
„Kašlou na lidi.“ Poslanci to schytali za sociální bydlení

Zákon o sociálním bydlení, který se snažilo protlačit ministerstvo práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), neprošel ve Sněmovně do 2. čtení. A velmi pravděpodobně se do konce funkčního období vlády vůbec nestihne projednat. Poslední kapkou byly úterní obstrukce opozice. Nejen ty naštvaly Štěpána Ripku z Platformy pro sociální bydlení. Podle něj poslanci „kašlou“ na tisíce lidí v bytové nouzi.
Sociolog Ripka mluví o velkém selhání poslanců, že se jim zákon o sociálním bydlení nepodařilo v prvním čtení ani napodruhé projednat. Norma tak nemá příliš šancí, aby ji Sněmovna do říjnových voleb stihla schválit. Předsedu Platformy pro sociální bydlení úterní fiasko nijak nepotěšilo.
Současná Sobotkova vláda si přitom vytyčila boj proti sociálnímu vyloučení za jednu ze svých programových priorit. I premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zmiňoval zákon mezi těmi, co by se stihnout měly. Jenže dostatečnou podporu nezískal.
A zatímco do jarního Česka opět dorazil sníh, návrh patrně skončí znovu „u ledu“. „Zklamalo mě to, beru to jako selhání politické reprezentace. Je tu věcný problém a politici ne kvůli tomu, že by na jeho řešení měli tak odlišné názory, ale kvůli svým žabomyším válkám nechávají 187 tisíc lidí v bytové nouzi,“ řekl Blesk.cz Ripka, který se snaží pomáhat lidem bez domova.
Aktivista varuje před tím, že bytová nouze je často nejen údělem na několik generací, ale také jevem, který v České republice dál rozrůstá do alarmujících rozměrů. V souvislosti s tím bují i obchod s chudobou, kterému chtěla vláda udělat přítrž. Nepodařilo se.
Opozice ve Sněmovně: Předložili jste paskvil
Opoziční poslanci si stěžovali, že vládní koalice předložila důležitý a rozsáhlý zákon až v závěru svého funkčního období a navíc šlo dle ní o nekvalitní návrh. Doslova „paskvil“, jak jej označila zpravodajka zákona Jitka Chalánková (TOP 09).
„Nechci hledat viníka, protože se na tom podílí všichni. Jak koalice, tak opozice. Opozice to obstruovala, koalice to připravila pozdě a nebyla schopna se na tom shodnout. 187 tisíc lidí v bytové nouzi je přitom závažný problém a oni dali najevo, že jim je to jedno,“ posteskl si Ripka, který pracuje jako expert pro Světovou banku či Evropskou komisi.
Z toho, že nebyla umožněna věcná debata, však viní opozici – TOP 09 i ODS zažádaly o dvouhodinové pauzy na jednání svých klubů, čímž projednávání návrhu ukončily a odsunuly do neznáma.
Opoziční poslanci si však naopak stěžovali na nezájem o zákon ze strany vládních ministrů a vyčítali, že v lavicích sedí jen ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) a ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Poslankyně Chalánková kritizovala také to, že proces přípravy zákona provázely kompetenční spory mezi ministerstvy. Objevovaly se však i další kritické názory.
Stálo by nás to miliardy, stěžovali si kritici
Častá výtka byla ta, že by se náklady na realizaci zákona o sociálním bydlení v navrhované podobě pohybovaly v miliardách za nové sociální byty. A navíc prý předkladatelé nedokázali říct, kolika lidí se v konečném důsledku bude týkat.
„80 tisíc, 100 tisíc, 360 tisíc? Nebo víc? Na to jste nedokázali odpovědět,“ kritizoval návrh místopředseda Sněmovny a poslanec z vládní koalice Jan Bartošek (KDU-ČSL). „I kdybych se držel té nižší hranice cílové skupiny, můžeme se bavit o tom, že tento návrh zákona velmi hrubým odhadem přijde státní rozpočet na 150 miliard,“ dodával.
Jenže s tím Ripka nesouhlasí. Ohánění se takovou částkou je dle něj nepodloženým strašením.
„Odhady jsou takové, že privatizace bytových obecních fondů přišla nás všechny na 500 miliard. Vedle toho jsou náklady na řešení bezvýchodné situace lidí, kteří transformaci ekonomiky a trhu s bydlením prohráli. Ve vládní koncepci, schválené před dvěma lety, se počítalo se 4,5 miliardami ročně do tohoto systému,“ řekl Blesk.cz.V porovnání s nejrůznějšími sekundárními náklady i tím, že se prohlubuje nesoudržnost společnosti, to nepovažuje za velkou investici.
