Chce kratší pracovní týden i vyšší minimální mzdu. Proč Středula tlačí ČSSD do vlády?

Autor: Tomáš Belica - 
21. května 2018
09:59

Zkrouhnout pracovní týden o 2,5 hodiny či prosadit, aby Češi měli hned od začátku nemocenské alespoň 60 procent své mzdy. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula by pro své plány mohl nalézt spojence ve vládě ANO a ČSSD s podporou komunistů. A chce proto, aby se strany domluvily.

Prezident Zeman minulý týden vyzval ČSSD, aby v referendu dala zelenou vládě s ANO a podporou komunistů. Jste také pro?

Sociální demokraté si musí rozmyslet následující rovnici: jestli chtějí obhajovat zájmy zaměstnanců, zájmy rodin, důchodců, tak to asi stěží budou dělat v opozici s procentuálním podílem, který mají. Jestli to myslí vážně, tak jediná možnost je prostřednictvím vládního angažmá. Že je to vždy těžké? Vždycky bylo, koaliční vlády nejsou jednoduché, ale pokud to myslí vážně, je to jediná možnost.

Což může být „Itálie“...

Ano, vždycky budou otázky, jako jak to bude se zapojením komunistů a podobně. Také záleží na schopnosti pana předsedy hnutí ANO Babiše. Jestli bude vyjednávat také s dalšími stranami o možnosti podpory u některých projektů, protože přece minulá koalice byla ve složení ANO, ČSSD a lidovci, takže je potenciál i jinde. Z mého pohledu zodpovědnosti je lepší, když ta vláda vznikne co nejdříve. Vždyť jsme propásli už půl roku. A myslím si, že ČSSD by měla být aktivní, měla mít možnost věci ovlivňovat, a je to samozřejmě vždy lepší, než mít vládu jedné politické strany.

Předseda ČMKOS, odborový předák Josef Středula v rozhovoru pro Blesk. Předseda ČMKOS, odborový předák Josef Středula v rozhovoru pro Blesk. | Blesk / Jakub Poláček

Jde o jedinou možnou vládu, která může prosadit vaše požadavky, ať už je to zvýšení minimální mzdy, zrušení karenční doby či zkrácení pracovního týdne?

To se nikdy dopředu nedá říct. Vláda teprve vzniká a říct už, že toto dohodne, to si umím těžko představit. Žádná vláda v České republice nikdy nebyla taková, že by automaticky přistoupila na něco, i když to podepsala v programovém prohlášení. Netrpím nadměrnou naivitou. Zatím největší díl takové naplněnosti našich očekávání měla vláda minulá, a budu rád, když to nějaký kabinet překoná.

Jste v křeči z očekávání výsledku referenda ČSSD v půlce června?

Jsem demokrat, je to úplně v pořádku a jsou jedině dvě varianty – buď bude vláda s podporou, nebo bez podpory. Pokud podpora nebude, tak předpokládám, že směřujeme k předčasným volbám. Ale tam je otázka, kdy by byly a jaké budou jejich výsledky.

Prezident ale předčasné volby nechce a má prý záložní plán v podobě úřednické vlády…

Jakože by byla úřednická vláda až do konce mandátu, ještě další tři a půl roku? To si neumím představit, nic takového nenastane. Úřednická vláda je, bohužel, pouze udržovací. V České republice máme vztah k úřednickým vládám veskrze pozitivní, protože mnohdy se stává, že nepřijímá kontroverzní rozhodnutí. Ale vždy je lepší, když bude vláda opřena o výsledek voleb, protože pak bychom se mohli dostat do stavu, kdy ani nebudeme potřebovat volby. Udržovací vládu si umím představit, ale jestliže se v této souvislosti hovoří až o červnu příštího roku, tak to je opravdu hodně, hodně daleko.

Jakou máte odezvu na záměr odborů zvýšit od příštího roku minimální mzdu o patnáct stovek na 13700 korun?

Ze strany odborů perfektní. Ještě by chtěly více.

A ze strany zaměstnavatelů?

To bude teprve předmětem jednání. Třináctého června máme tripartitu, kdy jeden z bodů bude i minimální mzda. Předpokládám, že se se zaměstnavateli nedohodneme. Oni ale hovoří o nějakém mechanismu. Umím si představit, že když ten mechanismus bude takový, že garantuje padesátiprocentní podíl minimální mzdy na průměrné mzdě, tak budeme připraveni se dohodnout. Pokud to číslo bude nižší, tak to bude velký problém.

Ale průměrná mzda je už přes 30 tisíc, to by to navýšení bylo ještě vyšší.

