Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Eurokomisařka Jourová promluvila o domácím násilí: I na mě zaútočil tyran

Autor: Vera Renovica - 
20. ledna 2017
05:00

Spustila celoevropskou kampaň proti násilí na ženách. Když ale eurokomisařka Věra Jourová (52, ANO) čte statistiky o tom, na kolik manželek, matek i dívek sexuálně či jinak fyzicky zaútočil muž, nejde pro ni jen o čísla. Jak se svěřila Blesku, sama s tím má zkušenost. A dodnes si vyčítá, že násilníka nenahlásila policii.

Co vás přivedlo k této kampani?

I můj úřad mě úkoluje, abych se dívala na problémy rovnosti žen a mužů. Ženy nejenže jsou v nebývalé míře vystaveny sexuálnímu, fyzickému a psychickému násilí, ale zároveň se cítí jako oběti i jako spoluvinice a nehlásí to, stydí se. Máme statistiky, které vyznívají dost varovně: třetina žen starší 15 let má v EU s násilím zkušenost.

Co vaše zkušenost s domácím násilím? Měla jste ji?

Měla. A nebylo o mě vždy postaráno. Zažila jsem to. Fyzické násilí. Nebudu specifikovat, kdy a kde, ale je to pro mě silný motiv, abych pomohla těm, do jejichž situace se umím vžít.

Požádala jste o pomoc?

Vůbec. Zachovala jsem se tak, jak se oběti typicky chovají, tedy podle hesla „asi jsem si to zasloužila“.

Jaký to je pocit?

Je to hrozná degradace člověka, jeho důstojnosti.

Video  Eurokomisařka Věra Jourová ukázala své bydlení v Bruselu.  - Blesk TV/Jan Jedlička, David Budai
Video se připravuje ...

Vy jste se v tu chvíli rozhodla odejít?

To bych nerada rozváděla. Něco méně osobního, ale i tak strašidelného, z čeho mám trauma dodnes, se stalo na jedné tancovačce. Seděla jsem kousek od pódia a zničehonic ke mně přistoupil naprosto neznámý muž a začal na mě fyzicky útočit, mlátit mě. Co mě ale v tu chvíli šokovalo také, byl fakt, že se na to lidi kolem dívali a nikdo se mě nezastal, nikdo mi nepomohl. Zachránilo mě to, že se mi podařilo utéct. Sama bych se určitě neubránila.

Proč mají ženy obecně nechuť incidenty hlásit policii?

Ty důvody mohou být mnohé. Jednak se žena dostává do spirály sebeobviňování, zejména vůči domácímu tyranovi. Říká si: „Však já jsem si to zasloužila, vždyť on má pravdu, když mi vyčítá to a to.“ Zároveň je tam určité stigma, určitá hanba, kterou ty ženy na sebe nechtějí říkat druhým. A pak je tady nedůvěra vůči policii, která by to měla řešit. Aby ten přístup byl citlivý, nařizuje směrnice o pomoci obětem trestných činů a já se snažím zasadit o to, aby se beze zbytku naplňovala.

„Čuňata jsou všude“

Podle údajů ve vaší kampani sexuální obtěžování na pracovišti zažilo 75 procent žen. Co vy?

Moje osobní zkušenost to není. Asi jsem zažila situace, kdy jsem si říkala, že kdybych se k šéfovi chovala trochu „příjemněji“, tak bych dosáhla lepších výsledků. Ale to se mi příčí, používat ženské zbraně. Ta statistika hovoří o tom, že ženy jsou takovým lákavým cílem některých mužských eg.

Kde si myslíte, že je takových případů víc? V soukromém sektoru, anebo v politice?

Záleží na tom, jestli je ten muž čuně a macho, který vidí jako svoji hlavní hodnotu, že je chlap. A čuňata jsou všude.

Donald Trump, zvolený americký prezident, nyní čelí žalobě za sexuální obtěžování. Jak vnímáte, že takto vysoce postavený politik má „na triku“ takovýto průšvih?

Speciálně v Americe se má za to, že prezident může být příkladem a může takto ospravedlnit nevhodné chování u části populace. Meryl Streepová hovořila o tom, že když se bude americký prezident vysmívat postiženému novináři, ospravedlňuje takové chování u většiny lidí. A asi to opravdu funguje.

Jak se tedy cítíte jako žena v éře Trumpovy nadcházející vlády?

Já bych pana Trumpa nevolila a ne jenom proto, že jsem žena.

