Čunek zmínil kalkul Zemana s Babišem. A odhalil slabinu lidovců

„Já jsem zažil opoziční roli například na krajské úrovni. Konstruktivní opozice se musí umět dělat a my jsme k tomu připraveni,“ řekl Blesk.cz nový šéf poslanecké poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Hejtman Jiří Čunek byl však pro, aby se lidovci opět ucházeli o vládní křesla a zamířili do vládní koalice. Kolegové ve straně ho ale neposlechli. A tak bude z KDU-ČSL zřejmě nově opoziční strana. „Já jsem projevil jiný názor, ale respektuji většinové rozhodnutí našich lidí,“ řekl Blesk.cz Čunek.

Lidovci ve Sněmově: Devět mužů a jedna žena

Lidovců bude nově ve Sněmovně pouze 10 oproti dřívějším 14 mandátům. Nechybí předseda Pavel Bělobrádek či dosluhující ministr zemědělství Marian Jurečka, nováčky ve Sněmovně jsou například starosta Prahy 7 Jan Čižinský či ředitel pardubického gymnázia a krajský zastupitel Marek Výborný.

Jedinou „růží mezi trním“ v pánském klubu KDU-ČSL zůstává poslankyně Pavla Golasowská, někdejší učitelka náboženství či vedoucí poradny pro oběti domácího násilí. Vypadli naopak poslanci Ivan Gabal či Jaroslav Klaška a také ministr kultury Daniel Herman.

Čunek už není starostou. Hejtmanem a senátorem zůstal

Podle Čunka není hlavním problémem pokles počtu mandátů, ale nižší volební zisk. „Kdybychom udělali lepší procentuální výsledek než minule, tak by to byl trend a dalo by se říct: Ano, máme více procent. Problém vidím spíš v tom, že jsme měli pokles procent,“ podotkl Čunek. Trápí ho tak spíš celkové sedmé místo ve volbách a 5,8 procenta KDU-ČSL, tedy 293 643 hlasů voličů. V roce 2013 získali lidovci 6,78 procenta, volilo je 336 970 lidí.

„Při přepočtu na mandáty se může stát, že bychom měli více procent než minule, ale méně mandátů. Samozřejmě to ale není dobře, že jsme klesli, chápu to jako náš neúspěch, ale musíme ten fakt vzít a přemýšlet o tom, jak to pro příště zlepšit,“ řekl Blesk.cz hejtman Zlínského kraje Čunek.

Bělobrádek nabídl post šéfa, tajné hlasování ustál. Čunek mluvil o komické situaci

Čunek byl předsedou KDU-ČSL od prosince 2006 do května 2009. Post převzal po Miroslavu Kalouskovi, nahradil jej Cyril Svoboda. Čunek byl také prvním místopředsedou druhé Topolánkovy vlády, která vznikla poté, co premiérovi „vybouchl“ plán na to, aby vládl v menšinové, jednobarevné vládě ODS. 

Čunek, kritizovaný za kumulaci funkcí, byl v minulosti i ministrem pro místní rozvoj. Od roku 2006 je senátorem a od listopadu 2016 hejtmanem. Post starosty Vsetína opustil v dubnu 2017 a skončil i v městském zastupitelstvu, kde seděl od listopadu 1994.

Do Sněmovny se přitom především v barvách ANO probila řada hejtmanů. Měli by z jeho pohledu být i poslanci? Třeba Jaroslava Pokorná Jermanová se už mandátu vzdala, jiní však vyčkávají. Podle Čunka záleží na „typologii člověka“. „To si musí říct každý sám, protože každý jsme jiný a někdo skutečně pak některou z těch prací nezvládá a de facto je jen vlečen během událostí,“ řekl v rozhovoru pro Blesk.cz.

Čunek: Nikdo nekandiduje, aby byl v opozici

Nejen lidovci, ale ani ostatní vládní strany do vlády s ANO jít nechtějí, nebo se alespoň tak tváří. Jak to vnímáte?

Je to zřejmé, ale Andreji Babišovi to jistě nevadí a on tu menšinovou vládu nakonec sestavit může. Principiálně si ale myslím, že je to špatně. Přece nikdo nekandiduje do Sněmovny pro to, aby byl v opozici. To je přece nesmysl. Strany by měly usilovat o to, aby byly ve vládě. Je dobře, když by ve vládě byly.

A to i za cenu toho, že by skončily v koalici, na kterou si dnes lidovci stěžují? Podle šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Bartoška uškodila lidovcům u voličů právě předchozí koalice s ANO a ČSSD.

Koaliční vládnutí má sice mnohá úskalí, ale minimálně s sebou nese určitý prvek kontrolních mechanismů, které v naší zemi stále ještě jsou velmi potřeba. To znamená: strany si nemohou dělat tak úplně, co by chtěly. I v tom negativním slova smyslu.

Z principu se nemají strany otáčet zády a tvářit se, že jdou do opozice, když stejně ví, že Andrej Babiš s prezidentem v zádech nakonec vládnout bude. Měly by minimálně sdělit podmínky, za kterých se na vládě chtějí účastnit a ne dopředu říct: My do vlády nejdeme za žádných podmínek, je to úplně jedno. To si myslím, že není správný postoj.

Zeman pověřil Babiše jednáním o sestavení vlády. Co řekli na Kalouskovy intriky?

Miloš Zeman se nechal slyšet, že pověří Andreje Babiše možností jednat o sestavení vlády klidně i podruhé, kdyby to napoprvé nevyšlo. Co říkáte na tuto podporu?

Vidím to jako spojení těchto dvou lidí, protože zájmem pana Babiše je, aby vládu sestavil, a zájmem pana prezidenta je, aby byl zvolen. Evidentně se takto vzájemně doplňují. Je to politický kalkul. Ale protože jsou obě funkce politické, nedá se jim v tomto smyslu nic vyčítat.

Lidovci dosáhli tentokráte 5,8 procenta hlasů. Kde se stala chyba?

Evidentně se musíme víc podřídit poptávce voličů v tom, že jak je vidět na Babišovi, Okamurovi atd., lidi tolik nezajímají nějaké dlouhé věty volebních programů, ale důraznost lídrů. A to si myslím, že to je slabina, kterou máme.

Pavel Bělobrádek nabídl své místo, v tajné volbě však byl podpořen a uvedl, že nikdo proti němu oficiálně nevystoupil, že by chtěl na jeho místo…  

Měl podporu přes 70 procent, je to vyjádření nejvyššího orgánu a já to respektuji.

Měl by být z vašeho pohledu předčasný sněm lidovců?

Sněm byl některými organizacemi navrhován někdy za půl roku, takže ono by to nebylo hned. Ale tohle řešení zatím nebylo přijato.

Do Sněmovny kandidovalo hned několik hejtmanů. Jak vnímáte souběh funkcí? Má hejtman být zároveň poslancem, či nikoli?

Velmi to záleží na typologii toho člověka, jestli je schopen se nasadit, nemít žádný jiný čas než jenom čas politický a pracovní. A navíc jak tyto dvě věci dokáže skloubit – jestli penzum těch aktivit časově i mentálně dokáže zvládnout. Ale to si musí říct každý sám, protože každý jsme jiný a někdo skutečně pak některou z těch prací nezvládá a de facto je jen vlečen během událostí. Je to velmi individuální.