Vicepremiér Pavel Bělobrádek: Kvůli vzteku beru prášky

Pavel Bělobrádek v prvním díle prozradil, jak zvládá on i jeho těhotná manželka pracovní vytížení. Do Náchoda, kde spolu žijí, přijíždí až v sobotu večer. V pondělí už zase musí do úřadu. V druhém dílu rozhovoru se rozpovídal o nemoci.

Jako lidovci jste zastánci církevních restitucí. Ta řada pochybností, které se objevují, vás nevede k úvaze, že by se měli revidovat?

„Já myslím, že ty pochybnosti jsou zcela liché. Kdo si o tom přečte aspoň jednu dvě strany smlouvy, pochopí, že jsou zbytečné. Je to celkem jednoznačné, vrací se nemovitý majetek historickým církvím a náboženským společnostem. Majetek, který být vydán nemůže, protože ho stát potřebuje třeba na dálnice nebo jsou tam dětská hřiště, za něj se dává finanční kompenzace. Druhá složka je, že komunisté zavedli financování církve ze státního rozpočtu. Ty jsou na to nastaveny, a aby mohlo dojít konečně k oddělení církví od státu, a je potřeba nějaká chvíle, aby se systém mohl zaběhnout.“

A ty výpočty kompenzace?

„Výpočty jsou v pořádku, byly vypočítány na několika vysokých školách… Já myslím, že kdo chce, tak si to najde, jdou to veřejně dostupné informace.“

A co církve, které u nás před revolucí nepůsobily, jako například Apoštolská církev či Luterská evangelická církev?

„Ty byly dosud placeny ze státního rozpočtu, a pokud jim chcete přestat dávat peníze ze státního rozpočtu, tak je musíte připravit na to, aby se od státu odloučily.“

Jeden ze sponzorů lidovců před volbami byl pan Sekyra, významný developer. Dokážete jednoznačně říct, že si tím nezajistil profitování na restitucích, na ně má KDU-ČSL prostřednictvím restitucí vliv?

„Já se domnívám, že to je naprosto vyloučené. A my hlavně nejsme filiálka katolické církve, a takové ty bláboly, jako že jsme dostali nějaké peníze z restitucí, jsou naprosto pitomé.“

Otevřeně mluvíte o své roztroušené skleróze. Ta nemoc může ovlivňovat i psychické rozpoložení…

(Vicepremiér kroutí nesouhlasně hlavou)

…berete řadu léků a v souvislosti s tím i antidepresiva. Takže to nějaký vliv na psychiku musí mít.

„Choroba na psychiku vliv nemá. Jde o to, že jsem preventivně dostal antidepresiva. Já jsem se jeden čas vysadil, a musím přiznat, že to bylo znát. Já jsem člověk prchlivý, s léky jsem naopak klidnější.“

Kolik léků denně musíte brát?

„Každé ráno si píchám injekci, dále beru cytostatika a mám také vitaminózní léčbu. Nedávno mi byly odebrány kortikoidní hormony, které mají spoustu vedlejších účinků.“

Lidé s roztroušenou sklerózou často bojují s únavou. Nekomplikuje ta váš osobní i pracovní život?

„Tak samozřejmě únava je jasná, nejsem tak výkonný a plný síly jako mladý a zdravý člověk, na druhou stranu nevykonávám fyzicky náročnou práci. Co mě daleko více unavuje, jsou plané plky a nicnedělání.“

Stadia roztroušené sklerózy se mění? Může vás něco překvapit?

„Za prvé, je to choroba přísně individuální. Každý případ je jiný. Za druhé, vždycky se to může zhoršit. Stát se může všechno, ale já jsem na to připravený.“