Sobotka: Česko přišlo s nápadem pro země, které neplatí eurem. Hledá v EU podporu

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) velvyslancům řekl, že je zřejmé, že eurozóna bude v pohybu. „Že Francie či Německo budou usilovat o větší integraci, posílenou spolupráci eurozóny v celé řadě oblastí,“ uvedl premiér.

Česko proto musí diskusi pozorně sledovat a nesmí dopustit, aby v eurozóně vznikala rozhodnutí, která na něj budou mít dopad, zatímco je země nebude mít možnost ovlivnit, dodal. A tak Sobotka předestřel i nápad týkající se společného placení eurem.

Sobotka: Uvidíme, jestli v EU najdeme podporu

Důvěru a soudržnost všech členů EU by mohl podpořit pozorovatelský status zemí stojících mimo skupinu států platících společnou měnou. „ČR přišla s touto myšlenkou. Status by mohly mít země, které eurem neplatí, na jednáních zemí eurozóny. Uvidíme, jestli návrh získá širší podporu,“ řekl Sobotka.

Česko o krok blíže soudu kvůli kvótám: V Bruselu výmluvy na Itálii neprošly

Sobotka úvahy o zavedení pozorovatelského statusu Česka potvrdil už minulý týden. ČTK řekl, že návrh považuje za dobrý nápad. Umožnil by podle něj to, aby se stát bez jednotné evropské měny mohl účastnit debat o budoucím směřování eurozóny.

S možným pozorovatelským statusem ČR počítá schválená vládní rámcová pozice k prohlubování hospodářské a měnové unie. Finální rozhodnutí o podání žádosti nicméně zatím vláda neučinila, uvedl před týdnem Sobotka.

Dnes nejde o to pouze implementovat věci, které z EU přichází. Musíme tvořit. ČR musí pomáhat vymýšlet Evropu. pic.twitter.com/NWw0SJGgi9

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 28. srpna 2017

Česko je pro rozšiřování EU

Při proslovu před velvyslanci Sobotka také zdůraznil, že v EU Česko dlouhodobě akcentuje její další rozšiřování. Přijímání nových členů podle něj ČR musí obhajovat i v době, kdy Unie absolvuje diskusi o své budoucnosti a nadšení k rozšiřování klesá.

V diskusi o směřování EU se podle Sobotky daří prosazovat jedno z klíčových témat pro Česko, kterým je posilování bezpečnosti. Horší situace je podle něj v oblasti další priority, kterou je sbližování životní úrovně v EU.

Euro? Otázka je kdy

Ohledně placení eurem se Sobotka již dříve vyjádřil v tom smyslu, že Česko si musí určit termín, kdy euro přijme.

O tom se nyní mluví např. v Rumunsku, které by mohlo euro přijmout v roce 2022. Do té doby se ale musejí zvýšit příjmy nejchudších obyvatel, řekl polskému deníku Rzeczpospolita dnes ministr zahraničí Teodor Melescanu. Rumunsko je sice jednou z nejchudších, ale zároveň nejrychleji rostoucích zemí EU.

„Již dnes splňujeme všechny formální požadavky, k měnové unii bychom se mohli připojit už zítra, ale obáváme se, že to bude mít negativní vliv na příjmy těch nejchudších, důchodců,“ uvedl ministr. Eurozóna má v současné době 19 členů, naposledy se k ní v roce 2015 připojila Litva.

Silnější vztahy s Macronovou Francií

Z pohledu vztahů Česka v EU Sobotka označil za strategický dialog Česka s Německem - jako základní nástroj pro dobré vztahy ve střední Evropě.

Až po něm zmínil na poradě českých velvyslanců spolupráci v rámci visegrádské skupiny (V4), tedy se Slovenskem, Polskem a Maďarskem.

„Jsem přesvědčený o tom, že V4 sehrála důležitou roli na půdě EU při debatě o řešení migrační krize a že V4 také sehrála důležitou a konstruktivní roli při definici nových cílů a nových směrů pro budoucnost Evropské unie poté, když se musíme vypořádávat s brexitem,“ řekl premiér.

Zemana naštval Sobotka: „Je špatný premiér.“ Koalici ČSSD s ANO si přeje i po volbách

V rámci V4 vyzdvihl spolupráci mezi Prahou a Bratislavou. „Myslím si, že česko-slovenská spolupráce tvoří důležitou osu a možná i páteř fungování V4,“ podotkl a ocenil i spolupráci Česka se Slovenskem na evropské úrovni.

Do budoucna chce posilovat i vztahy Česka s Francií. „Nám se povedlo v posledních letech výrazně posílit výměny a návštěvy na té nejvyšší politické úrovni mezi Českem a Francií. Snažíme se hledat témata pro spolupráci i na půdě EU,“ řekl.