Zeman ústavu „znásilnil“ už s Rusnokem. Klaus podržel Bártovy „véčkaře“

Autor: Zuzana Štíchová - 
11. 5. 2017
05:20

Smršti kritiky čelí prezident Miloš Zeman kvůli porušování ústavních zvyklostí, když odmítá odvolat z vlády vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) a klade si pro to podmínky. Podle Hradu jsou výtky neoprávněné, nečelí jim ale poprvé. Zeman postupoval svérázně už při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka, na které nepanovala shoda politických stran. U jmenování Babiše ministrem mu původně vadilo, že nemá lustrační osvědčení. Čistý štít ale nemají v tomto směru ani prezidenti Václav Klaus a Václav Havel.

Znásilnění versus idiotský pojem. Tak vypadala debata o výkladu nejvyššího českého zákona před necelými čtyřmi lety. Politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy se tehdy rozčiloval nad Zemanovým postupem při jmenování úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka.

„Zeman nás posouvá k prezidentskému systému a je to určitě znásilnění ducha ústavy, byť nemusí přímo porušit žádný ústavní článek,“ uvedl tehdy pro idnes.cz.

„Především bych řekl, že pojem ústavní zvyklosti je naprosto idiotský, protože kdyby to byly opravdu ústavní zvyklosti, tak by nějakým způsobem byly zakotveny v ústavě,“ odmítal tehdy kritiku Zeman.

Rychetský Zemana zatím podpořil

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ale tehdy Zemana částečně podpořil. „Ze strany prezidenta republiky šlo nepochybně o krok značně neortodoxní, avšak nevybočující z platného ústavního rámce. K dosavadní praxi – včetně dvou takzvaných úřednických vlád Tošovského a Fischera – nepochybně patřilo jmenování předsedy vlády po konzultaci s představiteli parlamentních stran, kteří přislíbili podporu nové vládě při její žádosti o vyslovení důvěry,“ řekl Hospodářským novinám.

Také tehdy chtěla koalice v podstatě pouze vyměnit premiéra, na místo Petra Nečase měla přijít Miroslava Němcová. Šlo tedy o velmi podobnou situaci té aktuální, kdy se hraje o odchod premiéra Sobotky a ministra financí Babiše. I teď chce koalice dovládnout, jen v jiném složení.

Video Vládní krize přehledně: Takhle graduje válka Sobotky, Babiše a Zemana - Klára Brunclíková, David Vaníček, Jan Jedlička

Tehdejší vládní sestava ODS, TOP 09 a LIDEM vládla ve Sněmovně potřebnými 101 hlasy, přesto si Zeman „postavil hlavu“ a na řadu přišel Rusnok se svými ministry. Někteří z nich byli přitom hlavě státu velmi blízcí. Kromě Rusnoka především Jiří Cieńciała (průmysl a obchod), Martin Holcát (zdravotnictví), Vlastimil Picek (obrana), Zdeněk Žák (doprava) nebo Miroslav Toman (zemědělství). Ti všichni figurují nyní na seznamu prezidentových poradců.

Situace po skandálu, pro který se obratem ujal výraz kauza Nagyová, se ale zřejmě opakovat nebude. Zeman si to totiž úřednickou vládu podle šéfa lidovců Pavla Bělobrádka tentokrát nepřeje. Oba politici se o tom bavili při společném setkání na Pražském hradě minulý čtvrtek.

Na Hrad zamířil i premiér. S prezidentem si vjeli do vlasů přímo před novináři:

Video Moment potupy: Sobotka mluvil, Zeman odešel v půlce věty. - Jan Jedlička

Shodli jsme se, že úřednická vláda na takto krátkou dobu nedává příliš smysl a že by měla co největší část vlády dovládnout z toho důvodu, aby se neměnili členové vlády na takto krátkou dobu, aby se mohly dotáhnout věci, které jsou teď rozjednány jak na vládě, tak ve Sněmovně,“ řekl Bělobrádek.

