Kauza Chládek: Jaký je rozdíl mezi vysokými nároky a psychickým týráním zaměstnanců?
Býval fotbalovým rozhodčím, a tak je možná ministr školství Marcel Chládek (47, ČSSD) zvyklý, že lidé skáčou, jak píská. Jenže teď jim došla trpělivost a stěžovali si. A premiér Sobotka poslal Chládka k ledu! Oslovili jsme přitom odborníky na šikanu v práci. Jak vypadá a jak se jí bránit?
Na ministra Chládka si stěžují jeho podřízení: měl je šikanovat. Z ministerstva podle tvrzení MF DNES odešla kvůli Chládkovu chování řada zaměstnanců, a to převážně žen. Jedné z nich měl podle MfD v minulosti říkat, že je "lahodná"... Nyní se kvapem blíží ministrův konec. Na Hrad již od premiéra dorazil návrh na Chládkovo odvolání a Sobotka také zahájil výběr Chládkova nástupce. Nebo nástupkyně.
Končící ministr školství přitom celou kauzu označil za bezprecedentní útok na svou osobu ze strany šéfa ANO a ministra financí Andreje Babiše. "Slyšíme to všichni od nástupu do funkce, že se chová podivně. Takže to, co on tvrdí, je nesmysl," řekl Babiš ČTK.
Ministr Chládek každopádně (patrně) nikoho nebil. Psycholog pro Blesk vysvětluje rozdíl mezi fyzickou a psychickou šikanou. I ta je velice nebezpečná a nesprávná. Poradíme vám, co dělat, pokud byste se měli stát obětí šikany.
Psycholog Pavel Beňo odpovídá
Co je šikana?
"Lidé si často nesprávně myslí, že součástí šikany musí být i fyzické násilí, což se v práci děje – na rozdíl od šikany ve školách – jenom výjimečně. Ale psychické násilí může být ještě nebezpečnější a destruktivnější než fyzické! Jedná se vlastně o psychické týrání zaměstnanců, ať už ze strany kolegů, nebo nadřízeného."
Jaký je rozdíl mezi šikanou a vysokými nároky nadřízeného?
"Těch je hned několik. Dobrý šéf je především empatický. Umí najít rovnováhu mezi svými nároky a možnostmi podřízených. Může být náročný, ale musí znát hranice a vědět, co už je ,přes míru‘. Dokáže také ,udělat‘ z většiny nemotivovaných a nevýkonných pracovníků ty výkonné. Pokud to chce zvládnout používáním psychického násilí, byť toho seberafinovanějšího, je to nejspíše psychopat."
Advokát: Šikana se těžko prokazuje
Největší problém šikany je v tom, že se jen velmi obtížně dokazuje. Může se totiž jednat o zdánlivě nenápadné ústrky, nevhodné vtípky, zesměšňování, nenápadné pomluvy. „Je třeba si uvědomit, že šikana až na naprosté výjimky nemívá povahu fyzického útoku a odehrává se spíše v rovině psychické,“ potvrzuje advokát Roman Moussawi. „Skoro vždy totiž jde o tvrzení proti tvrzení a kolegové, kteří by mohli šikanu dosvědčit, se bojí mluvit kvůli strachu o práci,“ vysvětluje.
Problém je navíc i v tom, že požadavky šéfa, které hraničí s bossingem, nedostanou lidé písemně, a nemůžou si tak nikde stěžovat. Teoreticky ale svá práva lidé hájit u soudu můžou. Podle zákoníku práce totiž nesmí být práva a povinnosti v pracovněprávním vztahu v rozporu s dobrými mravy. Jenže podle právníků obrátit se na soud nemá valný smysl a celý proces je velmi složitý. „V praxi jde o velice výjimečné situace,“ potvrzuje advokát Moussawi.
Tři znaky šikany
1. opakované útoky - nejméně jednou týdně a alespoň po dobu půl roku
2. brutalita – útoky se stupňují
3. nepřátelství – snaha člověka zničit a vypudit ho z pracoviště
Co dělat, když mě šikanují?
1. Nejprve se obraťte na nadřízeného, v případě, že vás šikanuje on, tak na vedení firmy.
2. Máte-li v práci odbory, informujte je
3. Problémy se šikanou by mělo řešit i vaše personální oddělení
4. Pokud to nezafungovalo, obraťte se na oblastní inspektorát práce (www.suip.cz) – může zabrat už jen hrozba kontrolou
5. Jestliže se šikana stupňuje a vy už nevíte kudy kam, podejte trestní oznámení
Nejčastější způsoby bossingu
• znevažování práce a pracovního výkonu
• útoky na osobnost zaměstnance, a to včetně jeho zevnějšku, povahy, případně i jeho rodiny a rodinných příslušníků
O této kauze mnoho nevím, ale šikanu v práci jsem zažil. Problémem je, že se těžko dokazuje, pokud není zjevná (obsah e-mailu a podobně). Jinak jsem se rozhodl, že v ČR už nikdy pracovat nebudu.