18°C
Bez Schengenu bude dráž, tvrdí ekonom. Česko to postihne víc než jiné státy
Pokud se kvůli přívalu migrantů a zhoršení bepečnosti rozpadne schengenský prostor, vše se zdraží, zastaví se hospodářský růst a sníží se počet turistů. Podle nejhorších propočtů by rozpadem Schengenu tratila EU téměř v přepočtu 40,5 bilionu korun, a to jen do roku 2025. Zdražoval by se pak v průměru o jedno až tři procenta. Na Pražském evropském summitu to řekl britský ekonom Christian Bluth.
„Schengen máme už dlouho a téměř nebyl kritizován. Na rozdíl od eurozóny. Ale přišla migrační krize a ta odhalila určitá nebezpečí schengenské dohody. Schengen by neměl být už jen symbolem ale funkční částí Evropské unie,“ poznamenal Bluth v souvislosti s rozhodnutím některých států obnovit hraniční kontroly či postavit ploty, jak to udělalo například Maďarsko.
Rozpad Schenského prostoru by podle něj měl rozsáhlé ekonomické a politické důsledky, které už mají dokonce konkrétní obrysy. „Spočítali jsme s kolegy dvě varianty. Podle té optimistické se bude zdražovat o jedno procento a ztráta Evropské unie mezi lety 2016 a 2025 se bude pohybovat kolem 470 miliard eur,“ přiblížil Bluth.
V jiném scénáři by se pak zdražovalo až o tři procenta. „Pokud bychom byli pesimisté, bude ztráta činit 1430 miliard eur, což je pro přiblížení zhruba roční hrubý domácí produkt Itálie,“ dodal Bluth.
Země Visegrádské skupiny by navíc byly zasaženy více než průměr Evropy. „I země mimo Schengen by byly zasaženy, například Británie. Dokonce zřejmě více než Německo,“ míní britský ekonom, který aktuálně pracuje v Německu.
Je Schengen hrozbou pro bezpečnost Evropy?
Budoucnost schengenského prostoru je diskutována kvůli neustávajícímu přílivu uprchlíků, se kterými se na Starý kontinent mohou dostávat také teroristé. Že by byl ale Schengen hrozbou pro naši bezpečnost, odmítá německá právnička Kea-Sophie Stieger. „To je trochu přehnané. Pořád můžeme mít velmi bezpečnou Evropu i s uprchlíky. Máme skvělé databáze, které musíme doplňovat a využívat, a to jak na straně práva, tak policie,“ myslí si Stieger.
Řešením by podle ní nebylo ani znovuzavedení hraničních kontrol, k čemuž už některé státy přikročily. „I kdybychom obnovili hraniční kontroly, není to zárukou toho, že předejdeme teroristickým útokům. Nekontrolují přeci každé auto, každého člověka,“ zdůraznila. „Nejsem bezpečnostní expert, ale copak nemáme lepší způsoby, jak zajistit bezpečnost?“ souhlasil také Bluth.
Merkel na migrantech nakonec vydělá
Jen během loňského roku přijalo Německo milion migrantů, především z Blízkého východu. Kritiku politiky kancléřky Angely Merkel britský ekonom mírní. Zatímco krátkodobě to Německo „bude něco stát", dlouhodobě to bude jinak. „Samozřejmě s sebou přinášejí výdaje – na jídlo, integraci a tak dále. V budoucnu, pokud se integrují, ale mohou zemi pomoci, protože to jsou mladí lidé a řada zemí se potýká se stárnutím populace. Pro Německo – v dlouhodobém horizontu – bude migrace v Německu pozitivní,“ uzavřel Christian Bluth.
Témata:
Související
Ho vno dráž,komu by ten hnůj jinak prodali.Koupil jsem televizi za 7800 a když jsem byl v Rakousku,tak ten samý stál jen 100eur.O jídle ani nemluvě a zá kvalita,čerstvé vajíčko proti záprtku a ještě podstatně levnější.Haj zlům jde jen o to aby nepřišli o lukrativní odbytiště hnoje co nedávají u nich ani prasatům aby je nepřiotrávili.Než jsme vstoupili do Evropy bylo levnější a kvalitnější jídlo na trhu.Pak přišli nařízení z Bruselu a naše zemědělce zlikvidovali.
