19°C
„Za každý rok jsme vzali deset nejoblíbenějších písní, takže 100 písní za jedno desetiletí. Počítala se podstatná jména, přídavná jména, příslovce, číslovky, osobní a přivlastňovací zájmena a slovesa v infinitivu,“ uvedla mluvčí projektu Česko v datech Klára Pirochová.
První místa v obměnách průběžně patří zájmenům »já« a »ty«, potom už je ale znát atmosféra doby. V šedesátých letech se zpívalo o míru, světu, nebi a andělech a vévodila slovesa »mít« a »chtít«.
Sovětská okupace ale nastolila nový trend, během normalizace nás tak od reality odtrhávala slova jako »smát«, »láska« či »hvězda«, v 80. letech pak byl obsah ještě chudší, když jsme mohli slyšet všude pouze »svůj«, »jen«, »už« nebo »jak«.
Porevoluční uvolnění přineslo hlavně lačnost po majetku. Slova jako »zlato«, »mít«, »můj« a »chtít« musel mít každý pořádný hit 90. let. Když nadšení ze svobody opadlo, vzrostla po roce 2000 chuť po duchovnu. Objevil se »bůh«, »nebe« a »vědět«, slabší pohlaví pak mohlo zaplesat nad slovíčkem »žena«.
60. léta: Ideály a tanky
Ledy totality roztávaly postupně pod tlakem pražského jara a o první příčky se rvali Neckář, Vondráčková, Gott nebo Petr Novák. Hity jako Náhrobní kámen, Stín katedrál nebo Trezor rozdrtily v srpnu 1968 sovětské tanky. U lidí v reakci na to zaznamenala úspěch Modlitba pro Martu od »Kubišky« nebo Běž domů, Ivane, které volaly po svobodě.
Karel Gott: Litr »myslivce« na pomoc
„Na 60. léta vzpomínám úplně nejraději. Hity se v té době rodily doslova přes noc! Například Lady Carneval vznikla během několika minut. Potřeboval jsem píseň, se kterou bych mohl soutěžit na festivalu v Rio de Janeiru. Se skladatelem Karlem Svobodou a textařem Jirkou Štaidlem jsme si tedy koupili litr myslivce, pili jsme a udělali jsme dobře. Najednou Jirka vyřkl dvě slova: Lady Carneval. Karel Svoboda sedl ke klavíru a za deset minut bylo hotovo. A stal se z toho šlágr, protože ta melodie má silnou pasáž, která se vám už provždy zavrtá do hlavy. Má i silné slovo, které je jako zápalka!“
Modlitba pro Martu (1968)
Text: Petr Rada
Zpěv: Marta Kubišová
Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášt, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou. Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí.
70. léta: Husák vládne
Opravdový optimismus opadl, Husákova normalizace ho ale uměle udržovala. Zvedl se Olympic, Gott a Vondráčková drželi své příčky, které narušoval Matuška, Špinarová a případně Jiří Schelinger. Písně Znala panna pána, Když máš v chalupě orchestrion, Jahody mražený a Duhová víla jen občas smutkem přerušily songy jako Holubí dům.
Helena Vondráčková: Zpívala po celém světě
„Důležité období mé kariéry. Točila jsem alba nejen doma, ale i v Japonsku nebo v západním Německu. Pravidelně jsem také vystupovala na světových festivalech a pódiích, například v Kanadě, Brazílii, Japonsku nebo v Polsku. Tam jsem také v roce 1977 dostala cenu za píseň Malovaný džbánku.“
Když jsem já byl tenkrát kluk (1971)
Text: Zdeněk Borovec
Zpěv: Karel Gott
Když jsem já byl tenkrát kluk, to žily písně dýl a sladší měly zvuk, i řeky byly čistý, tak jak jsem je znal, a zelenější listí, tráva a tak dál.
80. léta: Discopříběh
Šeď neměnné totality prolamovala v 80. letech vlna diska. Mezi stálice Karla Gotta nebo Olympic se vyšvihl Michal David, Petr Kotvald, Sagvan Tofi, Iveta Bartošová a lamač ženských srdcí Dalibor Janda. Uši posluchačů hltaly písně Nonstop, Hurikán, Víš lásko nebo Holky z naší školky. Až konec dekády značil změnu, když vystrkoval růžky Richard Müller či Oceán s hitem Ráchel.
Richard Müller: Hit z neznámého čísla
„K hitu Štěstí je krásná věc jsem se dostal náhodou. Přišel mi tehdy telegram se jmény: Hapka, Horáček, Hegerová, Müller a u toho bylo telefonní číslo. To jsem vytočil a ukázalo se, že oba pánové viděli v nějakém pořadu mé vystoupení a rozhodli se mě oslovit ke spolupráci. Okamžitě jsem se rozjel do Prahy, protože jsem je považoval za mistry světa. A nespletl jsem se.“
Okno mé lásky (1981)
Text : Zdeněk Rytíř
Kapela: Olympic
Kdo tě líbá, když ne já, kdo tě hlídá, když ne já, okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.
90. léta: Opojná svoboda
Exploze nových vlivů, písní a dříve zakázaných autorů. Nehynoucí Gott ustoupil rockerům Kreyson, Třem sestrám a Danu Bártovi, vyšvihli se Kabáti, Lucie, Buty nebo Nohavica. V uších lidem zněly songy Colorado, Tři čuníci, Sametová, Amerika, Medvídek, Tata či Nebe odAnny K. Svoboda prakticky zadupala předchozí interprety.
Lucie Bílá: Láska boduje dodneška
„Píseň Láska je láska naplno odstartovala moji kariéru. A doteď patří ke skladbám, pro které si lidé na mé koncerty chodí. Vtipný a kultovní text Gábiny Osvaldové, skvělá hudba Ondry Soukupa, nádherná barva hlasu Ilony Csákové a k tomu úžasný režisér Filip Renč, který se nebál natočit velmi kontroverzní klip, jímž to celé ještě o pár pater posunul výš.“
Pěkná, pěkná, pěkná (1993)
Text : Janek Ledecký
Zpěv: Janek Ledecký
Pro tvůj dech já skočím po zádech z mostu, co střídá jména, pro tvý vlasy vstoupím do Armády spásy, ať padne měna, jsi tak pěkná, pěkná, pěkná
Nultá léta: Hledání duchovna?
Rozčarování z vývoje v Česku u starší generace a příchod generace porevoluční poznamenaly první roky nového tisíciletí. Duchovnější Čechomor, Petra Hapku či Richarda Müllera časem začali vytlačovat Chinaski, Kryštof, Divokej Bill, Mig 21 či Ewa Farna, na scénu vtrhli »superstáři« v čele s Anetou Langerovou. V rádiích hráli hity Obchodník s deštěm, Zejtra mám, Malotraktorem či Měls mě vůbec rád. Konec dekády pak opanoval Xindl X s hitem Anděl. Bude to pokračující trend?
Malátný z Chinaski: Skvělá léta plná hitů
„Rok 2004, kdy vládl hitparádám náš hit 1970, byl pro celou kapelu velmi přelomový. Byli jsme na velkém turné Premium Best of, ve Slavíku jsme pak skončili na 2. místě, což byl pro nás historický úspěch. Nultá léta byla skvělá, měli jsme jeden hit za druhým a velmi se nám dařilo. A to vlastně trvá doteď.“
Zejtra mám (2001)
Text: Ready Kirken
Kapela: Ready Kirken
Zejtra mám, zejtra mám svůj den. Zejtra se mi splní moje tajný přání, můj sen. Dlouho tě znám, dlouho tě znám, mám tě rád.