My chceme příští rok 13700 korun a zaměstnavatelé chtějí mechanismus, který oni vidí kolem 40 procent průměru. To je pro nás neakceptovatelné. Jedna věc je rok 2019, druhá ten příští vývoj. Postupně se chceme dostat na padesát procent, nechceme se zablokovat na 40 procentech průměrné mzdy.

Další požadavek je zrušení karenční doby, to by s novou vládou mohlo klapnout, ne?

My považujeme karenční dobu za nebezpečnou, zhoršující zdravotní stav zaměstnanců a dokonce poškozující zaměstnavatele. Obecně si myslím, že nemocenská v České republice není nastavena správně. Sousední země jako Německo mají několik týdnů 100 procent mzdy. Nikdo nechce, aby zaměstnanci snižovali kupní sílu, protože to je krev ekonomiky. V tomto jsou signály budoucí koalice, pokud tedy vznikne, pozitivní a mohlo by dojít ke zrušení karenční doby.

Předseda vlády v demisi Andrej Babiš a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula Předseda vlády v demisi Andrej Babiš a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula | ČTK

Mluví se o tom, že první tři dny nemoci by se bralo 60 procent mzdy. Je to pro vás přijatelné?

Šedesát procent v prvních třech dnech je přijatelné. Hovoří se o fázovém posunu, to znamená ze současného čtvrtého až čtrnáctého dne by to bylo od prvního do jedenáctého dne, a cokoliv nad to se uhradí z pojistného. S tím my problém v zásadě nemáme. Hovoří se o termínu od 1. července příštího roku, což je relativně pozdě, ale jsme schopni se i s tímto poprat.
 
Proč by Češi měli pracovat kratší dobu, místo 40 hodin týdně jen 37,5 hodiny, jak také navrhujete. Co to přinese?

Myslím, že to přinese důležitý pocit, že nejste tak přetíženi. Ten, kdo nepracuje fyzicky, si to tolik představit neumí, ale ten, kdo ano, a fyzicky pracuje intenzivně po celou pracovní dobu, tak jeho organismus skutečně dostává hodně zabrat. A když si to vezmete na příměru podle dat OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - pozn. red.), tak rozdíl mezi českým a německým zaměstnancem je 400 hodin ročně v neprospěch toho českého. Za čtyři roky pak máte odpracováno o rok více a za 40 let aktivní ekonomické kariéry dokonce o deset. A to už pak lze subjektivně poznat ve chvíli, kdy se blíží ten český důchodový věk, člověk je unavený a říká si, že už si potřebuje odpočinout, ale nemůže.

Intenzitou myslíte čas strávený v práci, nebo skutečnou efektivitu práce?

Samozřejmě, ale jestli si někdo myslí, že ten člověk v práci nic nedělá, tak to se mýlí. Tak to prostě není. Skutečně intenzivně pracujete a máme informace i od lidí, kteří pracují v režimu, kdy musí být s pomocí nějakých technologií neustále na příjmu, a jdou třeba na oběd, který by měl být součástí toho třicetiminutového odpočinku, a během toho musí neustále sledovat to zařízení. Tak to přece žádný odpočinek není.

Snížení pracovní doby jsme už dosáhli v 77 procentech kolektivních smluv a to bez ztráty mzdy, teď nám jde o těch zbývajících 23 procent plus samozřejmě tu další část, kde odbory nepůsobí. V Německu v průmyslu je 35hodinová týdenní pracovní doba a ještě teď dosáhli mimořádnosti, kdy člověk potřebuje slaďovat rodinný a pracovní život, tak bude mít 28hodinovou pracovní dobu s tím, že po dvou letech se vrátí na svůj původní režim, aby o ty prostředky nepřišel. Pro nás to není požadavek pro rok 2019, je to požadavek průběžný a rádi bychom toho dosáhli za tři nebo za čtyři roky.

Předseda ČMKOS, odborový předák Josef Středula v rozhovoru pro Blesk. Předseda ČMKOS, odborový předák Josef Středula v rozhovoru pro Blesk. | Blesk / Jakub Poláček

Říkám si, že pokud byste prosadili zkrácení pracovní doby, další růst mezd včetně té minimální a ještě zrušení karenční doby, nevykašlou se tady na to zaměstnavatelé?

Ale vůbec ne, to není pravda. Vždyť české firmy a zahraniční firmy působící v České republice jsou vysoce ziskové. Neplatí to sice pro každou firmu, ale třeba teď skončilo vyjednávání v jedné z nejznámějších firem, Škoda Auto. Firma vydělala víc než jednu miliardu euro, navýšení mezd o 20 procent tak nebude vůbec nic znamenat. Sníží se sice zisková marže, ale ta je už teď dost vysoká. My přece nepožadujeme žádné skokové zvyšování mezd, naše požadavky jsou velice korektní – pro rok 2018 osm až deset procent při velmi vysokém hospodářském růstu, který podporuje i to, že lidé mají finanční prostředky.