Přesto Zeman podle některých odborníků i řady politiků balancuje, co se týká ústavy, na hraně, když protahuje odvolání ministra financí Andreje Babiše s odvoláním na koaliční smlouvu. Ta přitom ústavě nadřazena není. Zároveň v ní ale také nestojí, do kdy musí návrhu premiéra vyhovět.

Zemanovi Babiš vadil, teď ho nechce odvolat

Zeman přitom vyhrožoval, že vládu Bohuslava Sobotky kvůli Babišovi vůbec nejmenuje. Vadilo mu, že nemá lustrační osvědčení. To přitom do nástupu Sobotkovy vlády předkládali všichni ministerští kandidáti. Zeman se tak vměšoval do sestavení vlády, což nemá v pravomoci. Rozčílil tehdy právě Babiše.

„Potřebujeme definovat, možná znovu definovat tu ústavu a jeho pravomoci, takže ty pravidla jsou nejasné a každý si to vykládá po svém,“ řekl tehdy šéf hnutí ANO na Zemanovu adresu.

„Podle mého právního přesvědčení a myslím si, že nejen mého, prezident republiky porušuje ústavní principy. Minimálně při situaci jmenování právě Rusnokovy vlády,“ opřel se na podzim 2013 do Zemana také Stanislav Polčák (STAN), někdejší poslanec a nynější člen Evropského parlamentu.

„Politický systém je definován jako parlamentní demokracie. My nejsme prezidentský systém. Pan prezident si v určitých časech vždycky vykládá tu situaci po svém,“ doplnil v souvislosti s průtahy jmenování Sobotkovy vlády. Ta byla jmenována až v polovině ledna, zatímco volby byly koncem října.

Andrej Babiš o aktuální vládní krizi promluvil i pro Blesk.cz:

Video Babiš o vládní krizi: Sobotka se mnou nikdy nemluvil. - Blesk TV

O tři a půl roku později jsou tu šachy kolem ústavy nanovo. Tentokrát ale Babiš Zemanův výklad pro změnu vítá. Prezident poukázal na rozpor odvolání a koaliční smlouvy, čehož se ANO bryskně chytilo. Navíc Zeman protahuje, po vzoru jeho jmenování, také odvolání ministra financí.

S odvoláním váhali Klaus i Havel

Zřejmě nejvýraznější roli ve vztahu k vládě sehrál prezident Václav Klaus v březnu a dubnu 2005 v období vládní krize způsobené nejasnými majetkovými poměry premiéra Stanislava Grosse (ČSSD). Prezident odmítl přijmout demise tří ministrů za KDU-ČSL a jednoho za US-DEU, a tím znemožnil Grossovi rychlou rekonstrukci kabinetu.

Grossův kabinet nakonec padl a ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU se dohodly na nové vládě v čele s Jiřím Paroubkem (ČSSD). Svým odmítnutím přijmout demise tehdy Klaus znovu otevřel diskuze o ústavním rozsahu prezidentských pravomocí.

O Zemanově výkladu ústavy hovořil ve Studiu Blesk také předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD):

Video Zeman si nemůže ústavu vykládat podle sebe. Ať Babiše odvolá, říká Hamáček. - Jakub Veinlich, Lukáš Červený

Podobně Klaus váhal také s odvoláním ministrů za Věci veřejné (VV) Radka Johna a Josefa Dobeše. Změna měla ukončit krizi, kterou rozpoutala informace o tom, že ministr dopravy a neformální lídr VV Vít Bárta údajně uplácel své stranické kolegy.

Bárta sám na funkci rezignoval. Klaus poté oznámil, že demisi ani návrhy na odvolání zatím nepřijme a očekává od premiéra a vládních stran plán dalšího fungování vlády.

Spory ukončila dohoda koaličních stran a výměna ministrů. Dobeš ve vládní funkci nakonec zůstal. John přišel však o funkci ministra vnitra, ale zůstal vicepremiérem. Vládu opustil jen Vít Bárta, nahradil ho Radek Šmerda.

