Nejde jen o islám. Politolog: Spor Halíka a Duky je osobní a „nekřesťanský“
Zemanův „oleandr moci“ Tomáš Halík v souvislosti s Dominikem Dukou vytahovat nemusel, od té doby se z toho vyklubal osobní spor, míní politolog Zdeněk Zbořil o rozporech mezi předními českými katolíky, které nabraly opět na obrátkách. Katolíci se nyní hádají o islám, dle Zbořila však mají Češi dlouhou tradici sporu o vztah islámu a křesťanství. Spor Halíka a Duky je dle něj však místy „nekřesťanský“.
„Někdy to mělo až takovou nekřesťanskou úroveň, řekl bych. To napětí je zřejmě velké. Ale pravda je, že kdysi pan Halík tu válku zahájil, když označil kardinála Duku za oleandr Miloše Zemana. Nyní, když došlo na imigranty, tak spor jako by se vrátil,“ řekl Blesk.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Halík již v minulosti Duku kritizoval za jistou vstřícnost k Miloši Zemanovi a „přítulnost k moci“, Duku označil za „ozdobný oleandr moci“.
„Zpočátku jsem si o tom myslel, že je to nějaká taková kamufláž, aby se odvedla pozornost od debaty o církevních restitucích. Teď se mi zdá, že to přerostlo v osobní spor pana kardinála a Tomáše Halíka,“ upozorňuje politolog Zbořil.
Tomáš Halík nyní intenzivně vyzývá k dialogu s islámem a upozorňuje na to, že islám nerovná se násilí - posledním událostem v Evropě navzdory. Podle Halíka se v každém náboženství najdou myšlenky a slova, které je možné zneužít. Nejen v islámu, ale i křesťanství. Jako příklad uvádí křížové výpravy či hon na čarodějnice. I proto je nutné rozlišovat mezi běžnými muslimy a džihádisty, mezi islámem a islamisty, apeluje Halík.
„Islám v sobě skutečně skrývá násilné tendence a je třeba povzbuzovat ty, kdo stojí na opačné straně i jako věřící mohamedáni,“ upozorňuje pro změnu Dominik Duka na svém blogu. Do sporu se však vložil především Dukův tajemník, římskokatolický kněz Milan Badal. Ten v souznění s Dukou varoval před tím, že v islámu převažují spíše radikalizující se prvky a nelze rozdělovat muslimy na „špatné a úžasné“. „Protože oni to takhle chápou: My jsme ti nevěřící psi,“ říkal Badal v ČT.
Od Halíka to schytal, že hlavním spojencem džihádistů proti Západu jsou právě lidé, kteří nedokážou rozlišit mezi islámem a džihádistickými teroristy. A právě tyto názory podporují záměry džihádistů v Evropě.
Politolog: Halík má politické ambice, Zemanův oleandr vytahovat nemusel
Kromě sporů o islám a muslimy, dle Duky a Badala „mohamedány“, byť sami muslimové toto označení odmítají, tak současné spory poukazují i na přetrvávající napětí mezi předními českými katolíky Dukou a Halíkem. Navazující na „Zemanův oleandr moci“.
„Já si myslím, že to Tomáš Halík říkat nemusel. On má na rozdíl od kardinála Duky politické ambice a upozorňuje na to, že je má. Tak, jak vstupoval do politiky už v době Václava Havla nebo v době televizních vzbouřenců, o kterých mluvil jako o svých věřících,“ řekl Blesk.cz politolog Zbořil.
„On má politické ambice, proto bych se tomu nedivil, přeci jen by se ale mohl někdy zdržet - alespoň ku prospěchu církve jako takové - té trochu netaktní kritiky kardinála Duky. On pan kardinál není také politický začátečník. Znám ho od roku 1968 a znám i ty jeho osudy potom za normalizace. On si také užil svoje ústrky, mnohem větší než byla trápení Tomáše Halíka, což byl na druhé straně můj spolužák z filosofické fakulty,“ pokračuje Zbořil s tím, že na Dominika Duku si pamatuje ještě z doby, kdy studoval v litoměřickém semináři. „Jsem pamětník jejich osudů,“ říká politolog.
Politolog vzpomněl i na pořad natáčený v arcibiskupském paláci v Praze, kde se Halík s Dukou sešli u jednoho stolu a číší vína právě nad tématem strachu z islámu a střetu dvou odlišných kultur.
Dušovali se tehdy, že si notují a nestojí proti sobě, o Miloši Zemanovi nepadlo ani slovo. „Televize sice jednou odvysílala rozhovor obou dvou pánů - Duky a Halíka - který vypadal jako usmíření. Ale od té doby se ten rozpor nějakým způsobem prohlubuje,“ míní nyní Zbořil.
„Vytahují se i takové argumenty, řekněme institucionální, kdo za koho smí mluvit a kdo nemůže. Pan Badal je jakýsi mluvčí, který vyjadřuje i názory nejvyšší hierarchie katolické církve v Praze a pan Halík ho docela ostře kritizoval. Zdá se, že na to, že se dohadují reprezentativní představitelé katolické církve o tom, že mají rozdílný názor na imigrantskou krizi, což mohou mít, tak na to, že jsou to lidé tak vysoce postavení a vážení v církvi, tak ta hádka dostává nějaké takové rozměry osobního sporu,“ doplňuje Zbořil.
Máme velkou tradici v kritice islámu, nejen Konvičku, říká Zbořil
Halík je dle něj při odmítání kritického přístupu Badala a do jisté míry i Duky vůči islámu věrný svému vystupování na konferenci Forum 2000, které se také účastnili muslimští teologové a hodnostáři z různých neevropských částí světa.
„Přitom my máme přeci velkou tradici v kritice islámu a naopak v přijímání. Víme, že už Jiří z Poděbrad chtěl bránit Evropu proti islámu, Václav Budovec z Budova napsal ten slavný Antialkorán. Na druhé straně v roce 1912 náš císař Franz Josef I. vyhlásil islám za náboženství císařské a královské Rakousko-uherské monarchie, samozřejmě pod vlivem válek na Balkánu. I to ale ukazuje, že máme tradici sporu o islám, na druhé straně máme i velkou arabistickou a islamologickou tradici,“ upozorňuje Zbořil. „Nejenom nějakého pana Konvičku,“ přidává ironickou narážku na českého protiislámského štváče z Jihočeské univerzity.
„Máme velkou tradici toho sporu o vztah islámu a křesťanství, ale přeci jen se mi zdá ten současný spor a ty současné kritické postoje pana Halíka a pana Duky, respektive pana Badala přesahující úroveň bývalých sporů o interpretaci vztahu islámu a křesťanství,“ pokračuje politolog a pro Blesk.cz dodává: „Možná, že by jim stačilo oběma, ale zejména Tomáši Halíkovi, aby nebyli tak agresivní a aby se nesnažili být tak asertivní v rámci politického dění v republice nebo v rámci působení ve veřejném prostoru, což je tedy v české politice.“
Tesme se! Turek propousti 40 tisic trestancu aby ubytoval pucisty