Sociolog: O rozdávání bytů nikdo nemluvil
A že zákon cílí na velmi různorodou skupinu lidí – od bezdomovců přes matky samoživitelky po seniory? Ripka upozornil, že má směřovat především na lidi, kteří se skutečně dostanou do bytové nouze a kteří nemají jiné východisko.
„Nemá cílit na lidi, kteří si bydlení mohou dovolit, kteří mohou fungovat na soukromém bytovém trhu a mají dostatečné příjmy. Ale když se koukneme na to, co části lidí zbude po tom, co zaplatí náklady na bydlení, tak se za to nedá žít,“ prohlásil.
Za zkratkovitou propagandu oponentů zákona však označuje to, že by lidé, kteří nejeví zájem například o práci, dostávali zadarmo byty. „Nikdy nikdo nemluvil o tom, že by se někomu dávaly byty, že by byl bytový socialismus. Opravdu jde pouze o to, aby lidé, kteří tu šanci zatím nedostali, nyní dostali šanci bydlet v nájemních bytech za stejných podmínek jako jakýkoli jiný nájemník. A teď tu šanci nemají,“ uvedl Ripka. Lidé místo toho platí přehnané ceny na ubytovnách.
VIDEO: Ministryně Marksová (ČSSD): Pro koho měl být určen zákon o sociálním bydlení?
EMBED_OFF
V plánovaném systému sociálního bydlení chybí však i dostatečná motivace vrátit se ze sociálních bytů zpátky do normálního nájemního bydlení, vyčítali dál návrhu opoziční kritici.
Navíc by se mohla tvořit nová ghetta, což však odmítla i ministryně Marksová. „Ano, v té verzi, kterou schválila vláda, bylo toto riziko. Ale na to, aby nedocházelo ke vzniku dalších ghett, máme připraven pozměňovací návrh. Je to řešitelný problém. Politiku předcházení segregaci má na starost ministerstvo pro místní rozvoj a to docela dobře umí nastavit programy tak, aby nová ghetta nevznikala,“ prohlásil Ripka.
Nesouhlasí ani s tím, že by mohlo docházet k tomu, aby například Státní fond rozvoje bydlení nakoupil tisíce bytů ve Šluknovském výběžku a poslal tam tisíce lidí z ubytoven z celé republiky. Prosazuje naopak to, aby sociální byty byly podporovány především v místech, kde je práce – a nikoli tam, kde práce není. „Aby se člověk stěhoval nejen za bydlením, ale i prací,“ podotkl.
VIDEO: Poslankyně Adamová (TOP 09) vyčítala vládnímu návrhu, že by přispěl ke vzniku nových ghett
EMBED_OFF
„Na jednoho chudáka jeden úředník,“ vyčítal návrhu Benda
Poslanec Marek Benda (ODS) přišel s jinou výtkou. Zákon podle něj zaměstná spoustu úředníků, protože by se tvořily individuální plány podpory. „Na každého jednoho chudáka špatně bydlícího, kterému chceme pomoci, budeme mít jednoho úředníka, který se o něj bude starat,“ stěžoval si Benda.
„Považuji to za nefér argumentaci, protože to není pravdivé. Lidí v bytové nouzi je skoro 200 tisíc a v návrhu není nic o tom, že by mělo být 200 tisíc úředníků. Není to férové a nepatří to do slušné diskuze, je to spíš demagogická argumentace,“ oponoval mu Ripka.
Dohady kolem zákona o sociálním bydlení však poukázaly právě na to, jak velké množství lidí je skutečně v ČR v bytové nouzi a jak bují obchod s chudobou na českých ubytovnách.
„Je to vážný problém, počet lidí v bytové nouzi se zvyšuje, a pokud na to politici budou takto kašlat, tak to bude čím dál tím horší. Za pět let se můžeme dočkat toho, že se tady člověk nebude moci projít po ulici, protože tady nebude bezpečno,“ varoval Ripka.
Platforma, kterou vede, prý se svou aktivitou ani po neúspěchu zákona neustává. Ode dneška se totiž chce ptát politiků, jaké řešení navrhují.
„Protože oni žádné jiné reálné řešení zatím nenabídli. Zákon o sociálním bydlení není cíl. Cílem je, aby, když se někdo dostane do bytové nouze, aby tam nebyl na celý život, ale aby se mohl vrátit zpátky do normálního života. To dnes nejde,“ dodal Ripka pro Blesk.cz.
VIDEO: Protest proti byznysu s chudobou bujícímu v Česku proběhl přímo před Úřadem vlády
EMBED_OFF
To je objev na Nobelovou cenu. Já už to vím 26 let.