„Zrušte stravenky,“ velí z Bruselu Mach a není sám. Kalousek to chtěl taky

Stravenky v České republice budí už delší dobu vášnivé debaty. Najdou se totiž tací, kteří by je nejraději zrušili. S tímhle nápadem si pohrával ještě coby ministr financí i Miroslav Kalousek (TOP 09). Cílil na zrušení jejich daňového zvýhodnění. Ale se zlou se potázal.

Stravenky ne vždy plní svůj účel. Dá se na ně nakoupit více než jen teplé hlavní jídlo k obědu v restauraci. Někdy i alkohol a další zboží. Právě to jsou jedny z hlavních argumentů těch, kteří volají po jejich zrušení.

Naopak proti jsou zaměstnavatelé a odboráři. Podle ČMKOS je alternativní měna jedním z nejdůležitějších benefitů. „Stravenky nerušit, takový nesmysl. Znamenalo by to také ohrožení existence mnoha pohostinství a dalších prodejců, protože žádný jiný benefit by to nenahradil,“ uvedl šéf odborářů Josef Středula na sociální síti.

„Stravenky postupně ztrácejí na svém původním významu a jsou zneužívány pro jiné účely, než za jakými jsou vydávány,“ míní naopak prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Stravenky jsou přežitek, přidává se i europoslanec Petr Mach (Svobodní). Je pro, aby místo stravenek měli lidé peníze navíc. „Já si myslím, že každý člověk by radši dostal navíc peníze než stravenku, protože u peněz si může úplně svobodně rozhodnout, na co je použije. Podle mě ty stravenky jsou pouze věc, která živí ty firmy, které je vydávají a pro všechny ostatní je nevýhodná,“ řekl Blesk.cz euroskeptik Mach, který je známý svým bojem proti „euronesmyslům“.

Stravenky jsou napříč EU ve dvou desítkách zemí

Nyní Mach volá po zrušení stravenek v Česku, jakkoli nejsou „českým výmyslem“. Papírové stravenky má dalších 20 zemí, zavedeny nejsou v Nizozemsku, Dánsku, Slovinsku, Lotyšsku a Bosně a Hercegovině, jak upozorňuje nezávislý průzkum společnosti PwC. Stále rozšířenější jsou pak po Evropě i tzv. e-stravenky, k nim však samotní odběratelé dle průzkumů přistupují chladněji.

Stravenky tak fungují třeba i v Belgii, Francii, Německu, ale také v Řecku nebo Itálii. Jenže to není důvodem, proč je nezrušit u nás. „Dokonce i ty firmy, které je u nás distribuují, mají původ v cizině. Rozšířily je k nám a tím rozšířily k nám i svůj byznys,“ upozorňuje Mach.

„To, že něco funguje v Belgii, ve Francii, není důvodem, abychom to měli u nás. Na tom argumentu, že je to zbytečná byrokracie, která pouze živí firmy, které stravenky vydávají. Nemyslím samozřejmě firmy, které je dávají zaměstnancům, ale které vydávají ty poukázky,“ dodává český europoslanec.

„Nerušte nám stravenky!“ Bouří se odboráři i zaměstnavatelé

Stravenku Mach dostal jednou. A měl problém ji utratit

Když se však opřel do stravenek, má europoslanec Petr Mach se stravenkami vůbec osobní zkušenost? Dostal někdy nějakou? „Dostal jsem stravenku, když jsem dával krev a vím, že byl problém ji utratit, ne všude to obchody berou a potom zase někde jí vezmou, potom vám na ni vrátí a člověk si z toho může koupit cokoli. Můj dojem z té stravenky je, že je to jenom taková hra,“ přiznal Mach.

Přidal ještě jiný osobní postřeh. „Když jsem mluvil s hospodským, který stravenku přijal, tak ti jsou z toho také nešťastní, protože ty stravenkové firmy jim ze stravenky strhnou tučnou provizi, takže hospodský vlastně nemá radost, když dostane stravenku místo peněz,“ dodal Mach pro Blesk.cz. 

Zrušené stravenky? Lidé by prý méně chodili na obědy

Argumenty, proč naopak stravenky zachovat, přináší Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS). Právě u restaurací by se projevilo zrušení výrazně.

„Pokles obratu restaurací v případě zrušení stravenek by byl 7,5 miliardy korun za rok. Lidé, kteří mají stravenky, chodí na obědy do restaurací o 50 procent častěji než lidé bez stravenek. V případě zrušení stravenek by 70 procent lidí omezilo návštěvy restaurací, polovina lidí by snížila své výdaje v restauracích,“ uvádí APROPOS a odkazuje se na studii společnosti GFK.

Hospody burcují za zrušení stravenek. Žalují na lidi, že je utrácejí v obchodech

Stávající systém podpory stravování je podle asociace jednoduchý a funguje, navíc jeho zachování si přeje většina zaměstnanců i zaměstnavatelů. I APROPOS upozorňuje, že je podpora stravování evropskou tradicí. 

„V Evropě stravenky fungují v 21 zemích. Důvodem je snaha podporovat zdravý životní styl a produktivitu zaměstnanců. Stravenky jsou transparentní formou účelové podpory,“ uvádí asociace.

Kalousek je i dnes pro zrušení daňového zvýhodnění

V Česku se však přesto rozhořel „boj o stravenky“. I samotní vydavatelé by totiž rádi zajistili to, aby se používaly přesně k tomu, k čemu jsou určeny – platbě za jídlo v restauracích. Hrozí tak, že se v případě stravenek ještě zpřísní pravidla jejich uplatnění, aby s nimi nešlo platit například v obchodě.

Mluví se také o zrušení jejich daňového zvýhodnění, proti čemuž jsou zaměstnavatelé i vydavatelé stravenek. Otázkou je, čí argumenty budou nakonec pádnější.

I zmiňovaný exministr Miroslav Kalousek přitom patří dál mezi ty, kteří by zvedli ruku pro změnu v situaci kolem stravenek – už však nevolá po jejich úplném zrušení, ale právě po zrušení daňových zvýhodnění pro zaměstnavatele.

„Já pokládám stravenku za dobrý nástroj řešící stravování v pracovní době. Vždy jsem byl ale přesvědčen, že má být instrumentem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Stačí z toho půdorysu vyřadit daňového poplatníka, nechť to tedy není daňově zvýhodněno, pak to nebude ani zneužíváno,“ řekl nedávno Blesk.cz.

Dodnes je pak na stránkách ministerstva financí k dohledání rozhovor s ním - „Kalousek: O zrušení stravenek budu bojovat do posledního dechu“, který byl otištěn v březnu 2011 v MF Dnes. „Jsem přesvědčen, že v Česku nemají obíhat dvě platidla – tedy peníze a stravenky. Protože za stravenku si nemusíte kupovat jen teplou stravu, ale také erotickou službu,“ říkal tehdy Kalousek.