Lithiové baterie má u sebe takřka každý. V mobilních telefonech, případně noteboocích. Budoucnost lithia je však i v autech. A proto je o tuto rudu velký zájem. O tom, že se v Krušných horách nachází zásoby lithia, se přitom ví desítky let. Význam „českého pokladu“ však nyní začal stoupat i díky rostoucí ceně této suroviny. Spory o to, kdo by měl lithium těžit – jestli stát, nebo soukromá firma –, však přerostly v ostré politické hádky. Těsně před volbami. Andrej Babiš (ANO) dokonce ministrovi průmyslu a obchodu Jiřímu Havlíčkovi (ČSSD) hrozí, že podá trestní oznámení, pokud nevysvětlí své poslední kroky.
Babiš hrozí žalobou. Kradou lithium za bílého dne? 10 otázek v kauze českého pokladu
1.Kolik má Česko lithia?
V Česku je podle odhadů tři až šest procent celosvětových zásob lithia, strategické suroviny pro 21. století. Tyto odhady se různí. Co však nepochybně roste, je cena za lithium – ještě v roce 2000 to bylo kolem dvou tisíc dolarů za tunu uhličitanu lithného, nyní se prodává podstatně dráž. Cena lithia na trhu dosahuje nyní téměř 10 tisíc dolarů za tunu (asi 220 tisíc korun), upozorňuje analytik Boris Tomčiak z investiční a poradenské společnosti Finlord.
A tak se vyplatí již i těžba, která by ještě před několika lety nedávala ekonomický smysl. Snadné to s ní však není. I proto, že lithium je nejlehčí ze všech kovů a v přírodě se vyskytuje jen ve sloučeninách. „Obsah lithia v jeho minerálech je obecně poměrně nízký, což platí i pro ‚českou‘ lithnou slídu cinvaldit,“ upozorňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). O naleziště pod Cínovcem je však přesto velký zájem. A to i proto, že se z evropských zemí lithium zatím získává pouze v menším množství v Portugalsku, kde je navíc určeno pro keramický průmysl. Jenže hodně lákavá je oblast uplatnění lithia v automobilovém průmyslu a ve výrobě baterií.
2.Kdo chce těžit český poklad?
O české lithium je zájem z více stran. Ten hlavní projevila zatím australská společnost European Metals Holdings (EMH). Ta dnes vlastní i společnost Geomet, kterou před 10 lety založila skupina českých geologů a která dnes drží licenci na průzkum oblasti Cínovce. Firma Geomet se přitom původně věnovala na Cínovci možnému využití dalších kovů jako je cín a wolfram. Nyní by chtěla společnost začít s hlubinnou těžbou lithia.
S těžbou cínu se přestalo v roce 1990, protože se jednoduše nevyplatila. Jenže lithium je dnes jiná písnička. „Obrat nastal ve chvíli, kdy Elon Musk označil lithium za nový benzin,“ řekl spoluzakladatel firmy Geomet Otto Janout. Těžit by se mohlo začít v roce 2022, Geomet plánuje dobýt za 21 let 37 milionů tun rudy. Společnost EMH není jediná, kterou lithium láká. Získáváním lithia se zabývá také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Nejde však cestou hlubinné těžby, kov chce získávat z povrchového odkaliště po starší těžbě rud na Cínovci.
3.K čemu se lithium používá?
„Největší potenciál využití lithia (převážně ve formě sloučenin) je při výrobě hlavně dobíjecích baterií, především do přenosné elektroniky (mobilní telefony, tablety, laptopy, notebooky, fotoaparáty, kamery, lékařské přístroje atd.), baterie do elektromobilů a velkokapacitních baterií pro ukládání energie atd., kde spotřeba nejvíce roste a v současnosti představuje asi třetinu celkové spotřeby,“ vypočítává MPO hlavní možnosti využití lithia.
Společnost Geomet v aktuálním prohlášení upozorňuje, že přínosem těžby lithia v Česku by bylo především to, „pokud by se podařilo vytvořit na území ČR ucelený řetězec od dobývání, přes zpracování až po finální výrobu baterií, případně elektromobilů“. Tehdy by prý Česko v období 21 let, po které EMH těžbu plánuje, mohl inkasovat na daních v komplexním řetězci stovky miliard korun.
„Skutečná přidaná hodnota se tvoří ve zpracovatelském řetězci, nikoliv v samotné těžbě. Těžba je pouze nutnou podmínkou pro to, aby zpracovatelský řetězec na území ČR vůbec vznikl a budoucí investoři do výroby baterií a elektromobilů měli jistotu, že v budoucnu nedojde k výpadkům v dodávkách základní suroviny,“ upozorňuje Geomet.