Václav Havel váhal jednou kvůli své rekonvalescenci po operaci nádoru na plicích, v roce 1996 se jednalo se o rezignaci Jana Kalvody (ODA), tehdejšího ministra spravedlnosti. Pak také o půl roku oddálil rezignaci Jana Rumla, někdejšího ministra vnitra za ODS, ale s jeho souhlasem. Ihned neodvolal v roce 1997 ani Josefa Zieleniece, protože prý nenašel na jeho práci na ministerstvu zahraničí žádné chyby.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

flesch2z ( 11. května 2017 18:35 )

A kým znásilnil Havel ústavu, když Jana Rumla odvolal až půl roku od podání demise? Tyhle dementní demonstrace svolané nějakou blbkou Fialovou a přestárlou zrzavou hradní prostitutkou z dob Havla akorát zneužili Horáček s Hilšerem k získání k podpisům na jejich kandidátku. Jsou to bezcharakterní padouši, kteří si nezaslouží ani špetku pozornosti natož hlas ve volbách!!

Nezadat ( 11. května 2017 11:09 )

Kéž by,to by pracovali aj cigáni.

Nezadat ( 11. května 2017 10:56 )

Proč ten hlídací pes politiků sdělovací prostředky drží hubu a neuveřejní rozhodnutí evropského soudu? Rozhodnutie Európskeho súdneho dvora Európsky súdny dvor: Na humanitárne vízum neexistuje žiadny nárokAngela Merkelová teda dostala facku. Do Nemecka nemusela vpustiť nikoho a jeden a pol milióna prišelcov je jej osobná zodpovednosť - a chyba!!! Portál Novinky zverejnil rozhodnutie Európskeho súdneho dvora, na základe ktorého nie je možné žiadať o vízum z humanitárnych dôvodov a odvolávať sa na medzinárodné, alebo európske práva. Jedinou možnosťou je udeliť vízum na základe vnútroštátneho práva. Je to dôležitý rozsudok: že obhajovatelia migrantov, ktorí argu mentovali nejakými univerzálnymi povinnosťami stratili jeden z najdô ležitejších argumentov. Už viac nemôžu tvrdiť v článkoch, médiách a na verejnosti, že európske právo neumožňuje odmietnuť žiadosť o vízum z humanitárnych dôvodov a že následkom toho každého musíme vpustiť a umožniť mu žiadať o azyl.Konkrétne v danom prípade išlo o sýrsku rodinu z Aleppa s tromi deťmi, ktorá utiekla do Libanonu. Tam požiadali na belgickom veľvyslanectve o humanitárne víza, aby mohli v Belgicku začať azylové konanie. Belgicko z obáv, že by ho zaplavili tisíce ďalších utečencov, žiadosť o toto vízum zamietlo. Svoje rozhodnutie odôvodnilo okrem iného tým, že členské štáty nie sú povinné prijať každ&ea cute;ho, kto žij e v zúfalej situácii. Rodina sa ale odvolala a prípad skončil na najvyššej súdnej inštancii EÚ . Tá mala rozhodnúť, ako aplikovať vízové pravidlá a zodpovedajúce ustanovenia Charty základných práv EÚ. Súd rozhodol v neprospech migrantov. Angela Merkelová teda dostala facku. Do Nemecka nemusela vpustiť nikoho a jeden a pol milióna prišelcov je jej osobná zodpovednosť – a chyba! Nevysloveným dôsledkom rozhodnutia je, že ak utečenci nemajú právo na azyl, nemajú ani pr& ;aacu te;vo na voľný vstup do žiadnej krajiny Európy. Pre ostatné štáty Európy je to začiatok dramat

xiioma ( 11. května 2017 10:24 )

Nejenom podle mého názoru je ústavní zvyklostí jednání, které je v duchu ústavy, aniž by tam bylo konkrétně uvedeno. Nevím, co je na tom idiotského. Myslím, že Zeman je jen obyčejný hulvát, který chce silnými slovy zaujmout.

tgbg ( 11. května 2017 10:17 )

ZEMAN=BREŽNĚV.

Zobrazit celou diskusi
Další videa