Myslíte si, že žijeme v nějaké přehnaně maskulinní společnosti?

Liší se to stát od státu. Česká republika je někde ve středu. Ale ten hlavní kontrast je sever–jih. Zjistíte pak, že to, co ve Skandinávii žena považuje za obtěžování nebo nevhodné sexuální narážky, ženy z jihu považují za lichotku. Já odolávám silným tlakům na to, abych přišla s nějakou spasitelskou direktivou proti násilí na ženách. Ten problém totiž nemá stejnou podobu ve všech členských státech, i když existuje ve všech státech. Proto jsem se rozhodla spíše pro kampaň.

Podle tiskové zprávy má být uvolněno šest milionů eur (162 milionů korun, pozn. red.) pro různé společnosti, pod nimiž rozumím hlavně neziskovky, a čtyři miliony eur pro národní vlády. To je docela dost peněz na to, aby někde vzniklo pár plakátů a placek.

My chceme, aby se posílil servis útulků pro týrané ženy, kterých nám v Evropě chybí několik stovek. Čím blíže totiž takové zařízení je, tím větší mají ženy důvěru a impuls do něho zajít a poradit se třeba i v případě psychického násilí. Ty peníze mají podpořit provoz azylových center a zvýšit povědomí o tom, že vůbec existují. Je potřeba dělat osvětu přes sociální sítě. Na plakátech a na plackách bych fakt netrvala, skoro bych si je ani nepřála vidět.

Co se musí stát dejme tomu do roka, abyste vy byla s úspěchem této kampaně spokojená? Ať už třeba zkušenostně, anebo statistickým výsledkem.

Zkušenostně nebudu nikdy spokojená, protože jsem přesvědčená, že genderově motivované násilí nejde úplně vymýtit. Ale samozřejmě bych si přála, abychom roku 2019 udělali nový reprezentativní průzkum a aby ta čísla vypovídala něco jiného. To znamená: aby nám už každá 3. žena v Evropě nad 15 let nehlásila, že zažila nějakou formu násilí. To je strašně vysoké číslo.

O kampani: Třetina žen to také zažila

Evropská komise pod záštitou Jourové spouští roční kampaň, která má pomoci skoncovat s násilím na ženách a dívkách. Celkem 10 milionů eur (270 milionů korun) mohou čerpat vlády i neziskovky, aby na téma upozorňovaly a také pomohly zvýšit dostupnost azylových domů pro týrané ženy, kterých v Unii chybí stovky. Podle statistiky, kterou Komise poskytla Blesku, třetina žen starších 15 let zažila psychické, sexuální či jiné fyzické násilí a víc než polovina zažila takzvané sexuální harašení. Jedna žena z 20 byla znásilněna.

Kdo je Věra Jourová?

Jourová je od roku 2014 eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví. Předtím působila jako ministryně pro místní rozvoj v Sobotkově vládě. V roce 2006 strávila neprávem měsíc ve vězení kvůli podezření z korupce ve věci rozdělování evropských fondů. Soud ji očistil a přiznal náhradu 3,6 milionu korun odškodného. Jourová je rozvedená a má dvě děti.

Jste obětí domácího násilí vy anebo někdo ve vašem okolí? Kde nejblíže sehnat podporu, zjistíte na www.nenechtesiublizovat.cz.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

alen ( 20. ledna 2017 12:49 )

aha, takže paní zase něco četla a příliš se do toho vžila a nyní opravdu věří tomu, že se jí to stalo, u žen nic neobvyklého...

1pravda1 ( 20. ledna 2017 11:43 )

I můj úřad mě úkoluje, abych se dívala na problémy rovnosti žen a mužů. A to se týká i muslimů, které do EU berou představitelé EU po statisících? Nebo jste falešná jako ostatní v Bruselu.

sores ( 20. ledna 2017 11:41 )

I kdyby slabší pohlaví což je žena vytočila sebevíce silnějšího chlapa, tak je hnusné aby jí fyzicky napadl!! Je to zbraň slabocha který se na víc nezmůže jen na ženy a děti, prostě u kterých má jistotu že je přepere, díky přírodě že je stvořila fyzicky silnější-ubožák!

naidka ( 20. ledna 2017 11:21 )

Zdravíím plesko-Máňu, tak koho jsi dneska na Plesku ulovila?

pomoooc-hori ( 20. ledna 2017 11:18 )

A ty typická venkovská drbna, Blesková závislačka.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa