16°C
Čeští experti: Kolik je u nás muslimů a jak se je podařilo integrovat?
Počty muslimů v Česku, ale i v západní Evropě se pouze odhadují, přesné statistiky nikdo nevede. Podle sociologa Karla Černého odhady hovoří zhruba o 22 tisících českých muslimech. Nejde však o jednotnou komunitu, je mezi nimi řada rozdílů. I v tom, jak se je podařilo integrovat. Najdou se mezi nimi třeba i ženy muslimů, které do Česka vůbec nechtěly, ale neměly na výběr. Zavírají se za dveřmi svých domácností, ze kterých si dělají malé Turecko či malou Sýrii.
Kolik muslimů je přesně v Evropě a kolik v Česku? Záludná otázka, upozorňují experti. „To téma je poměrně obtížné, protože o integraci muslimů jako takových je těžké hovořit. Oni jako přesná sociologická skupina neexistují, protože žádný z evropských států nevede přesné statistiky o příslušnosti svých občanů nebo migrantů na svém území podle náboženské příslušnosti, to je v zásadě věc soukromá,“ upozorňuje islamoložka Zora Hesová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Integrace muslimů je však dnes velkým politickým tématem, pokračovala Hesová. „Přítomnost velkých skupin migrantů se dlouho neřešila. Právě v té situaci, dokud nebyla specifickou politickou otázkou, docházelo k tomu, že se ta integrace, způsob spolužití s migranty, odvíjel od jednotlivých států,“ uvedla expertka na akci, která se ve středu odehrála v Evropském domě v centru Prahy.
Sociolog: Muslimů v Česku je 22 tisíc
Pod záštitou HateFree tu proběhla diskuze „Modely a praxe integrace cizinců z muslimských zemí“. Vystoupil na ní také sociolog Karel Černý z FHS UK, vycházel přitom z výzkumů sociologa Daniela Topinky a jeho týmu, včetně toho nejaktuálnějšího, jehož výsledky ještě nebyly v ucelené formě zveřejněny.
Černý se ujal popisu situace kolem českých muslimů: „Pokud jde o muslimy v ČR, my celkem přesně nevíme, kolik těch muslimů vůbec je. Rozmezí odhadů je poměrně rozsáhlé. Pokud bychom se podívali striktně na data z posledního sčítání lidu z roku 2011, tak k islámu se přihlásilo 3358 jedinců. S tím, že se zdá, že tato čísla jsou vysoce podhodnocena.“
„Právě Daniel Topinka, který dělal expertní odhady s pomocí statistik ministerstva vnitra o pohybu cizinců v ČR podle zemí původu cizinců, kteří žijí dlouhodobě na území ČR, odhaduje, že v současné době je v ČR kolem 22 tisíc muslimů, kteří mají ten imigrační nebo přistěhovalecký backround,“ upozornil odborník.
„Pak je samozřejmě třeba započítat řádově stovky, možná i více konvertitů. Muslim nerovná se cizinec, v České republice rozhodně ne. Může být zkrátka muslim i člověk, který má české občanství, narodil se v ČR a identifikuje se jako etnický Čech,“ dodal Černý.
Čeští muslimové pochází ze 70 zemí světa
Černý upozornil, že Češi mají poměrně dlouholeté zkušenosti s islámem a muslimy na českém území. První vlna začala přicházet již od 60. let 20. století - v dobách socialismu k nám byli zváni studenti zejména z arabských zemí, v době studené války spřátelených s východním socialistickým blokem. Šlo o studenty z Alžírska, Egypta, Iráku, Sýrie, ale třeba i Libye a Palestiny. Věnovali se různým oborům - strojírenským, medicíně, ale i vojenským. V Česku často zůstali, založili si rodiny a získali české občanství.
To druhá přistěhovalecká „vlna“ muslimů je mnohem více rozrůzněná. Národnostně i skrze důvody, proč přišli. „Čeští muslimové jsou vysoce variabilní, přicházeli z nejrůznějších důvodů,“ zmínil proto Černý. Mezi českými muslimy ani nedominuje žádná skupina, navíc se odhaduje, že čeští muslimové pochází z více než 70 zemí světa.
Česká muslimská společnost odráží vysokou variabilitu světového muslimstva, upozornil Černý. A jmenoval i další specifika českých muslimů.
„Z těch zhruba 22 tisíc muslimů, kteří žijí v ČR a bylo by o nich možno mluvit, že mají určitý přistěhovalecký původ, z nich zhruba tisíc jsou muslimové, kteří se nějakým způsobem organizují. Naprostá většina muslimů v ČR vůbec necítí potřebu být někde organizována. Necítí potřebu praktikovat víru nějak kolektivně, organizovaně, v nějaké skupině, ale naopak si zakládají na tom, že víru praktikují individuálně, privátně, v úzkém rodinném kruhu. Vím, že tohle představitelé českých organizovaných muslimů neradi slyší, ale prostě je to tak, že většina muslimů nemá potřebu se organizovat,“ míní expert.
„Některé manželky muslimů si doma dělají malé Turecko“
Sociolog Černý popsal i čtyři typy českých muslimů - asimilovaného, integrovaného, marginalizovaného a separovaného muslima. S tím, že výrazně převládají první dva typy.