4.Hrozí
Když však ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) 2. října podepsal s australskou společností EMH memorandum o porozumění, týkající se možné těžby lithia na Cínovci, strhl tím lavinu nejrůznějších vyjádření, často kritických. Firma Geomet na místě provádí průzkum na základě licence, kterou obdržela v roce 2010. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ji letos prodloužilo, podle ministra Richarda Brabce (ANO) tak učinil místně příslušní úředník poté, co kontaktoval hornické odborníky z MPO.
Jenže to, že došlo k podpisu memoranda krátce před volbami, vzbudilo značnou pozornost. Při své cestě po Ústeckém kraji prezident Miloš Zeman uvedl, že by se v těžbě lithia měl angažovat státní podnik. Projevil totiž obavy, které již vyslovila řada lidí – že zisk z těžby zmizí za hranicemi. „Sám osobně zastávám názor, že by bylo vhodné, kdyby v případné těžbě lithia se spíše angažoval státní podnik, u kterého by byla jistá záruka, nebo alespoň naděje, že ty prostředky zůstanou v republice,“ reagoval Zeman na dotaz krajského zastupitele Václava Beneše, starosty obce Blatno, který apeloval: „Občané ČR by si to neměli nechat ukrást, tady to národní bohatství.“
Obavy z krádeže lithia přitom projevu jí i další politici. Od Andreje Babiše (ANO), přes členy KSČM po Tomia Okamuru (SPD). Podle ministerstva průmyslu však memorandum s Australany obsahuje mj. závazek „maximalizovat možnosti“ dalšího zpracování lithia v Česku, vůli spolupracovat s českými vědci na nejúplnějším zpracování rudy a možnost, že se stát kapitálově zapojí do těžby.
5.Má se těžby účastnit stát?
Přímá účast státu v potenciální těžbě lithia v Česku přitom není nutná. Pro stát by bylo nejlepší nechat kov vytěžit soukromou firmou, podmínkou by ale mělo být to, že těžař bude odvádět státu dostatečně vysoké těžební daně a další poplatky, míní analytik Tomčiak. Nařízení vlády nyní počítá s úhradou 10 692 korun z tuny lithia. Například u uranu je sazba zhruba poloviční, u cínu naopak více než dvojnásobná.
Projekt těžby může mít podle Borise Tomčiaka v Česku dobrou ziskovost. Analytik připomíná cenu 10 tisíc dolarů za tunu. „Ze studie proveditelnosti vyplývá, že na Cínovci by náklady na těžbu mohly být méně než 5000 dolarů za tunu, po započtení výnosů z vedlejších produktů méně než 3500 dolarů za tunu,“ vypočítal. Vzhledem k tomu, že světová poptávka po lithiu v nejbližších letech výrazně vzroste, bylo by škoda české zásoby nevyužít, dodal.
Podle analytika společnosti Chytrý Honza Františka Bostla by měl stát u těžby a zpracování lithia figurovat ideálně jako spoluinvestor. „Jedná se o příležitost i pro státní rozpočet, který může získat desítky miliard ročně na daních,“ uvedl.
6.Proč se o to stará Babiš?
Těžba lithia v Česku se stala předmětem vyhroceného předvolebního sporu mezi koaličními partnery ANO a ČSSD. Andrej Babiš mluví o krádeži za bílého dne a megatunelu ČSSD, ministra Jiřího Havlíčka vyzval k odstoupení a dokonce připustil, že v případě, že ministr podpis memoranda s Australany nevysvětlí, Babiš osobně přichystá trestní oznámení. Havlíček se brání, že Babiš lže, odstoupit nehodlá a o mimořádné schůzi poslanců ke kauze lithium mluví jako o předvolební kampani.
„V této době bude záležitost hodně ovlivněna předvolební rétorikou, což bude svádět diskusi mimo oblast racionálního zvážení,“ zhodnotil analytik Petr Hlinomaz. Analytik Tomčiak dodal, že současná situace však také ukazuje na neschopnost úřadů domluvit se na pevně stanoveném postupu, který by byl jednoduchý a účinný. Připomněl nedávný spor mezi ministerstvem průmyslu a ministerstvem financí o to, který státní podnik koupí černouhelnou společnost OKD, jež je v úpadku. Nakonec tak učinila firma Prisko, v níž vykonává vlastnická práva ministerstvo financí. „Pro jednotlivá ministerstva je celkem důležité podílet se na takto velkých projektech, jelikož pak výrazně stoupne jejich politická moc,“ dodal.
7.Jaký má být předpokládaný zisk?
Firma Geomet připouští, že diskuzi kolem podepsání memoranda mezi MPO a Australany sleduje „s velkým údivem“. „Bohužel musíme konstatovat, že se z této debaty zcela vytratila reálná fakta,“ zareagoval v prohlášení Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet. „V žádném případě se nechceme vměšovat do předvolebních politických debat,“ doplnil.
