Aby Ransdorf příště nemusel: Švýcaři svolávají dědice milionů na spících účtech
Europoslanec Miloslav Ransdorf byl zatčen ve Švýcarsku, když se tam dle svých slov vydal zprostředkovat kontakt mezi dědicem a bankou, která s ním prý nekomunikovala. Švýcaři však řeší opačný problém. V jejich bankách je mnoho tzv. spících účtů, na kterých je v přepočtu přes miliardu korun. Jde o účty bez aktivity během posledních 60 let.
Švýcarské banky zveřejnily jména více než 2600 majitelů účtů, na kterých nejméně 60 let nebyla zaznamenána žádná aktivita. Dědicové tak mají poslední možnost požádat o majetek, než připadne státu. Na zmíněných účtech je kolem 44 milionů švýcarských franků (1,1 miliardy korun). Informuje o tom agentura Reuters.
Banky uvedly, že opatření se týká i bezpečnostních schránek, v nichž je alespoň 500 franků anebo u kterých není hodnota obsahu známa. Informace o spících účtech lze najít na internetové stránce https://www.dormantaccounts.ch. Stránka byla zprovozněna ve středu na základě nové legislativy, která vstoupila v platnost v lednu.
„Zveřejnění této informace je posledním pokusem bank znovu navázat kontakt se zákazníkem,“ řekl generální ředitel Švýcarské bankovní asociace Claude-Alain Margelisch. „Pro banky pak tento nový předpis vytváří právní jistotu pro nakládaní se spícím majetkem,“ dodal.
Právě kontakt se „zákazníkem“, dědicem, který má mít ve Švýcarsku miliony, chtěl dle svého prohlášení navázat ve Švýcarsku Miloslav Ransdorf. Vyrazil tam s trojicí Slováků, jedním z nich měl být manažer zastupující tajemného V. H. Jak se ukázalo později, je jím Vladimír Huněk, muž, který měl v minulosti kvůli podvodům problémy se zákony.
Na nový švýcarský seznam, tak trochu „Ransdorfův sen“, přitom budou každoročně přidávaná nová jména majitelů účtů, kde není žádný pohyb nejméně 60 let. Žádost o získání peněz z účtu se musí podat rok od zveřejnění. Podle asociace může trvat týdny až měsíce, než banky žádost posoudí. Mohou také požadovat zaplacení nákladů po žadatelích, kteří podají zjevně neopodstatněnou žádost.
Spící účty jsou ve Švýcarsku citlivým tématem od 90. let, kdy Světový židovský kongres spustil kampaň, aby banky vrátily majetek obětí holokaustu. Pod tlakem židovských organizací a americké vlády souhlasily velké švýcarské banky v roce 1998 s tím, že vyplatí celkem 1,25 miliardy dolarů, aby urovnaly obvinění, že peníze z neaktivních účtů odvedly a že dělaly obstrukce dědicům, kteří pátrali po penězích svých příbuzných.
Celý případ odhalil,že i jedinec,ovládající jazyky a v hlavě mající encyklopedii ,může být blb
