Sečetli jsme oddechový čas poslanců: Nejvíc pauzírovala TOP 09, nejméně lidovci
Dva a půl jednacího dne už „přestávkovali“ poslanci TOP 09 v čele se svým klubovým předsedou Miroslavem Kalouskem, dalšího více než 1,5 dne se radila také opoziční ODS. Že právě opozice vévodí statistikám sněmovních přestávek, není žádným překvapením. Překvapivě málo se ale radí poslanci koaliční KDU-ČSL.
Opoziční strana TOP 09, za kterou si bere přestávky na porady poslaneckého klubu Miroslav Kalousek, je suverénním lídrem v jejich počtu. Od začátku volebního období, tedy od 25. listopadu 2013, kdy se současná sněmovna sešla poprvé, už se poslanci strany Karla Schwarzenberga radili 1293 minut. To je v přepočtu 21 hodin a 33 minut. Alespoň takové číslo je dohledatelné podle stenozáznamů z jednání dolní komory.
Některé důvody Miroslava Kalouska jsou přitom úsměvné. „Skutečnost, že paní ministryně práce a sociálních věcí nebyla přítomna na bodu, který pokládáme za stěžejní pro ministra práce a sociálních věcí, nás vykolejila do té míry, že si dovoluji požádat o třicetiminutovou přestávku na klub TOP 09,“ zdůvodnil přestávku 11. června 2014.
Na svědomí má Kalousek málem také historicky nejkratší poradu klubu v délce 20 vteřin. „Prosím o přestávku na poradu poslaneckého klubu v délce dvaceti vteřin. Kdyby to nepomohlo, na další bod bude přestávka delší. Děkuji,“ prohlásil letos v lednu, následně svou chybu opravil.
Opozice logicky vede, další strany ale na „topku“ nemají
Přestávka klubu může být skutečně důvodem například pro poradu před důležitým hlasováním nebo může být také zdržovací taktikou. Další opoziční strany je, ať už z jakéhokoliv důvodu, využívají méně.
Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura nebo jeho zástupci si vzali dohromady přestávku 857 minut, tedy v přepočtu 14 hodin a 17 minut. Pokud odečteme každý den poslancům přestávky na oběd, jedná se zhruba o 1,5 jednacího dne.
Úsvit (ať už před nebo po rozpadu původní strany) si vzal přestávku celkem 453 minut, tedy zhruba 7,5 hodiny. Na to, že i v nejsilnější sestavě bylo poslanců této nové sněmovní strany 14, klobouk dolů. Ono se není čemu divit, když měla sněmovna například kvůli Marku Černochovi dvouhodinovou pauzu, aby mohl jít na seminář k solárním elektrárnám. Konal se „na apríla“, tedy 1. dubna. „Proto bych si rád tímto vzal dvouhodinovou pauzu na tento seminář, na jednání klubu,“ odůvodnil svou žádost Černoch. Ze sálu následně zaznělo, že jde o apríl. „Děkuji, to není apríl,“ odpověděl skepticky místopředseda sněmovny Petr Gazdík (STAN), který řídil schůzi. Poslance musel na dvě hodiny rozpustit.
Nejvíce se s přestávkami z opozice krotili komunisté. V čele poslanců stojí Pavel Kováčik a jeho spolustraníci se radili nebo zdržovali celkem 394 minut, tedy 6 hodin 34 minut. I Pavel Kováčik měl důvody pro přestávky různé. „Paní a pánové, začalo se používat výrazivo, bych řekl, silnějšího kalibru, až urážejícího vzájemně. Já pro určité uklidnění situace žádám o 20 minut přestávku na poradu klubu KSČM,“ řekl v polovině září letošního roku.
Z koalice potřebuje nejvíc „ladit noty“ ANO, neradí se lidovci
Téměř 10 hodin za 2 roky potřebovali k poradám také poslanci hnutí Andreje Babiše. Jen jednou sáhl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek k maximální možné délce přestávky, tedy 120 minutám, a to během 26. schůze poslanecké sněmovny. „My to respektujeme, my tu vydržíme, my jsme tu s vámi rádi,“ glosoval letos v dubnu rozhodnutí rekordman Kalousek.
Naopak nejméně času k diskusím mimo jednací sál potřebovali lidovci. Dohromady se jako klub během jednání sešli pouze na hodinu a půl. Mnohem aktivnější jsou v tomto směru sociální demokraté, jejich klub je ale také mnohem početnější. ČSSD „přestávkovala“ 5,5 hodiny.
Za velký peníze , dlouhé pauzy. Kalousek si musí udržovat hladinu alkoholu, aby nedošlo k dělírku a děda šišla stejně už ani neví, kdy je pauza a kdy se pracuje. Buď spí, nebo chlastá s Kalouskem.