Opatření proti teroru a ne euru: Babišova vláda má návrh programového prohlášení
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí představila návrh programového prohlášení. Počítá v něm se zjednodušením a elektronizací daňového systému či vytvořením pravidel pro „předvídatelný růst minimálních mezd“. Vláda chce také usilovat o snižování rizik terorismu a plánuje vést srozumitelnou zahraniční politiku zaměřenou na prosazování českých národních zájmů. Babiš to řekl novinářům na tiskové konferenci. Zmínil také plánovanou vládní čtvrť, která má podle něj smysl kvůli úsporám.
Babiš novinářům řekl, že ministři během pondělního zasedání vlády návrh programového prohlášení dokončili a odeslali ho předsedům ostatních parlamentních stran. Premiéra pak ministři pověřili, aby o návrhu jednal se všemi politickými subjekty zastoupenými ve Sněmovně. „Očekáváme, že nám dají svůj názor, zda jsou ochotni za nějakých dodatečných návrhů diskutovat o toleranci vlády,“ uvedl Babiš.
Babiš řekl, že jeho vláda nechce přijímat euro, v plánu má naopak masivní investice. Za stěžejní považuje rozvoj digitalizace nebo důchodovou reformu, pro jejíž tvorbu chce kabinet podle návrhu sestavit odborný tým. „Uvidíme, jak se k tomu jednotlivé strany postaví,“ uvedl Babiš. V prohlášení kabinet slibuje do čtyř let zprovoznit 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů nových a 100 kilometrů opravené D1.
Kabinet se v návrhu programového prohlášení zavazuje k přijetí novely zákona o důchodovém pojištění, která by měla zvýšit základní výměru důchodu na deset procent průměrné mzdy. Novela by měla také navýšit důchod o 1000 korun lidem, kteří se dožijí 85 let. Zaměstnanci v náročných profesích by se měli dočkat dřívějšího odchodu do důchodu.
Vyhovíme požadavkům NATO
„Jsme a budeme i nadále nedílnou součástí evropského civilizačního a hodnotového prostoru. Proto musí naše zahraniční politika vycházet především z členství v EU a NATO,“ stojí v návrhu. Babišova vláda chce, aby Česko bylo aktivní a sebevědomý člen EU, který bude jasně formulovat své názory a prosazovat své zájmy. Významně se chce podílet na reformě Unie. Kabinet trvá na tom, že přesidlování uprchlíků musí zůstat v kompetenci jednotlivých členů EU. Babiš v závěru minulého týdne na summitu EU opakovaně odmítal kvóty na přerozdělování migrantů.
Vláda také plánuje vytvářet prostor pro větší konkurenci zdravotních pojišťoven, ze které by měli těžit pojištěnci. „Změny ve zdravotnictví nelze dělat na jedno volební období, proto budeme všechny zásadní kroky ve zdravotnictví konzultovat s opozicí, ve snaze nalézt maximální možný konsenzus,“ stojí v návrhu.
Navyšovat chce vláda postupně rozpočet na obranu, aby v letech 2024 až 2025 dosáhl na dvě procenta HDP, jak požaduje NATO. „Finance musí jít ruku v ruce s dobře připravenými a racionálními akvizičními projekty,“ uvádí. Vrátit se chce i k memorandu o těžbě lithia v Česku, které bylo jedním z předvolebních témat. Plánuje rovněž dokončit práce na nových pravidlech občanskoprávního i trestního řízení a zavést nový exekuční řád i zákon o hromadných žalobách.
Vláda bude o důvěru žádat v lednu
ANO začne o podpoře či toleranci své menšinové vlády jednat s ostatními stranami ve Sněmovně v úterý, kdy se zástupci hnutí sejdou s ODS a lidovci. Série rozhovorů by se měla zopakovat i v novém roce před hlasováním o důvěře, které by se ve Sněmovně mělo uskutečnit 10. ledna. Ve stejný den chce vláda představit dokument priorit evropské agendy.
O vládní čtvrti Babiš mluvil s Macronem
Andrej Babiš na konferenci mluvil také o plánované vládní čtvrti. Podle něj má smysl kvůli úsporám, například za energie či nájem. Budovy po některých ministerstvech, například po ministerstvu pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí či ministerstvu kultury na Malé Straně, by mohly sloužit jako muzea a galerie.
Babiš o plánu hovořil už během dne při uvádění jednotlivých ministrů do jejich úřadů. Novinářům večer připomenul, že s návrhem pracoval už dříve jako ministr financí. Za komerční nájem podle něj úřady dávají v metropoli 400 milionů korun ročně, k tomu připočetl, že Praha má dlouhodobě nedostatek kancelářských ploch. „Taková vládní čtvrt má velký smysl, jsou tam obrovské synergie z hlediska energií, správy,“ uvedl. Jednání s hlavním městem podle Babiše v tomto směru pokročila, stát podle něj potřebuje, aby město některé budovy převzalo.
Inspiraci bere Babiš podle svých slov v Paříži, kde o sestěhování vládních úřadů jednal už dříve s nynějším prezidentem Emmanuelem Macronem.
Vicepremiér Richard Brabec (ANO) před jednáním novinářům řekl, že do současnosti vždy zvítězila rezistence úředníků, kteří se stěhovat nechtějí. Nová čtvrť by podle Babišových plánů mohla vyrůst v Holešovicích či Bubnech. Ministr dopravy Dan Ťok by proti stěhování nic neměl, i když připustil, že by se mu těžko opouštělo současné sídlo s dlouhou minulostí. Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, který je na rozdíl od Brabce a Ťoka ve vládě nováčkem, byl spíš lhostejný s odkazem na to, že pochází z Havířova.
Postup by měl být následovný: 1. Zrušení zbytečných zákonů, 2. Zastavit stroj na nové zákony a novely (za jeden přijatý, dva zrušit), 3. Zrušit Senát, 4. Zbývající agendy digitalizovat, 5. Propustit zbytečné úředníky, 6. Zbývající úředníky sestěhovat do Letňan (levná lokalita). Snad na to Andrej přijde.