Asimilovaný muslim je ten, který postupně rezignoval na náboženskou praxi, islám u něj nehraje takovou roli, má vysoce rozvinuté vztahy a sociální vazby s většinovou českou společností. „Chodí tady do práce, má řadu českých přátel a kolegů, preferuje kontakty s nimi. Hodně často asimilovaní muslimové uzavřeli smíšená manželství... Je to muslim, který řekne: Jsem muslim, ale to pivečko si dám hodně rád,“ uvedl Černý.
Asimilovaný muslim příliš nevyhledává kontakty s krajany, považuje se za Čecha a domov má v ČR. Naopak integrovaný muslim má sice také velké množství vztahů a kontaktů s lidmi z české majority, ale udržuje si svou náboženskou identitu i svou kulturní odlišnost, kterou je schopen rozvíjet a adaptovat na české prostředí.
„Pro ně je hodně důležitá náboženská svoboda v ČR, která jim umožňuje vybrat si variantu islámu,“ uvádí Černý s tím, že v zemi původu pro muslimy taková náboženská svoboda nebyla, naopak se nutila lidem jedna verze islámu. Tento případ dle něj dokazuje, že je možné zapojit muslimy úspěšně do české společnosti. Že islám může být i kompatibilní se společnostmi západního typu.
Důležité jsou pro integrované muslimy mešity či obchody s halal zbožím, řada z nich ale považuje víru jako svou soukromou až intimní záležitost - prožívají ji v úzkém kruhu rodiny či přátel, není pro ně důležité, aby měli svou oficiální reprezentaci navenek, není pro ně důležité, aby někdo hovořil za české muslimy.
Marginalizovaný muslim sice na jednu stranu upozadil svou náboženskou identitu, ale nedokázal si osvojit českou kulturu, zapojit se do české společnosti a cítí se vykořeněný z obou světů. Složitě ho hledají i odborníci v Česku, podle Černého jde o jednotlivce, odhadem desítku případů. „Typický příklad jsou muslimové z afrických zemí, z černé Afriky, kteří se hodně často cítí být diskriminováni barvou pleti i ostatními muslimy. I v arabské komunitě panuje do jisté míry rasismus,“ uvedl.
A pak je tu poslední, opět nepočetná, ale nikoli nezajímavá skupina - separovaných muslimů. „Bývají to nejčastěji manželky muslimů, kteří tady například podnikají,“ zmínil odborník. Jde o syrské či turecké manželky, které sem manžel přivezl, o Česku ale nic neví, neumí český jazyk ani nemají touhu se jej učit a stěžují si, že česká majorita je uzavřená, nepřátelská.
„V podstatě sem vůbec nechtěly, nebylo to jejich rozhodnutí,“ popisal Černý. Tyto ženy se uzavírají ve svých domácnostech, izolace od české společnosti je vede k tomu, že kladou větší důraz na svou kulturu i náboženskou identitu.
„V Sýrii ani moc nepraktikovaly, tady si vyplňují velké množství času pětidenními modlitbami. Najednou pro ně začíná být islám důležitý. Hodně často si dělají z domácnosti malé Turecko, malou Sýrii - obklopí se artefakty - orientálními koberci, vodními dýmkami, hodně často mají celý den zapnuté televize a přes satelit sledují turecké, syrské či jiné telenovely, nekonečné seriály, druhá aktivita, kterou se hodně zabývají, je, že hodně telefonují domů svým matkám, případně sestrám,“ uvedl Černý.
Tyto ženy tak mentálně pokračují v životu, odkud přišly, ignorují, že jsou ve střední Evropě. A nezajímá je, co se v Česku děje. Opět ale jde o ojedinělé případy. Obecně pak Černý vidí problém v tom, že přistěhovalec, i když by chtěl, často ani neví, co přesně má z české kultury akceptovat, jaké jsou přesně české hodnoty.
Muslimská ghetta v Česku nerostou, sociálně vyloučených oblastí ale přibývá
Černý upozornil ještě na jeden problém. „Trochu navině se domníváme, že když se jednou přistěhovalec integruje nebo asimiluje, že už bude navždy integrovaný nebo asimilovaný. I nejnovější výzkumy českých muslimů ukazují, že muslimové hodně často, i když byli asimilovaní a integrovaní, se začínají stahovat do separace. To hodně souvisí s reakcí české majoritní společnosti i reakcí českého státu a institucí,“ pokračoval sociolog s tím, že si tito muslimové mysleli, že když žijí v Česku 20 let, jsou již akceptováni.
„Jsou ale nálepkováni jako teroristé, musí vysvětlovat teroristické útoky v různých místech světa. Přestávají se cítit bezpečně při vstupech do veřejného prostoru. Začínají se stahovat do bezpečí buď etnické komunity, náboženství nemusí hrát primárně roli, nebo se začínají stahovat do bezpečí náboženských komunit, ať už formálních nebo neformálních skupin,“ dodal Černý.
Antropoložka Daniela Mosaad Pěničková z Úřadu vlády v této souvislosti uvedla, že se Agentura pro sociální začleňování snaží předcházet vzniku ghett západního střihu, „kam se bojí policie, neexistují tam žádné zákony státu, lidé si tam žijí podle vlastních zákonů“. Uvedla, že v Česku existuje 606 vyloučených lokalit a žije v nich 130 tisíc lidí, zdaleka přitom nejde jen o Romy, jak se lidé mylně domnívají, ale i o Čechy žijící na hranici chudoby. „Muslimská ghetta se ale v České republice nevytváří,“ dodala.
Témata:
Související
