Tyran mlátil ji i rodiče, pobodala ho. Domácí násilí řešili experti ve Sněmovně

„Jsou těžké případy podcenění, které končí fatálními následky pro děti, pro rodiny,“ uvedla Petra Vitoušová, prezidentka Bílého Kruhu bezpečí, organizace, která ve svých devíti poradnách napříč Českem poskytuje pomoc obětem a svědkům trestných činů a zavedla i bezplatnou linku pomoci obětem 116 006.

Varovala přitom před oběma břehy v rámci domácího násilí – podceněním, ale i přeceněním případů. Akce proběhla na půdě Poslanecké sněmovny pod záštitou poslanců Heleny Válkové (ANO) a Zdeňka Ondráčka (KSČM), členů ústavně právního výboru.

Zmíněny byly i paralely mezi domácím násilím a šikanou – i v reakci na poslední diskutované případy. „Šikana zahrnuje školy, pracoviště a další prostory. My víme, že se tam dějí velké, špatné věci, a nemáme tuto problematiku po právní stránce regulovanou,“ upozornila exministryně spravedlnosti Válková.

Vražda mladé ženy: Policie tam vyjížděla opakovaně

Během semináře zmínili odborníci hned několik konkrétních případů domácího násilí z praxe za poslední roky. A to při příležitosti 10 let fungování zákona 135 z března 2006, kterým se změnily některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím.

„V listopadu v roce 2015 nad ránem ve Středočeském kraji byla zavražděna matka dvou dětí,“ uvedla Vitoušová jednu z ilustrativních kauz. „Spontánně s námi hovořili lidé, kteří bydleli v sousedství... Byli těmi, kteří noc před činem volali policii,“ upozornila s tím, že předtím na místo opakovaně vyjížděla policie. Vitoušová se ptala: Jak bylo vyhodnoceno toto riziko? Proč policisté nic nepodnikli pro bezpečí ženy a jejího batolete? Podnět k případu byl prý předán GIBS.

Co hrozí Kramnému ve vězení? Šikana, znásilnění, a dokonce vražda, tvrdí psychologové

Další konkrétní případ uvedl poslanec Ondráček. Tentokrát šlo o pokus o vraždu. „Předtím, než jsem se stal poslancem, jsem pracoval u policie více než 23 let... S domácím násilím jsem se velmi často setkával,“ vysvětloval politik, kterého Miroslav Kalousek (TOP 09) nazval kvůli jeho někdejšímu nasazení v Pohotovostním pluku SNB během Palachova týdne v lednu 1989 „komunistickým fízlem“.

Mlátil ji i její rodiče. Několikrát ho bodla, ale i zachránila

Ondráček však coby emeritní vyšetřovatel Policie ČR promluvil na semináři o dramatickém případu domácího násilí, na kterém pracoval – zdravotní sestřička, toho času na mateřské se 3letou dcerou, byla obviněna z pokusu o vraždu.

Sama však čelila v Rychnově nad Kněžnou tyranii svého muže – řidiče kamionové dopravy. „Z prvotních úderů rukou došlo na pěsti a kopance, četnost byla dvakrát do roka. Její rodiče to věděli, do konfliktu nezasahovali. Pokud ano, napadal i je,“ popisoval Ondráček.

„Manžel mě napadal doma v kuchyni,“ četl z výpovědi ženy Ondráček. V červnu 2008 došlo na ostrou hádku o tom, že žena „všechno pokazila a že se chová jako č*bka“. „Začal na mě řvát, že se k*rvím s jeho kamarádama,“ vypovídala žena. Shodil ji na zem, kopal ji do nohou.

Napadl však i její rodiče. Brutálně. Žena se rozhodla k zoufalému řešení. „Nůž jsem vzala do pravé ruky, pořád jsem slyšela ten řev, že jsou k*rvy, že je zabije... Bodla jsem ho někam do zad,“ popsala žena, která manželovi zasadila i další bodné rány. Následně však coby profesionální sestřička zachránila krvácejícímu muži život, sama zajistila odbornou pomoc.

Ondráček uvedl i další emotivní výpovědi zúčastněných osob. Včetně matky, která o svém zeti pronesla, že se dlouho nic nedělo, dokud se muž nenapil. „Když byl opilý, tak řval, sprostě nám nadával, říkal, že jsme staré svině,“ zmínila. Nevěděla prý, jak často jejich dceru bil, všímala si však pravidelně modřin. Ze strachu o tom nepromluvila. Stejně tak mlčel i bratr ženy: „Když jsem se jí na to zeptal, nechtěla věc rozvádět... Modřiny na těle sestry jsem viděl několikrát do roka.“

Případ domácího násilí z praxe, o kterém promluvil poslanec a dříve kriminalista Ondráček. | Foto Blesk - Jaroslav Šimáček

Žena byla po pokusu o vraždu obviněna, ale vzhledem k okolnostem bylo její trestní stíhání nakonec zastaveno a za mřížemi skončil tyran.

Ondráček nadhodil otázku, zda se s případem dalo něco dělat, kdyby někdo promluvil dříve – ať už rodiče, nebo bratr zdravotní sestřičky. „Je zrádné dělat rychlé a nepodložené úsudky. Někdy je velice propletená role oběti a pachatele,“ upozornila exministryně Válková. „Nakonec to bylo se šťastným koncem, ale bohužel to takto vždy nevypadá,“ dodala.

