Papaláš Štěpán exkluzivně: Navštěvuji Štrougala i Jakeše! A jak se mu žije v dnešní době?

Jaký byl papaláš před rokem 1989? V představách mojí generace to byl tlustý muž opilý mocí a alkoholem, trpící paranoiou, neschopný se vyjadřovat.

„Máte pravdu, že jsme byli obtloustlí, nezajímaví, mnohdy i pitomci. Ale je to tak i teď. Když se podíváte na dnešní parlament, tak máte pocit, že se tam shromáždili nějací brouci. Vypadají tak i z toho, jak se pohybují a nemohou ani jít. Myslím si, že kdyby se důsledně dodržovalo to, co je hlásáno o demokracii a parlamentních systémech, tak by docházelo velmi často k proměnám a nikdo by nenarostl do té pozice brouka.“

Co děláte dnes? Čím se živíte?

„Dělám takový malý mezinárodní lobbing. Tu a tam někoho seznámím, nejen směrem na Čínu, ale na celý Východ, který mám dobře prošláplý od mládí. Ale v mém věku dělat nemusím nic.“

Žije se vám lépe než za minulého režimu?

„Zaprvé nemusím nic dělat a nikdo ode mě nic nechce, zadruhé můžu říkat, co chci, a nikdo mě neposlouchá. Vlastně jsem v důchodu, kdy ten člověk nemá nic dělat, takže posuzovat v důchodové době, jak se mi žije nebo nežije je trošku umělé. Ale já rozumím vaší otázce: já si myslím, že hodně věcí se pohnulo vpřed. Existuje tady svoboda. Ta ale není výsledkem velepráce místních aparátů. To nevzniklo 17. listopadem, ale nějakou mezinárodní tendencí.“

Miloš Jakeš i Lubomír Štrougal – oba žijí v Praze. Vídáte je?

„Jakeše vidím jednou za měsíc, Štrougala tak jednou za půl roku. Minulý týden jsme měli takové sezení a diskutovali. To jsou chlapíci, kteří mají devadesát. Obdivuji, že jsou tak svěží, protože si vypočítávám své osobní možnosti a vím, že se toho dožít nemohu. Mám dobrý pocit, že jim to velmi, velmi myslí.“

Velký respekt ale nyní nesklízejí...

„To mi vadí, když někdo tyto lidi nějakým způsobem neguje, znevažuje. Měli něco na starost, nebyli hloupí, od píky to někam dopracovali, viděli svět, nejsou to pitomci.“

Další část exkluzivního rozhovoru čtěte ještě dnes na Blesk.cz!