7°C
Nový guvernér ČNB Rusnok: Odměna od Zemana? Zapadá to do sebe, ale není to tak
Od července stojí v čele České národní banky (ČNB) místo Miroslava Singera expremiér a bývalý ministr vlády Miloše Zemana Jiří Rusnok. Že by mu ale spřízněnost se současným prezidentem vynesla právě tento post, Rusnok odmítá. Prozradil to v prvním veřejném rozhovoru s novináři po svém jmenování. Na dotaz Blesku také okomentoval sedm měsíců v čele české vlády. Bez premiérské „vsuvky“ by se prý klidně obešel.
Máte blízko k prezidentu Zemanovi. Spekuluje se proto, že jste se do čela centrální banky dostal za odměnu. Vnímáte to tak?
Nevím úplně, za jakou odměnu. Ono se to nabízí, ale prezident Zeman v době prezidentské kampaně, když jsme ještě nikdo nevěděl, zda bude, nebo nebude prezidentem, na dotaz novinářů, koho by případně jmenoval do bankovní rady, zmínil i mě. V té době jsem nijak veřejně angažován nebyl. Pracoval jsem v soukromém sektoru. Jenže pak se události vyvinuly nějak dál…
Takže post premiéra byla jen taková vsuvka?
To byla jen taková vsuvka, která vznikla na základě zcela nepředvídatelných událostí. Musím přiznat, že kdyby ta vsuvka nebyla, tak by mi asi nic nechybělo. Možná nějaké adrenalinové zážitky. Já s tím skutečně problém nemám, že bych něco dostával za nějaké služby. To je podle mě vedle, ale těžko to někomu vymlouvat, protože to do sebe tak hezky zapadá.
Po rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie se u nás znovu otevřela otázka přijetí eura. Měli bychom už stanovit datum, případně spěchat se zavedením nové měny?
Byli bychom určitě radši, kdybychom vstupovali do společenství, které dokáže svá pravidla efektivně vymáhat. Vstup do eurozóny je výsostně politické rozhodnutí. Neexistují žádné vzorečky, žádné modely, které nám řeknou ‚vstupte, až dosáhnete této hladiny‘, například HDP na hlavu. My jsme v tomto ohledu poradní a expertní agentura vlády. Nemůžeme ji v tomto ohledu od ničeho zrazovat, ani jí nic vnucovat.
Coby poradní orgán tedy radíte co?
My radíme podle výsledků. Zatím jsme radili, že nevidíme potřebu stanovovat datum. A možná to budeme radit i příště, já nevím, jak to vyjde. Češi jsou spokojeni s českou korunou a politici reflektují veřejné mínění. Jako politolog amatér odhaduji, že se brzy nějakého zásadního rozhodnutí nedočkáme.
Nicméně česká eurokomisařka Věra Jourová tvrdí, že pokud nezačneme urychleně o přijetí eura jednat, budeme vyšachováni z toho hlavního „hlasu“ Evropské unie…
Já neznám tolik nejvyšší patra bruselské politiky. Ale nemyslím si to. Evropa je mnohorychlostní už dnes. To je realita. Má to své výhody i nevýhody. Nezdá se mi, že by po událostech v Británii převážil tlak na rychlou a možná i silovou integraci. Myslím si a doufám, že převáží reflexe a názor, že některé věci musejí dozrát. My můžeme žít stejně dobře, pokud budeme dělat rozumnou politiku rozpočtovou a měnovou i s vlastní měnou. Ale stejně tak si dovedu představit, že se můžeme stát součástí eurozóny, pokud tady pro to bude silná politická vůle a dokážou politici o tom přesvědčit i významnou část obyvatelstva.
Česko si vede v Evropě dobře
Jaké jsou vaše priority jako guvernéra centrální banky?
Tohle není politický mandát. Nám nejde o dosahování cílů a kvantitativních ukazatelů, až na výjimky. Jde o to zajistit to, co nám ukládá ústava a zákony. To znamená prioritou pro nás je cenová stabilita v tom smyslu, aby podporovala ekonomický růst. Zdůraznil bych také finanční stabilitu, to znamená obezřetnost makroekonomickou, a jako třetí věc bych uvedl dohled. Kvalitní, byznys friendly, ale zároveň férový a striktní dohled nad finančním trhem.
Jak vnímáte ekonomickou situaci v Evropě?
Přes všechny nejistoty, které plynou z různých událostí, se situace zlepšuje. Když se podíváte na čísla, tak eurozóna naplňuje očekávání růstu mezi 1,5 až dvěma procenty. Pomalu se zlepšuje situace na trhu práce. Ten obrázek ale není jednoznačný, jsou země, které jsou teprve na začátku rekonvalescence. Pokud jde o nás, vedeme si velice slušně. I když jsme stále ekonomikou, která dohání úroveň našich vyspělejších partnerů, tak české podniky to zdolávají poměrně úspěšně.
Umělý kurz koruny se výš šplhat nebude a skončí v roce 2018
Česká národní banka uměle udržuje kurz koruny vůči euru nad 27 korunami. Už dříve jste mluvil o tom, že by toto opatření mohlo skončit v roce 2018. Proč?
Epizoda s použitím kurzu se v Čechách poněkud démonizuje. To oslabení se pohybuje kolem 5 nebo 6 %, třeba britská libra je teď depreciována zhruba o 10 %. Neslyšel jsem o tom, že by se britské království kvůli tomu hroutilo. Krátkodobě to může jejich ekonomice dokonce pomoci. Proč? Protože naše prognózy ukazují, že v průběhu roku 2017 se spolehlivě dostaneme na cíl, který máme. A věřím, že na něm budeme dostatečně ‚robustně‘, abychom ten závazek mohli opustit.
Dokázal byste si představit posunutí kurzového závazku třeba až na 30 korun v případě, že by se něco závažného stalo?
V tuto chvíli si dovedu jen těžko něco takového představit. Muselo by to být opravdu něco mimořádného. Nevidím pro to v tuto chvíli důvod.
Kurzový závazek kritizuje třeba pan prezident Zeman. Pociťujete politický tlak, abyste ho co nejrychleji ukončil?
Politický tlak nepociťuji. Jistě máme jiný názor na použití toho nástroje. Ale já jsem vždy říkal, že byl použit za velmi specifických okolností a je pouze dočasný. Až to podmínky umožní, upustíme od něj.
Zjisti si následky EET v Chorvatsku a vynásob si to deseti, což je odpovídající jeho dalším zásahům, stávajícím i budoucím. Malá nápověda: skokové navýšení nezaměstnanosti, snížení životní úrovně (platy dolu, ceny nahoru), stagnace ekonomiky v důsledku menší kupní síly, další díra do rozpočtu (mimo jiné nenávratné náklady na zřízení EET), hra s čísly na zamaskování - tvrzení lidem, jak se mají fajn i když všem, krom těch s koblihou místo mozku, jaksi neujde, že se najednou mají oproti předbabišovské minulosti fakt mizerně.