Pětina Čechů si myslí, že před listopadem 1989 bylo v zemi líp

Téměř dvě třetiny Čechů jsou přesvědčeny, že změna režimu v roce 1989 stála za to. Opak si myslí čtvrtina lidí, ukázal aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V dalším dotazu označila poměry před revolucí za lepší pětina respondentů, zatímco 38 procent občanů vnímá jako lepší polistopadovou situaci. A dalších 30 procent při porovnání obou režimů tvrdí, že „je to tak půl na půl“.
V porovnání se situací před rokem se názory veřejnosti výrazně nezměnily. „Varianta, že poměry byly lepší před listopadem 1989, je po celou dobu sledování, tedy v letech 2009 až 2015, menšinová,“ uvedli autoři průzkumu.
Poměrům před rokem 1989 dávali častěji přednost lidé starší 60 let. Názor, že nynější režim je lepší, sílí spolu s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání a spokojenosti s politickou situací. „Z hlediska krajů ho pak častěji najdeme v Praze, v kraji Plzeňském a Královéhradeckém,“ konstatovali sociologové CVVM.
Ceníme si svobody cestování…
Kromě svobody volného pohybu si Češi váží hlavně toho, že po revoluci 1989 mají svobodný přístup k informacím, možnost vyjádřit svůj názor, lepší přístup ke vzdělání nebo možnost účastnit se veřejného života. Nadpoloviční většina dotázaných vnímá jako lepší i životní úroveň a zdravotní péči.
…postrádáme sociální jistoty
Naopak pracovní příležitosti, sociální jistoty a bezpečnost občanů vnímají respondenti jako oblasti, v nichž se situace oproti totalitnímu režimu zhoršila.
Nejhůře v průzkumu dopadla oblast sociálních jistot – jako lepší v současnosti je označila asi pětina českých občanů (19 procent), podle 15 procent je současná situace přibližně stejná a 61 procent si myslí, že sociální jistoty jsou teď trochu či mnohem horší než před rokem 1989.
Chodil jsem do rachoty i každou sobotu , dvanáct kaček hrubého .Zadáčo jsem měl zdravotnictví - zubařku , která mně připravila o všechny zuby ,se silným astmatickým záchvatem jsem strávil dvě hodiny na vrátnici , než vrátný usoudil , že bych mohl jít k lékaři ,později se zlomenou rukou mně vrátili z chirurg. ambulance k obvoďákovi pro všudechybějící potvrzení .Zadáčo jsem studoval - pětkrát do týdne nudle s mákem a na pokojích v zimě 15 stupňů a v době tranzistorů a začátků počítačů nás v hl. předmětu učil kantor elektronky .Jedinou sociální jistotu jsem měl , že nehrozil výhazov a bylo dost mávátek na prvního máje .Tlačilo se nás pět ve 2+1 a na byt jsem neměl nárok .Jsem rád , že alespoň vy, pane krakonos500 , jste se neflákal a užíval výdobytků .Já jsem pamětník ,jsem ročník 1958. .