Sobotka se při demisi vlády zapsal do historie. Za Zemanem poslal jen kurýra

Vláda rozhodla o demisi v návaznosti na páteční konec ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny. Kabinet už bezprostředně po říjnových volbách do Sněmovny omezil svou činnost a soustředil se jen na neodkladné záležitosti či evropskou agendu. Sobotka je připraven svolat vládu v demisi na poslední zasedání na středu 6. prosince, pokud přijdou z ministerstev materiály, které nesnesou odklad.

Buranství, bahno a hnůj: Politici odsoudili Zemanův výrok o „svini“ Sobotkovi

Demisi doručil zástupce Úřadu vlády

Demisi musí vláda podat podle ústavy na svém prvním zasedání po ustavení nové Poslanecké sněmovny. Po podání demise k rukám prezidenta hlava státu pověřuje dosavadní kabinet vykonáváním funkce do okamžiku, kdy bude jmenována nová vláda. Oproti zvyklostem poslal ale premiér demisi na Hrad zástupcem Úřadu vlády a se Zemanem se tak už nesetkal.

„Já to pokládám za nejrychlejší cestu – tak abychom neztráceli čas,“ odůvodnil premiér způsob předání demise na dotaz Blesk.cz po jednání kabinetu.

V období mezi 6. a 13. prosincem se pan prezident setká v Lánech s kandidáty na ministry, kteří budou ve vládě nováčky.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 28. listopadu 2017

Demisi prezidentovi přitom přinášeli premiéři i v případech, že jejich vláda končila předčasně. Jako například ta premiéra Petra Nečase v roce 2013. Jejímu konci předcházelo i zatýkání přímo na úřadu vlády. „Pane prezidente, podle článku 73 odstavec 1, věta první (ústavy ČR – pozn. redakce), podávám demisi,“ řekl tehdy oficiálně Nečas na Pražském hradě Zemanovi.

Noví ministři přehledně: Kdo bude šéfovat Česku pod taktovkou Andreje Babiše?

Politologové: Tento způsob je asi lepší

Politologové oslovení redakcí Blesk.cz se shodují, že Sobotka volí zřejmě tuto cestu i proto, že jsou vztahy mezi prezidentem Milošem Zemanem a končícím premiérem Bohuslavem Sobotkou celou dobu napjaté.

„Takhle kdyby se prezident s premiérem potkali, tak by si navzájem zřejmě některé věci museli vyčítat, nevěřím tomu, že by zachovali dekorům a myslím, že by to českou politickou kulturu mohlo poškodit mnohem víc, než když se demise pošle poštou,“ okomentoval situaci politolog Lukáš Jelínek.

I podle politologa Karlovy univerzity Milana Znoje se nechtěl zřejmě nechat premiér Sobotka nechat od prezidenta Zemana podruhé před celým národem zostudit.

„Vzhledem ke vztahům mezi prezidentem Zemanem a premiérem Sobotkou, které byly napjaté a někdy i vášnivě protivné, je pochopitelné, že premiér Sobotka nemá příliš chuti jít na Hrad za prezidentem. Při minulé návštěvě, když mu donesl demisi, nebo tedy chtěl jednat o tom, jak tu demisi vlastně chápat, jestli osobní, nebo celé vlády, tak se ho prezident Zeman pokusil zostudit a myslím, že tato zkušenost Sobotkovi bohatě stačí,“ okomentoval Sobotkův postoj Znoj.

Sobotka a Brabec chválili, Bělobrádek zmínil chyby

Premiér Sobotka se na zřejmě poslední tiskové konferenci v této roli pochválil. Posunuli jsme ČR dopředu, máme za sebou čtyři roky stability – čtyři roky nepřetržitého ekonomického růstu – permanentního snižování nezaměstnanosti, máme za sebou ale také čtyři roky pravidelného růstu platů,“ nešetřil superlativy. Ministrům i koaličním partnerům poděkoval za plnění koaličního programu.

Ťok a Šlechtová: Zeman zakázal Babišovi mluvit o ministrech, sám je „propálil“

Podobně vnímá vládu také šéf resortu životního prostředí Richard Brabec (ANO), který vystřídal v křesle vicepremiéra v květnu odvolaného ministra financí Andreje Babiše. „Vláda byla úspěšnou vládou, a to není samozřejmé, když vydrží stabilní relativně až do poslední chvíle. Pravda, trochu jsme si to pokazili v těch posledních měsících,“ narážel Brabec právě na vládní krizi, kdy to vypadalo, že kvůli sporům podá Sobotka demisi.

