9°C
Hádka o poklad pod Českem: Lidé se bojí, že bude rozkraden, experti mírní obavy
Česko disponuje rozsáhlými zásobami lithia, o které je již nyní velký zájem. Proč? Používá se v bateriích do mobilů, notebooků, ale i do dalších zařízení. V Krušných horách přitom máme jedno z největších nalezišť v Evropě, kde se však (zatím) nekoplo do země. Přináší to ale i obavy mezi politiky, odborníky a běžnými lidmi, aby zisky z těžby a zpracování této high-tech suroviny nekončily v cizích kapsách. Především o tom se čile debatovalo ve čtvrtek ve Sněmovně.
„Lidé se bojí toho, že stát bude rozkraden. Mají špatnou zkušenost z 90. let, vrací se znova na přetřes otázka privatizace vodáren a podobně,“ připouští geolog Václav Cílek. Obavy se projevily i při semináři k využití potenciálu těžby lithia, který se ve Sněmovně uskutečnil pod patronací jejího místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa.
Krádež století, bouřili nacionalisté
Naproti sobě usedli odborníci ze státních úřadů, proti nim řada hostů. A hned v první řadě nejhlasitěji oponující lidé, mající blízko např. k Okamurově SPD a jiným vlasteneckým hnutím. Vytvořilo to debatu ve značně vzrušené atmosféře. O „ukradeném lithiu“ mluvil Jiří Vítek (Patrioti), bývalý a poněkud kontroverzní předseda Unie bezpečnostních složek.
Vítek tvrdil, že se stát vzdává kontroly nad těžbou lithia. Mluví o „krádeži století“, obává se totiž toho, že těžit lithium u nás budou zahraniční firmy bez odpovídajícího zisku pro český stát. O těžbu lithia v Česku přitom již projevili zájem Australané. „Naštvalo mě, že tady máme v podzemí něco, co by mohlo absolutně změnit ekonomiku této země, a chodí se kolem toho potichu,“ dodával Vítek.
Na otázku, jestli máme své přírodní bohatství využívat sami, nebo svěřit někomu jinému, naráželi i politici. „Debata o národním přírodním bohatství je otázka zásadní,“ říkal přitom během debaty komunista Filip. V případě takových surovin, jako je třeba lithium, však má být garantováno jejich zpracování na území republiky a jejich zhodnocení v české výrobě, apeloval také poslanec Karel Šidlo (KSČM).
Z řad obecenstva pak vystoupili i další poslanci, mj. Jana Lorencová (ANO) a Michal Kučera (TOP 09), který těžbu lithia podporuje, ale upozorňuje na to, že větší část zisku musí zůstávat v Česku a těžit z něj musí i lidé a obce v konkrétních oblastech, kterých se to týká.
Stát to sám těžit nezvládne, oponovali odborníci
Strach z nestátních, příp. rovnou zahraničních těžařů se snažili mírnit přizvaní odborníci. „Co se týče hlavních producentů lithia, což je Chile, Argentina, Austrálie, tak těžaři i producenti jsou vesměs soukromé firmy, běžné obchodní subjekty. Nedisponuje tím stát. Je běžné a je to i u nás, že stát vybírá za tu těžbu, za zisk firem poplatky,“ uvedl geolog Jaromír Starý z České geologické služby.
„Podíl státu je zohledněn nastavením poplatků z vytěženého nerostu, z licence, to znamená třeba z dobývacího prostoru... Subjekt, který tam těží, je zdaňován státem, pokud není někde na Kypru nebo na Kajmanech. A tímhle způsobem si to stát ‚ošéfovává‘, stát tam nenasazuje vlastní státní firmy,“ dodal Starý. „Vlastenci“ oponovali, že u nás nastavené poplatky jsou již nyní příliš nízké.
Geolog Cílek uvedl, že Česko má sice státní podnik Diamo, který těží uran, s novými surovinami však nemá zkušenosti a samotné lithium je velké sousto. „V současné chvíli v ČR schází státní subjekt, který by byl schopen lithium efektivně a dobře těžit,“ míní.
VIDEO: Česko má novou surovinovou politiku, schválila ji i vláda, oznámil ministr Havlíček. Zahrnuje také lithium
České lithium jako nenarozené dítě
Že je však lithium šance pro Česko, se shodnou všichni. Upozorňovali na to i odborníci z ministerstev průmyslu a obchodu (MPO) a životního prostředí (MŽP).