Podle Pavlíka se kolem lithia objevily „úmyslně šířené polopravdy a dezinformace“. „Celkové množství lithných rud v ložisku Cínovec je dle posledních průzkumů cca 656 milionů tun. Reálně lze ovšem podzemním způsobem dobývání vytěžit ročně maximálně 1,8 milionu tun rudy, tzn. 37,8 milionu tun za 21 let. Hlubinná těžba má mnoho fyzických, technologických a enviromentálních limitů, které platí pro jakéhokoliv těžaře (i státního),“ upozorňuje Geomet v prohlášení.
Vyčísluje přitom i teoretickou hodnotu takové těžby. „Z reálné těžby 37,8 milionu tun rudy za 21 let lze získat 462 tisíc tun karbonátu lithia v budoucí konsensuálně odhadované tržní hodnotě 99 miliard Kč,“ uvádí Pavlík. Upozorňuje však na to, že cena lithia se může proměnit a celý projekt zahrnuje i značné náklady na průzkum či vysoké provozní náklady na dobývání rudy. „Odvozovat hodnotu ložiska jen z tržní ceny finálního meziproduktu v něm teoreticky obsaženém je naprosto zavádějící a nesmyslné,“ upozorňuje.
8.Dokáží Češi zpracovat lithium?
Otázkou přitom samozřejmě je, kde by se vytěžené lithium zpracovávalo. Zda v Česku, či za hranicemi. MPO se brání, že usiluje o zpracování u nás. Odvolává se přitom na platnou státní surovinovou politiku. Ta vychází z teze: „Domácí surovinové zdroje přednostně využívat na území ČR“. „Z tohoto pohledu je evidentní, že stát má zájem, aby byla v budoucnu získaná surovina zpracovávána na našem teritoriu, ideálně v blízkosti ložiska, což je jednak ekonomické, jednak ekologické,“ upozorňuje Havlíčkovo ministerstvo.
Podle MPO by mělo být zpracování vytěženého lithia co nejvyšší, minimálně do podoby uhličitanu lithného. „Což je obchodovatelný produkt,“ podotýká MPO. Věří, že zpracovatelských možností – továren v tomto odvětví – bude v Česku dost. A to proto, že u nás působí či v budoucnu vznikne několik továren na lithiové baterie, korejská firma SK Innovation, která dodává společnostem jako Daimler či Hyundai, o výstavbě uvažuje, stejně tak samotný Daimler zvažuje výstavbu továrny na baterie alespoň u Drážďan. A v neposlední řadě tu je chystaná továrna na výrobu elektrolytu do baterií pro elektroauta, kterou v Pardubicích plánuje japonská společnost Central Glass.
9.Mají mít lidé obavy z dopadu těžby?
Podle analytika Tomčiaka by však měla těžařská firma vytvářet mimo jiné také rezervní fond na ekologické škody. „Běžní lidé z okolí těžebních míst by trpěli zhoršenou ekologickou situací, podobně jako trpí lidé kolem uhelných dolů na Ostravsku nebo Mostecku,“ uvedl.
Jiný pohled na dopad na lidi přinesl generální ředitel EMH Keith Coughlan, který minulý týden novinářům řekl, že při těžbě by mohlo vzniknout asi 1000 pracovních míst a až 1600 v přidružených odvětvích. „Do téhle chvíle jsme investovali 12 milionů australských dolarů (téměř 210 milionů korun) a pokud začne těžba, bude to až 400 milionů amerických dolarů (8,8 miliardy korun),“ uvedl Coughlan.
10.Objevuje se i nesouhlas s těžbou?
„Já samozřejmě těžbu lithia vítám v Ústeckém kraji, to bych musel být padlý na hlavu, abych to nepodpořil,“ uvedl starosta obce Blatno Václav Beneš. Ne všichni jsou přitom z chystané těžby lithia nadšeni. Obyvatelé Horního Slavkova na Sokolovsku proti ní začali brojit. V Horním Slavkově se těžilo stříbro a měď již ve 13. století, v 50. letech to byl uran. Poslední horníci odešli v roce 1991. A právě v místech po důlní činnosti by měla vzniknout nová fabrika.
Jenže stát by měla jen 500 metrů od první bytové zástavby, což se místním nelíbí, a tak obyvatelé sepisují petice. „Těžbu lithia neschvalujeme. Jedná se o velkou ekologickou zátěž a navíc jsou zde problémy po dopravní stránce,“ uvedl starosta Horního Slavkova Alexandr Terek.
V anketě Blesku se však objevovaly různé názory. „Jsem zásadně proti těžbě. Vyrůstá mi tu syn a bojím se, že to bude mít po ekologické stránce negativní dopad. Navíc tu není vyřešena doprava. Kudy budou kamiony jezdit? Nám pod okny?“ upozornil podnikatel Petr Škrabák (36). „Vidím v tom jen jediné pozitivum, a to je, že lidi budou mít práci. Stejně se to dřív nebo později vytěží,“ odpověděla pedagogická asistentka Šárka Balogová (48).
Ať řeší zloděje v čobolstánu. Sám si nakrad.