21°C
Eurodotace za přijímání migrantů: Plán EU je zase ve hře. Ubrání se Visegrád?
Česko a Slovensko se shodují na odmítnutí migračních kvót a jako nástroj pro prosazování národních zájmů v EU má sloužit visegrádská čtyřka. Týká se to přípravy příštího unijního rozpočtu a nových azylových pravidel, která by se měla projednávat na červnovém summitu členských států. V Bruselu, ale i v Berlíně se nyní řeší, jestli má Evropská unie používat peníze, aby problematické země přivedla k poslušnosti. Evropská komise sice ještě definitivně nerozhodla, příslušný návrh komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera ale v minulém týdnu získal širokou podporu. Stále tedy hrozí možnost, že by Evropská komise vázala poskytnutí dotací na přijímání migrantů.
Slovenský premiér Peter Pellegrini a premiér v demisi Andrej Babiš se shodují v silnějším prosazování národních zájmů a jako nástroj by měla sloužit Visegrádská skupina. Slovensko, které má od července převzít předsednictví ve skupině, se bude snažit prosazovat společné zájmy čtyř středoevropských států při přípravě příštího rozpočtu EU a při jednání o nových azylových pravidlech Unie.
Země V4 shodně odmítají kvóty pro rozdělování uprchlíků a kladou důraz na ochranu vnějších hranic EU a pomoc v zemích, odkud migranti přicházejí.
Evropská komise dál spojuje čerpání peněz s přijímáním migrantů
To se ale nelíbí Evropské komisi, která se nevzdává svého plánu navázat čerpání evropských peněz na akceptování migračních kvót a hrozí Česku odebráním evropských peněz v případě nepřijímání migrantů. Brusel již dříve zažaloval Česko, Polsko a Maďarsko kvůli odmítání povinných migračních kvót. České republice tak hrozí, že zaplatí buď tučnou jednorázovou pokutu, nebo opakované penále do chvíle, než splní své povinnosti.
Jak napsal začátkem dubna německý týdeník Der Spiegel, v případě omezení eurodotací by přitom nešlo o zanedbatelné finanční částky. „Zhruba 150 miliard eur čistého získala z Evropské unie od roku 2007 čtveřice visegrádských států Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko, ale když jde o to přijímat běžence nebo se řídit rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie, otáčí se k EU zády,“ napsal Der Spiegel.
Podle Spieglu si komisař pro rozpočet Günther Oettinger plně uvědomuje sílu své hrozby vzhledem k tomu, že převody z Bruselu jsou již započítávány do národních rozpočtů na východě. Pro rozpočtové období od roku 2014 do roku 2020 tvoří subvence EU 2,6 procenta hrubého domácího produktu Maďarska, 2,4 procenta v Polsku, 1,8 procenta v České republice a 2,3 procenta na Slovensku.
Oettinger již při své nedávné návštěvě Varšavy položil otázku, zda by měla Evropská unie využít rozpočet jako páku na nedisciplinované státy, a jeho nápad má v Evropské komisi širokou podporu.
Plán spojovat hodnoty a peníze v poslední době podporuje i německá vláda kancléřky Angely Merkelové, která se již před časem vyjádřila, že východoevropské země, které odmítají přijímat migranty, by měly být za svůj odmítavý postoj finančně sankcionovány. Argumentace je jednoduchá: pokud by mělo Německo v budoucnu platit více do rozpočtu EU, chce také dohlédnout, jak jsou tyto peníze vynaloženy.
Europoslanci: Je to nehoráznost, ale dokud není rozhodnuto, může se stát všechno
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) si myslí, že je to od německých politiků nehoráznost – spojovat dohromady přijímání uprchlíků s evropskými fondy.
„Podle mě je to naprostý nesmysl a nehoráznost, kterou opakovaně němečtí politici vypouští. Angela Merkelová se svým návrhem spojit ochotu přijímání uprchlíků s kohezní politikou opakovaně narazila. Je to asi největší nesmysl, který kdo vymyslel. Navíc by Německo bylo samo proti sobě, protože řady výnosů z kohezních peněz, které dostávají nové členské státy, putují na dividendách právě do Německa. Proto potřebujeme, aby Českou republiku začal konečně zastupovat silný premiér, který bude schopen tyto věci vyjednat,“ uvedl Zdechovský pro Blesk Zprávy.
Místopředseda Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu, europoslanec za STAN a TOP 09 Stanislav Polčák se domnívá, že tato tvrdá varianta v současné době nehrozí.
„Všichni v Bruselu si uvědomují, že současná doba nesvědčí pro hrozby a tlaky. Problém však nastane, když velké skupině států dojde trpělivost s podkopáváním základních hodnot Unie, na kterých byla založena, tj. principy právního státu a evropské solidarity mezi členskými státy EU. Pak je reálné, že tyto státy utvoří tzv. jádro a Unie bude jeho obalem, v němž zůstane jen několik solitérů. Velmi si přeji, abychom nezůstali někde bokem ‚na orbitě‘, ale ani naše současná vnitřní politická situace při zatahování SPD a KSČM do vládní podpory tomuto riziku vůbec nebrání, spíše naopak,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy.
Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) dokud není zcela rozhodnuto, je možné všechno, ale tato situace by neměla nastat. „Preferovanou variantou EU je, že státy, které migranty přijmout odmítají, budou dostávat finanční penalizaci, což je něco jiného. Je pravdou, že rezonuje návrh snížit dotace zemím, které nedodržují základy právního státu, ale to míří primárně na Polsko a Maďarsko,“ míní Konečná.
Ta se navíc domnívá, že hrozby ohledně migrace jsou v tuto chvíli pouhou spekulací, protože země, které nechtějí přijmout uprchlíky, by neměly být podle europoslankyně trestány tím, že se jim omezí přístup k penězům z evropských fondů. „Ovšem je pravdou, že naopak státy, které se o migranty starají nad rámec dohodnutých programů, by měly získat více prostředků,“ dodala Konečná.
Europoslanec Jan Zahradil (ODS) to považuje za něco naprosto nemyslitelného. „Politika soudržnosti (evropské fondy) slouží k podpoře méně rozvinutých regionů, a ne k násilnému prosazování toho, co si v Bruselu nebo v Berlíně usmyslí. Navíc si nemyslím, že by taková možnost byla reálná. Komise může jen navrhovat, poslední slovo mají členské státy,“ upřesnil pro Blesk Zprávy.
Témata:
Související