Současný trend v těžbě lithia je přitom vzestupný. Spolu s krušnohorským Cínovcem je přitom za největší evropské ložisko považován Jadar v Srbsku. Podle Pavla Kaviny, ředitele Odboru surovinové politiky MPO, může jít v případě využívání českého lithia do budoucna o skutečně nadějný projekt s možnou zahraniční účastí.
„Nechceme zahraničního investora vyhnat. My chceme stanovit pravidla pro to, aby ta surovina byla využívána – pakliže vůbec k tomu dojde, protože zatím se bavíme o nenarozeném dítěti – aby přínos pro ČR byl pokud možno co největší. Ale v tom smyslu, abychom to dítě nezabili předtím, než se narodí,“ varuje.
Popisoval však i momentální využití lithia, které je hitem. A to především v sektoru baterií do přenosné elektroniky. „To znamená nejenom mobilní telefony, fotoaparáty, ale také kamery, laptopy, ale také mnohé vědecké či lékařské přístroje. Další, rychle se rozvíjející oblastí, jsou elektromobily. Podle mého názoru nejperspektivnější oblastí je ukládání energie,“ podotkl Kavina.
„Ať nejsme jen montovna“
Využívání do budoucna patrně nadějných zásob lithia v Krušných horách má podle Kaviny několik „ale“, mj. otázku nákladů na získání a zpracování suroviny. Rizikem na celém podniku je i to, že se neví, jak to s lithiem bude do budoucna. Výkyvy trhu mohou být na obě strany, upozornil Kavina. Mj. i proto, že v oblasti baterií je možný technologický pokrok a vynalezne se nová, lepší, efektivnější výroba.
Lithiové baterie však nyní vládnou světu. „V případě, že by došlo k tomu, že bude v naší zemi lithium získáváno, musí stát usilovat o to, aby tato komodita nebyla vyvážena z ČR nezpracovaná, ale aby byla na našem území zpracovávána do pokud možno co nejfinálnější podoby, ideálně do podoby lithiových baterií, tedy finálního produktu. To není jednoduché, ale není to nereálné,“ míní Kavina.
„ČR by z toho získala především to, že bychom si po éře montoven konečně sáhli na vysoce moderní odvětví,“ pokračuje. Za výhodu označil to, že by těžba lithia přinesla vznik navazujících podniků a firem.
A nejen to. „Dalším nesporným přínosem by byl vznik stovek pracovních míst,“ dodává ředitel s tím, že by nešlo o pracovní místa v montovně, kterou může zahraniční investor rozebrat „jako lego“ a odvézt dál na východ, ale místa vysoce kvalifikovaná, která by byla živena vstupní surovinou, které je dostatek na mnoho desítek let.
„Němci číhají za bukem“
„Pokud by se to rozeběhlo, tak se může jednat o jeden z budoucích pilířů českého průmyslu. A to možná na desítky let dopředu,“ souhlasí geolog Cílek.
Jenže i tady hraje roli konkurence. Za „bukem“ číhají Němci a mohou těžit případně ze své strany Krušných hor, eventuálně nalákat zpracovatele a výrobce, upozorňoval Kavina. „Záleží na tom, jestli budeme šikovní, rychlí a pohotoví a budeme to mít dobře připravené,“ zdůrazňoval.
Klíčové však ve výsledku je, aby lithium neodcházelo nezpracované z Česka a přidaná hodnota se vytvářela u nás. „Není vyloučeno, že kdo přijde poslední, tak už se na trhu neuplatní,“ přitakává Cílek. „My se snažíme jako resort průmyslu a obchodu, aby tento projekt, ve kterém vidíme určitý potenciál, byl připraven a probíhal tak, aby Česká republika, český průmysl, čeští občané z toho měli pokud možno co největší profit,“ završil premiérovou debatu o lithiu na půdě Sněmovny Kavina z MPO.
Témata:
Související
To, co "odborníci" povídají neodpovídá pravdě, blahoslavem buď ten, kdo jim věří. Podívej se do zahraničních zpráv, tam je to, co tvrdím. Zase se nám pokoušejí vymýt mozky jako za bolševika. Myslíš si, že by byl takový zájem, kdyby to nebyl velký byznys? Chytrému napověz..