Čírtková: Oběti týrání spíše mlčí a jsou pasivní

Také docentka Ludmila Čírtková upozornila: „Je tu určitá tendence podceňovat závažné případy.“ Zmínila však i ono přeceňování případů a špatná vyhodnocení domácího násilí. Z praxe uvedla jako příklad spor manželů o peníze, kdy žena „odmítla manželovi dát 100 korun na pivo.“

Čírtková upozornila, že dnes je objektivně těžší se v případech domácího násilí orientovat. Zároveň uvedla, že policie má klíčové místo v celém systému řešení domácího násilí, který dle ní funguje, ale je třeba jej v praxi poněkud „promazat“. Docentka, která přednáší na Policejní akademii v Praze, upozornila, že policisté mají první kontakt s ohroženou osobou, který je přitom rozhodující. Policie vystavuje první diagnózu, která má navíc tendenci běžet setrvačností dál i při dalších kontaktech ohrožené osoby s úřady.

Zleva docentka Čírtková, exministryně Válková a poslanec Ondráček na semináři k domácímu násilí | Foto Blesk - Jaroslav Šimáček

„Pozor na etiketování při prvním kontaktu,“ varovala přitom Čírtková – např. označení vztahu za soužití impulzivního muže a hysterické ženy. „Na policii se obrací i v dobré víře osoby, které si myslí, že zažívají domácí násilí, ačkoli tomuto tak není. Nicméně tyto osoby jsou velmi nešťastné, silně emocionální,“ uvedla Čírtková. Policisté pak podlehnou dojmu ze silných emocí stylem, že si to údajná oběť zkrátka nemůže vymyslet.

V praxi to přitom často funguje dle ní jinak. „Oběti týrání v kontaktu s úřady spíše mlčí, jsou pasivnější... Právě tím dost často propadnou sítem pozornosti,“ upozornila Čírtková. Zmínila i využívání diagnostické metody SARA DN, která vznikla v Kanadě a používají ji i švédští policisté. Slouží právě policistům, kteří se dostanou do prvního kontaktu s osobou ohroženou domácím násilím. Jde o předepsaný a strukturovaný odborný přístup v takových situacích, který by však podle Čírtkové bylo v české verzi potřeba trochu aktualizovat, ale rozhodně od něj neustupovat.  

Denně jsou v Česku tři až čtyři prokázané případy

Na semináři zazněly i statistické údaje. Od ledna 2007 do konce dubna 2016 policie vykázala 10 747 případů domácího násilí, 13 % případů bylo opakovaných ve stejné domácnosti. Za první čtyři měsíce letošního roku 265 policejních vykázání, v těchto domácnostech 479 dětí. „Denně v průměru dochází ke třem až čtyřem vykázáním, to číslo je přesně 3,72,“ upozornila Petra Vitoušová.

Reportérka Divišová obětí domácího násilí: Začalo to fackou, skončilo vyraženými zuby

Expertka Alena Skoumalová ze 4. oddělení Služby kriminální policie a vyšetřování v Brně uvedla případ z vlastní praxe. A to když oběť domácího násilí přišla na policii s kamarádkou, která ji prý přemlouvala tři roky, aby vše ohlásila.

„Manželé, tři děti, 12 let, 8 let, 4 roky. Domácí násilí začalo probíhat již v prvním těhotenství té ženy. Ona pořád doufala, že se to spraví,“ uvedla Skoumalová s tím, že výslech v tomto případě trval 4 hodiny a na jeho konci policisté rozhodli, že by bylo vhodné muže vazebně stíhat. Skoumalovou však překvapila reakce soudce, který měl rozhodnout o vazbě: „Kdyby byla obětí, tak ty další dvě děti nemá.“

K vazbě nedošlo a manžel zbil ženu tak, že skončila na JIPce. Také exministryně Válková si posteskla nad nejednotností soudního posuzování případů. „Případů, že Okresní soud v Chebu rozhoduje jinak než Okresní soud v Náchodě, ve Vyškově, je mnoho,“ poznamenala.

„Domácí násilí je jako prostituce: Bylo, je a bude“

Viník však v tomto dalším ukázkovém případu potrestán byl a Skoumalová k podceňování, ale i přeceňování nebezpečí dodala už odlehčeně: „Máme případů hodně, máme i falešné oběti, ty mám moc ráda, je to alespoň odlehčení. Na nich je to poznat hned.“ A domácí násilí přirovnala k prostituci. „Byla, je a bude. Jde o to, abychom pomáhali obětem,“ dodala Skoumalová.

I proto na semináři vystoupila se svým příspěvkem také Lucie Paprsteinová, vedoucí Intervenčního centra Ostrava, které se zabývá právě pomocí osobám ohroženým domácím násilím. Upozornila, že vykázání domácího násilí je velmi náročný akt a je nutné je proškolování policistů. „Alfou omegou všech nás, kteří přicházíme do kontaktu s oběťmi, je umět se doptat, abychom byli schopni získat informace o míře ohrožení,“ uvedla a dodala: „Policisté sami často přiznávají: Neumíme pracovat s oběťmi, nevíme, na co se ptát.“

Paprsteinová zmínila také, že je důležité nezatěžovat oběti dotazy navíc a v rámci co nejméně času získat co nejvíce užitečných poznatků. „Sami policisté říkají, že přibývá případů falešných obětí. Především jsou to ženy v rozvodových situacích,“ upozornila na momenty, kdy si ženy pro změnu hrají na oběti za účelem zisku.

Kapitán Ladislav Havlina z Ústeckého kraje pak varoval před případy podceňování domácího násilí – např. u seniorů, Romů, ale také známých osob, kdy např. manželka starosty nic neoznámí, protože se stydí. „Pozornost, která se věnuje případům domácího násilí, by měla být stálá,“ uvedla exministryně Válková s tím, že řada případů skutečně může skončit fatálně.