„Pane Jakeši, těšíte se do pekla?“ Papaláš odrazil útok a řekl, jaký má důchod
Milouš Jakeš (†97) zemřel, rodina ho pochovala bez veřejného pohřbu. Komunistický pohlavár dožíval v ústraní, rozhovorů příliš nedával. Jedním z posledních byl chat na Blesk.cz v roce 2016. Tehdy mu bylo 93 let a těšil se velmi dobré fyzické i psychické pohodě. Jakeš čelil i otázkám, které mu mířily na tělo. Na jeho zdraví, důchod, současný život. Dorazily však i ty od jeho zapřísáhlých odpůrců. „Pane Jakeši, těšíte se do pekla?“ tázal se jeden ze čtenářů. Jakeš opáčil, že se pekla nebojí.
Do redakce nedorazil Jakeš s tradičním kloboučkem, ale tentokrát s kšiltovkou na hlavě. A po krátké obhlídce zpravodajského zázemí zamířil do chatovací místnosti. Čtenáři si na něj připravili i dotazy na jeho zdraví, udržování duševní i fyzické kondice či bilancování nad jeho životem.
„Žít je dobré, když člověk není druhým na obtíž. Zatím mi to tak vychází,“ uvedl Jakeš. „Popravdě řečeno žil jsem a pracoval pro společnost,“ tvrdil.
Na co si stěžoval, byl důchod 17700 korun. „Člověk musí žít tak, aby mu to stačilo. Půjčovat si nemůže. Žádné jiné zdroje nemám. Ale abych měl v provozu auto, na to nemám,“ řekl Jakeš.
Recept na zdraví a cesta do krematoria
Ohledně svého receptu na „dlouhověkost“ Jakeš prozradil: „Jsem střídmý člověk ve smyslu stravování. Typické pro mě je, že rychle chodím. To svědčí zdraví. A jak jsem zdůraznil, střídmě se stravuji. Určitě na tom má podíl i genetika, za kterou já ovšem nemůžu.“
A ještě na jednu věc Jakeš upozornil: „Kafíčko jsem nikdy nepil. Stejně tak jsem nikdy v životě nekouřil.“ Přišly však i drsnější dotazy. „Je vám 93 let, chci se zeptat, kdy se chystáte konečně natáhnout bačkory? A jak se těšíte do pekla?“ tázal se ostře čtenář David. „Dnes všichni odchází do krematoria nebo do země, pekla už se bát nemusí‚“ reagoval Jakeš a přidal k odpovědi smajlíka.
Všechny odpovědi Milouše Jakeše při chatu se čtenáři Blesk.cz najdete zde:
„Čtu noviny, sleduji televizi, zúčastňuji se různých akcí. Facebook nemám,“ odpovídal Jakeš na další z otázek. Už tradičně vyráží na prvomájové akce komunistů. S Lubomírem Štrougalem, bývalým předsedou federální československé vlády, ho tam však neuvidíte. „My se vůbec nestýkáme,“ přiznal Jakeš.
Gott, Zagorová a brojleři
Svých činů a rozhodnutí prý Milouš Jakeš nelituje. „Byla vybudována prosperující sociálně spravedlivá společnost. Nebylo nezaměstnaných, postavilo se mnoho bytů, bylo zabezpečeno vzdělání mládeže i rozvoj kultury a další a další. Stydět by se měl ten, kdo socialismus odstranil,“ hájil Jakeš své komunistické přesvědčení.
Během vzpomínání přišla řeč i na Jakešův legendární projev na Červeném hrádku, kde mluvil o „kůlu v plotě“ či „hodné holce Zagorové“, která ale bere tisíce.
Pletl si tam také bojlery a brojlery. „To jsem věděl vždycky, protože jsem elektrikářem a řadu let jsem se na ÚV KSČ zabýval zemědělstvím a moji rodiče měli 2,5 ha zemědělské půdy, která nás živila. Přeřeknout se může každý a udělat z toho zásadní otázku je nesmysl,“ hájil se Jakeš.
Na narážky ohledně Zagorové nereagoval, své hudební preference však přece jen prozradil: „Já nesleduji žádné skupiny, líbí se mi třeba Karel Gott. Oceňuji zpěváky, kteří běžně vystupují a nespojují svoji činnost s politikou.“