Navracení běženců, úpící Řecko: Summit EU a Turecka bude řešit uprchlickou krizi

Autor: ČTK, sou - 
6. března 2016
14:08

Snaha navracet nelegální migranty z Řecka zpět do Turecka bude důležitou částí pondělního jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie s jejich tureckým protějškem Ahmetem Davutogluem. Ankara by ovšem také ráda slyšela podrobnosti o záměru části členských zemí EU dobrovolně přebírat z Turecka ty syrské uprchlíky, kteří na azyl nárok naopak mají.

Bruselský summit se koná ve chvíli, kdy se kvůli uzavřeným hranicím na severu Řecka rychle zhoršuje humanitární situace tisíců migrantů, kteří tam náhle uvázli. Pomoc hospodářsky už tak dost problematickému Řecku vyrovnat se s nově vzniklou situací bude dalším výrazným bodem pondělního jednání. O této věci už ale lídři unijní osmadvacítky budou hovořit bez přítomnosti tureckého partnera.  

Rozhovory s premiérem Davutogluem by se podle diplomatů měly soustředit především na migrační problematiku i přesto, že Ankara by ráda probrala i širší kontext dění v Sýrii a na Blízkém východě. Atmosféru summitu by ovšem mohl negativně ovlivnit páteční zásah tureckých úřadů proti opozičním novinám Zaman. Zákrok jako ohrožení svobody slova v Turecku už kritizovala jak EU, tak Spojené státy. Ankara přitom usiluje o vstup Turecka do EU a své vztahy s Unií by ráda co nejvíce posílila.  

Turecko je pro EU v migrační krizi klíčovým partnerem  

Turecko je v migrační krizi pro Evropskou unii klíčovým partnerem od loňského listopadu, kdy obě strany podepsaly společný akční plán. Jeho cílem je výrazné snížení počtu migrantů, kteří připlouvají do Řecka přes Egejské moře. Unie zároveň zintenzivnila přístupové rozhovory i diskusi o vízové liberalizaci. Přestože evropská strana uznává, že Turci nezahálí, čísla přijíždějících migrantů stále výrazně a trvale neklesají. Cílem je podle diplomatů dostat se velmi rychle z nynějších několika tisíc denně na nejvýše několik stovek.  

Turecko se – s výraznou finanční pomocí Evropy – snaží zlepšit situaci více než 2,5 milionu syrských uprchlíků na svém území, včetně například lepšího přístupu ke vzdělávání pro děti a možností pracovat pro dospělé. Zasahuje proti skupinám převaděčů, posílilo svou pobřežní stráž a hodlá spolupracovat s NATO, jehož plavidla nedávno zahájila v oblasti hlídkování. Evropská unie ze své strany dává jasné signály migrantům, že cesta nemá smysl. „Nejezděte do Evropy. Nevěřte převaděčům. Neriskujte život a své peníze. Je to všechno k ničemu,“ varoval nedávno například předseda Evropské rady Donald Tusk.  

Pro Turecko je navrácení uprchlíků do jejich vlasti velice složité 

Turci už také od Řecka převzali zpět první tři stovky migrantů ze zemí, jejichž občané v Unii nárok na azyl nemají, především z Afriky. EU by ráda viděla daleko větší počty vracejících se – nizozemský premiér Mark Rutte takový vývoj označil za „minimální výsledek summitu“ – Turci ale mají v tomto ohledu problém. S částí států, odkud k nim takoví migranti přicházejí, totiž mají bezvízový styk. Neexistují ale příslušné readmisní dohody, takže nemohou tyto lidi sami odeslat dál „proti proudu“.  

Situaci Turecka by mohl ulehčit plán, se kterým loni v prosinci přišla německá kancléřka Angela Merkelová. „Koalice ochotných“ zemí EU zvažuje, že nelegální cestu přes moře do Řecka by konkrétním syrským uprchlíkům v Turecku nahradila možností legálního příjezdu do Unie. 

O zvažovaných počtech nechtějí diplomaté hovořit ani mimo záznam, podle turecké strany by měl ale plán smysl jen v případě, že by se týkal statisíců lidí ročně. Česko nemá, stejně jako další země ze středu a východu Evropy, zájem se podobné akce účastnit. Turci dávají najevo, že by potřebovali rychle slyšet konkrétní detaily a podmínky.  

Pokud se EU a Turkům podaří různými opatřeními výrazně snížit nynější migrační vlnu z Turecka do Řecka a dostat pod kontrolu dění na této hranici, bude to důležitý krok k obnově plného fungování schengenského prostoru. Situace v unijním prostoru bez vnitřních hranic by měla být třetím bodem pondělního summitu EU.  

Řecko žádá spravedlivé „rozdělení břemene“  

Tlak na Atény v minulých týdnech vyvíjely především země ze středu Evropy, které přes kritiku z Bruselu pomáhaly Makedonii posilovat ochranu její společné hranice s Řeckem. Řecko a jeho premiér Alexis Tsipras reagují velmi ostře, žádají „spravedlivé rozdělení břemene“ a konec jednostranných kroků. Více než 10 tisíc migrantů, kterým byla odříznuta cesta dál do Unie, totiž představuje hrozbu velké humanitární krize.

Evropská komise proto minulý týden přišla s plánem mechanismu, který by umožňoval v příštích třech letech použít až 700 milionů eur na řešení takové krize v členských státech EU. Dosud bylo takové řešení možné jen při pomoci mimo osmadvacítku.  

Pondělní mimořádná schůzka byla svolána poté, co Davutoglu po teroristickém útoku v Turecku nemohl do Bruselu přijet na pravidelný únorovým summit EU. Lídři osmadvacítky se v Bruselu opět sejdou ani ne za dva týdny. 

Na řecko-makedonské hranici se „hromadí“ tisíce uprchlíků. Jen malá část má možnost projít na makedonské území:

Další videa
Články odjinud