Masivně vám v posledních letech přibývá členů. Čím to je?

Na nedávném sjezdu jsme to hodnotili. Unikátních, nových členů k nám vstoupilo více než 49 tisíc a založeno bylo nějakých 380 odborových organizací. Takže to jsou obrovské úspěchy. A proč tomu tak je? Protože odbory hájí jejich zájmy, to je naprosto jednoznačné a také to dovedeme dát společnosti najevo. Lidé jsou dnes pyšní, že jsou členy odborů a že odbory mají ve společnosti velký vliv, to je v pořádku, my si nestěžujeme. Nikdy jsme náš vliv nezneužili a využíváme ho ve prospěch společnosti.

Roste s ekonomickou úrovní také troufalost požadavků odborů?

Myslím, že naše požadavky nerostou jenom proto, že bychom cítili, že máme podporu společnosti. Je to zejména proto, že lidé nejsou dlouhodobě spokojeni, a je potřeba si o lepší mzdové podmínky říct. Tam je náš úspěch, právě v tom, že zaměstnanci odbory využívají, aby měli lepší život. A já mám jen to štěstí, že jsem v čele těchto zaměstnanců. Ty úspěchy jsou veliké, bohužel někdy je nutné to řešit i prostřednictvím nějakého pracovního boje.

Stávek...?

Náš cíl je a vždy zůstane se dohodnout. Nikdy nechceme primárně stávkovat nebo demonstrovat. Věřím, že s námi vždy je a bude moudřejší se dohodnout. V posledních čtyřech letech jsme tady měli nejdelší stávku v novodobé historii (devítidenní stávka zaměstnanců strojírenské firmy IG Watteeuw v roce 2015, pozn. red.), zaměstnanci dosáhli všeho, co požadovali. Firma se hodně přepočítala, její výsledky byly dobré. Bylo to i za angažování bývalého premiéra Sobotky. Takže z tohoto pohledu by nebylo dobré, aby nás někdo zkoušel, jestli stávky umíme.

Jaké největší problémy vám teď zaměstnavatelé dělají?

Teď je největším problémem otázka zaměstnávání cizinců. To vyvolává obrovský neklid, hlavně proto, že někteří zaměstnavatelé mají touhou zneužít cizince k tomu, aby jim dali nižší mzdu než českým zaměstnancům. Někteří i vyhrožují, že si vezmou cizince, čímž se může vytvořit hrozba vlny xenofobie. My říkáme, že když už chcete zaměstnávat cizince, zaměstnávejte je za stejných podmínek jako české zaměstnance. Před nedávnem jsem upozorňoval na příklad jedné, pravděpodobně agentury, která nabízí za třísměnný provoz 12200 až 13 tisíc hrubého. No to je prostě nesmysl, to českému zaměstnanci ani nemůžete nabídnout, protože když to přijme, tak už jen z definice se stává chudým. Tyhle věci vnímáme hodně negativně.

Vídám vás chodit zásadně v oblecích, vždy upravený… Řekněte, je to image?

To, že chodím tak oblečený, je tím, že přece někoho hájím. A lidí, které hájím, si vážím. Možná že by to i šlo ve vytahaném triku, ale proč hájit zájmy organizace, která má 300 tisíc členů, největší organizaci svého typu tady… Já jsem na to hrdý a dávám to najevo. Když jdu na jednání, a opravdu jsou to každodenní jednání, tak považuji i za čest dávat najevo protistraně, že si jí vážím a přicházím upraven tak, jak se sluší a patří. Je to správné, ani jinak jsem to nikdy nedělal a měnit se v tomto rozhodně nebudu.

Antonin Blaha ( 21. května 2018 11:41 )

 Stredula je bezcharakterni hovado ktere nikdy opravdu nepracovalo a schovava se za odbory.Kdyby nebyl tak skvele placeny a mel to pouze jako funkci pri zamestnani nikdy by jsme toto prijmeni neslyseli.Je to klasicky nemakacenko vysavajici ostatni🤐

kukuku ( 21. května 2018 11:03 )

Odbory jsou ve větších firmách potřeba, ale tento bezcharakterní námezdní profesionální demagog je horší než svrab a neštovice.

Toma?_Potyka ( 21. května 2018 11:02 )

Ale pracovat tenhle slizoun nebude a nebude.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa