Jakeš v Blesku řekl, kolik bere. A uprchlíci podle něj mají oslabit Evropu

„Podle mého názoru cílem té migrační krize je oslabení Evropy, proto považuju za nezbytné, aby byl rázně omezen příchod migrantů a byla poskytnuta pomoc k stabilizaci vlád v těch zemích, odkud lidé prchají,“ komentoval při jednom z dotazů čtenářů Milouš Jakeš krizi, která hýbe Evropskou unií.

Jakeš: Odmítám útoky Havlovců na Zemana

Milouš Jakeš se přitom zastal v souvislosti s migrační krizí i postojů prezidenta Miloše Zemana. „Považuji kroky, které v zahraniční politice činí prezident republiky Zeman, za správné a odmítám neustálé útoky Havlovců na jeho osobu,“ uvedl. 

Zesnulého exprezidenta Václava Havla si vzal Jakeš na paškál ještě jednou. To když odpovídal na otázku, zda by byl lepším prezidentem Alexander Dubček než právě Havel. „Určitě ano,“ neváhal Jakeš s odpovědí. Později však přiznal: „Já osobně jsem s Havlem v životě nemluvil. U předání moci asistoval tehdejší předseda vlády Adamec, nový generální tajemník a další soudruzi.“

Do redakce dorazily stovky dotazů. Vyjadřovaly Jakešovi podporu, ale i neskrývaný odpor k totalitnímu režimu, který pevnou rukou ovládl (nejen) Československo. A jehož byl Jakeš během normalizace čelním představitelem.

„Žije se mi jako většině důchodců. Můj důchod včetně vdoveckého činí 17 700 korun,“ prozradil také v chatu Jakeš, který se na konci roku 2013 naposledy rozloučil se svou manželkou Květenou.

Všechny odpovědi Milouše Jakeše při chatu se čtenáři Blesk.cz najdete na tomto odkazu:

Milouš Jakeš na chatu! Bývalý šéf komunistů přijal pozvání do Blesku

„Miloše do koše,“ provolávaly však davy během sametové revoluce. „Je škoda, že socialismus byl znovu nahrazen kapitalismem se všemi důsledky, jež z toho vyplývají,“ zalitoval však dnes Jakeš.

Na dotaz, co chybí společnosti především, uvedl: „Společenské vlastnictví výrobních prostředků a ohleduplnost lidí.“ Svou myšlenku v další z odpovědí rozvinul: „Podle mého názoru základem spravedlnosti ve společnosti je společenské vlastnictví výrobních prostředků, které znemožňuje vykořisťování člověka člověkem. To je podle mého názoru rozhodující.“

Proč jste nenechali lidi cestovat, ptali se čtenáři Jakeše

Jakeš však čelil i řadě dotazů na to, proč komunisté stíhali lidi, kteří se snažili emigrovat, a nepovolili cestování jinam než do zemí východního socialistického bloku.  

„Je pravdou, že řada lidí emigrovala. Bylo to podporováno i Západem. A naší zemi to škodilo. V době, kdy k těmto událostem převážně docházelo, jsem pracoval na úsecích, které se bezprostředně tímto problémem nezabývaly. Důvody, proč utíkali, byly různé. Zejména pak představa, že život na Západě bude výhodnější. Vyplývalo to i z politických postojů a postavení některých lidí v předválečné republice,“ míní Jakeš. 

„Budování socialismu probíhalo v podmínkách studené války, a to spolu přinášelo řadu rozhodnutí, která vedla k různým omezením,“ hájil Jakeš omezování osobní svobody v dobách nadvlády KSČ. 

Zavzpomínal i na Černobyl, hájil Lenina

Při dotazu, co by dnes jako šéf komunistů dělal jinak, zda by lidem dovolil svobodně cestovat a vyjadřovat, co si myslí, vzdělávat se, Jakeš reagoval slovy: „Na řešení těchto otázek se těsně před převratem pracovalo a měly být v podstatě od 1. ledna 1990 realizovány. Státní převrat tomu zabránil.“ Sám přiznal, že po roce 1989 žádnou z „kapitalistických“ zemí nenavštívil.

„Po roce 1989 žádnou. Před rokem 1989 ano a zjišťoval jsem, že v řadě oborů nelze hodnotit naši situaci jako zaostávání, a to i přes embargo, které proti nám desítky let Západ uskutečňoval,“ uvedl Jakeš.

Je to přesně 30 let od výbuchu Černobylu. Podívejte se na video z elektrárny

S ohledem na to, že právě dnes uplynulo 30 let od havárie jaderné elektrárny Černobyl, k níž došlo 26. dubna 1986, zavzpomínal Jakeš i na ni: „Především to bylo obrovské a nemilé překvapení, že se tak strašná věc stala. Pokud jde o informace, ano, došlo ke zpoždění, ale nikoli naší vinou. Myslím, že podávané informace byly adekvátní i ve smyslu, aby nevytvářely zbytečné obavy. Bezpečnost byla zajištěna.“

A připravil si ještě jednu obhajobu. Tentokrát však pro Vladimira Iljiče Lenina. „To byl velký filosof, který viděl daleko dopředu, měl představy, jak má vypadat budoucí společnost. A v praxi k tomu učinil konkrétní kroky, i když mu nebylo dopřáno stát v čele země delší období,“ dodal Jakeš.