Vodaři hájí dražší vodné a stočné. Proč Čechům opět narostou ceny?

Boj se suchem vyhlašují nejen ministerstva zemědělství či životního prostředí. Upozorňují na něj i samotní vodaři. Zástupci SOVAK ČR (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací) o suchu mluvili na tiskovce, kde vysvětlovali a hájili vyšší ceny vodného a stočného pro rok 2017.

O nárůstu průměrné ceny vodného a stočného mluvil ředitel sdružení Oldřich Vlasák. „Průměrná cena je asi 84,64 korun (za metr krychlový - pozn. red), meziroční nárůst je mezi jedním až třemi procenty,“ uvádí.

Proč je voda dražší?

V čem jsou příčiny zdražování? Vlasák upozorňoval, že jsou zkrátka společnosti, které mají cenu vody vyšší, ale také jsou oblasti, kde je cena nižší.

Velký vliv na ni má mj. rozsah vodní infrastruktury na daném území. „Typický příklad jsou severní Čechy, které mají velké pokrytí vodovody a zachovávají solidární cenu vody. Je jasné, že náklady na zásobování pro nějaké odlehlé vesnice jsou výrazně vyšší než např. v Liberci nebo v Jablonci. Kdyby se tato velká města odtrhla od systému, tak výrazně vzroste cena vodného právě v těch menších obcí. Ale to rozhodně není naším cílem,“ tvrdí.

Voda v Česku mírně podraží. Peníze v cizině nemizí, tvrdí vodaři

Důležité je tak podle Vlasáka zachovávat solidární ceny vody na celém území. Vliv na ceny mají i investice do obnovy sítě. Naopak popřel, že by vliv mělo vlastnictví firem, které vodu vyrábí a zprostředkovávají, zahraničními vlastníky. A následné vyvádění zisků do zahraničí, o kterém se spekuluje.

Za další důvod zvýšení ceny pitné vody označil to, že dochází k poměrně razantnímu snížení odběru povrchové vody u průmyslu a v energetice, což má dopad na povodí, která mají méně prostředků pro investice. A tak roste cena povrchové vody. 

Vodaři: Česko by mělo lépe nakládat s „dešťovkou“

Vedle ceny vody, která zajímá české domácnosti především, je však občas problémem i její kvalita či dostatek. Což se projevuje právě v období sucha, které letos patrně opět nastane. A lidé v odlehlejších obcích musí šlapat s kanystrem k cisterně.

Pro tyto případy má předseda představenstva SOVAK František Barák následující doporučení – Češi by měli mj. propojit sítě s pitnou vodou a také lépe hospodařit s vodou dešťovou. „V našem oboru sucho chápeme jako nedostatek zdrojů pro výrobu pitné vody. Domníváme se, že základní řešení je propojení vodárenských soustav v České republice,“ míní Barák.

Česko disponuje desítkou přivaděčů, které jsou schopné pitnou vodou zásobovat poměrně vzdálené oblasti, upozorňuje Barák. „Další významnější propojení těchto oblastí je jedním ze zásadních opatření vedoucích k plynulému zásobování obyvatel pitnou vodou v ČR v případě, že v určitých regionech dojde k suchu,“ upozorňuje. 

Další nutnou změnou je dle něj hospodaření s dešťovou vodou. „Dešťové vody, které jsou odváděny z dálnic, ze železnic, z domů určených k trvalému bydlení, nejsou zpoplatněny, resp. za jejich vyčištění platí všichni spotřebitelé, kteří jsou připojeni na kanalizaci,“ dodává Barák. Navrhuje proto nejen budování retenčních nádrží, ale třeba i častější používání dešťové vody na zahradách apod.

Velký přehled drahé vody v Česku. A místo čističek tečou peníze do ciziny

Češi šetří s vodou více

Vlasák podotkl, že u obyvatelstva dochází k poklesu spotřeby pitné vody, ale kvůli mírnému suchu přišlo v posledních letech drobné zvýšení. „Historicky je potřeba říci, že na začátku 90. let tady byla spotřeba asi 1200 milionů kubíků pitné vody za rok. V současné době se pohybujeme na 600 milionech kubíků. Došlo k poklesu. Češi se naučili šetřit,“ upozorňuje Vlasák, podle kterého na cenu vody mají vliv i nové technologie. 

Nižší odběry pitné vody však mají i druhé vysvětlení. „V domácnostech i v průmyslu se objevila řada chytrých technologií spořících vodu, to je také důvod k tomu, proč ty odběry významně klesly,“ navazuje Barák.

„My jsme v současné době na úrovni spotřeby zhruba na necelých devadesáti litrech na člověka na den, což je ve srovnání s ostatními zeměmi v okolí poměrně nízké číslo,“ dodává Barák.