„Také se nám mnohé nepovedlo. Byla to vláda, která měla svá specifika, jedním z nich je, že jeden premiér vydržel celou dobu. Byl jsem trochu nostalgický a připomněl jsem nějaké historky, někteří se ale nesmáli,“ doplnil své kolegy druhý vicepremiér, šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Vláda dnes končí. Se zpožděním asi 3 roky. Chceme napravit, co pokazila. Představíme balíček rozumných zákonů.

— ODS (@ODScz) 29. listopadu 2017

Sobotka pak zalitoval, že se vládě nepovedlo v parlamentu prosadit zákon o sociálním bydlení. „Někteří kolegové také nepochopili, že věda není černá díra, ze které nic nepadá,“ doplnil s trochou nadsázky Sobotku Bělobrádek.

Huvlátství a podrazáctví mezi ministry

Richarda Brabce, který bude z této trojice jako jediný i v příští vládě, si zase postěžoval na komunikaci mezi jednotlivými členy vlády. Prý ho mrzí, že si ministři víc psali, než aby spolu mluvili. 

Pro ostrá slova pak při hodnocení vzájemné komunikace mezi ministry nešel vicepremiér Bělobrádek. Atmosféra byla podle všeho často dost divoká. 

„Ta debata byla nejen mezi ministry, ale také mezi předsedou vlády a místopředsedy vlády, to se samozřejmě individuálně lišilo. Od hulvátského jednání, sprosťáren, podrazů až po velmi srdečné vztahy, řekl bych až přátelské, takže to bylo velmi individuální,“ popsal atmosféru uvnitř kabinetu lidovecký vicepremiér Bělobrádek

Před Sobotkou dokončil mandát jen Klaus a Zeman

Sobotkova vláda byla jmenována 29. ledna 2014 a je třetí, které se podařilo od vzniku samostatné České republiky vydržet do konce volebního období. Předtím čtyřletý mandát dokončily kabinety pozdějších prezidentů Václava Klause (1992-1996) a Miloše Zemana (1998-2002).

Končící vláda úplně rezignovala na přípravu reforem. Živnostníkům házela klacky pod nohy a místo tvorby rezerv zvýšila mandatorní výdaje. Zbytečnými zákony omezila svobodů občanů. Smutné ale je, že ve srovnání s tím, co po ní přijde, na ni budeme nejspíš ještě v dobrém vzpomínat.

— Markéta Adamová (@market_a) 29. listopadu 2017

Celé období zůstali na svých místech ministři KDU-ČSL, v řadách ČSSD a ANO přistoupil Sobotka celkem k devíti změnám. Dotkly se ministerstev dopravy, spravedlnosti a místního rozvoje. Dvakrát se měnili ministři školství, jednou ministr zdravotnictví, pro lidská práva a průmyslu. Po vládní krizi letos v květnu odvolal Sobotka z čela ministerstva financí Babiše.

Končící kabinet prosadil mimo jiné služební zákon, k důležitým změnám z počátku vládnutí patřilo i zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. V daňové oblasti se opakovaně zvyšovaly daňové slevy na potomky. Zavedena byla také třetí sazba DPH ve výši deseti procent na knihy, kojeneckou výživu a léky. Symbolem snahy o zmenšení úniků se stalo zavedení elektronické evidence tržeb či kontrolní hlášení k DPH.

Sobotka si „kopl“ do Zemana kvůli 17. listopadu: Za rok bude snad vše jinak

Spory gradovaly před volbami

Nejvýraznější koaliční spory přinesly poslední dva roky. Loni způsobila krizi reorganizace policejních útvarů a vznik Národní centrály proti organizovanému zločinu. Napětí vyvolala také novela o střetu zájmů, která reguluje mimo jiné podnikání ministrů a zjevně byla namířena na Babiše. Letos v květnu avizoval Sobotka kvůli nesrovnalostem v podnikání Babiše demisi vlády, nakonec přistoupil pouze k odvolání Babiše.

Čtěte více na Blesk Zprávy:

SPECIÁL PREZIDENTSKÉ VOLBY 2018

JAK VOLIT S VOLIČSKÝM PRŮKAZEM

MINIMÁLNÍ MZDA 2018 PODLE PROFESÍ

AKTUÁLNÍ SLOŽENÍ SNĚMOVNY