř dvou letech, se ale váhy jejich mínění posunuly mírně směrem nahoru. Koncept společného vzdělávání považuje za správný 58,6 % z nich. Ovšem často s výhradami k chybějícím informacím, velkému počtu dětí ve třídách i chybějících asistentů pedagoga. Skepse trvá například i ohledně začleňování dětí s těžším mentálním postižením.
Školám chybí asistenti
Pomáhat učitelům se vzděláním dětí s různými vzdělávacími potřebami by měli asistenti. Jenže minimálně každý druhý oslovený učitel se musí bez tohoto pomocníka obejít a snažit se sám. Více než třetina pedagogů spolupracuje s jedním asistentem. Zhruba každému dvanáctému učiteli pomáhají dva asistenti a necelá dvě procenta pedagogů spolupracujÍ se třemi asistenty.
Zásadní problém inkluze
Co učitel, to názor. Úspěšnou inkluzi tak podle některých ničí vysoký počet dětí ve třídách, chybějící pomůcky nebo špatná spolupráce s poradnami. Jenže v největších výhradách vůči inkluzi jsou pedagogové poměrně jednotní. Většina (77,6 %) vidí problém v koncepci. Druhé místo mezi největšími »inkluzivními« problémy obsadila informovanost pedagogů a na třetí příčku se prodrala špatná informovanost rodičů.
Inkluze ničí vzdělanost
O tom, že plošné zavedení inkluze má negativní vliv na kvalitu vzdělání, jsou přesvědčení dva ze tří oslovených pedagogů. Žádný vliv inkluzi nepřisuzuje 22,4 % učitelů a 6,9 % neví. A jen každý zhruba třicátý učitel soudí, že vliv inkluze je pozitivní.
Názory učitelů
Řada pedagogů, kteří v průzkumu odpovídali na dotazy, měla k otázkám různé připomínky a komentáře. Blesk vybral pár nejzajímavějších.
„Celoplošně to není dobré. Pokud je moc dětí s poruchami učení v jedné už tak slabší třídě (SOU, OU), je to velký problém.“
„Vysoké nároky na vyučujícího, které nejsou nijak finančně ani jinak ohodnoceny a kompenzovány.“
„Někteří rodiče spolupracují, ale někteří rodiče si ještě neuvědomují postižení svého dítěte a brání se uvěřit a připustit si diagnózu, nesoudně vyžadují, aby se dítě zapojovalo do všech (!) aktivit zdravých dětí.“
„Neochota přidělit asistenta do každé třídy v mateřské škole, přestože v nich jsou děti se SVP.“
„Nedostatek KVALITNÍCH asistentů.“
„Postižení přece vyžadují odborníka, a ne asistentku »rychlokvašku« s několikatýdenním kurzem.“
„U cizinců – dětí s odlišným mateřským jazykem – nefunguje možnost přidělit asistenta.“
Témata:
Související
Mentálně postižené děti nemají v běžné třídě co dělat. Není možné, aby se učitel věnoval byť jen 50 % tomuto dítěti a zbytku ostatním (realita). Povede to jen ke hloupnutí populace jako celku. Možná je to cíl. Každopádně, pokud to bude pokračovat, povede to k diverzifikaci školství jako na Západě. Tzn. kvalitní školství bude jen to soukromé. Předpokládám, že ti co inkluzi zavedli mají děti už teď v soukromých školách... Ale jinak je radost vědět, že naše školství (a země jako taková) je tak bohaté, že dokáže dítěti přidělit na plný úvazek jednoho člověka.