Paroubková slibuje: Paroubek už premiérem nebude!

Jak se máte rok poté, co manžel odešel z nejvyšší politiky?

„Báječně!“

Jste teď spokojenější?

„Určitě jo. Pro mne to bylo takové trošku utrpení.“

Ale nevypadala jste tak.

„Ale jo. Myslím, že dnes je na mně vidět, že jsem uvolněná, že jsem víc v pohodě než předtím. To byl takový život v akváriu, aniž by si to člověk uvědomoval. Postupně se to nabaluje a žijete takový umělý život, dáváte pořád pozor, co říkáte, pořád musíte být ve střehu před médii. Teď už si mohu vybírat. Když řeknu, že nechci dělat rozhovor, tak ho neudělám.“

Nicméně to vypadalo, že ani vy nemáte k politice daleko.

„Rozhodně to nebyl můj koníček. Spíš kompromis. Já bych politiku nikdy nedělala.“

Projevil se manželův odchod z nejvyšší politiky nějak na rodinném životě?

„Ano, má víc času.“

Takže třeba častěji pohlídá dceru nebo umyje nádobí?

Na nádobí máme myčku. Ale domácí práce, to není to nejpodstatnější. Má víc času na malou. Táta je pro ni taková velká hračka, velký oblíbenec. Když se jí zeptáte, čí je, tak řekne »táta«. Teď už s ní třeba jezdí i nakupovat, dřív se bál. A já jsem taky dlouho kojila. Teď už si spolu hodně vyhrajou. Malá miluje zvířata, miluje kytky a manžel taky miluje zahradu. Chodí si tam spolu, krmí rybičky. Většinu času jsme na chatě ve Vraném – malá si tam může vyběhnout na zahradu, na terásce má malé pískoviště, já vařím a vidím na ni. To je úplně jiné než v Praze.“

Takže je lepší být manželkou řadového poslance než manželkou potenciálního premiéra?

„Rozhodně jo. Já jsem dokonce ráda, že manžel už nebude, myslím, nikdy kandidovat na premiéra.“

Už takové ambice nemá?

„Já myslím, že ne. Určitě. Podle mne.“

Máte přehled, jak si představuje svou politickou budoucnost?

„Já myslím, že jo.“

A jak?

„Zeptejte se jeho.“

Kde vy vidíte jeho další politickou kariéru?

„V Ústeckém kraji, kde se angažuje už víc než šest let. Tam patří, tam to lidem slíbil, jezdí tam, snaží se pomáhat.“

Mluví se o tom, že tam bude chtít kandidovat na hejtmana…

„To se opravdu musíte zeptat jeho.“

Vystoupila jste z ČSSD. Uvažujete o vstupu do jiné strany?

„Nemyslím si, že někdy někam ještě vstoupím. Sympatizovat můžu, s kým chci, dál budu mít levicové smýšlení, ale vím, že politiku dělat nikdy nebudu a asi už nikam vstupovat taky ne.“

*Manžel o odchodu z ČSSD neuvažuje?

„To vám nepovím.“

Před dvěma týdny psal Blesk jako první o tom, že jste se stala společnicí v nakladatelství. Jak jste se k tomu dostala?

„Dostala jsem nabídku. Známe se s mým společníkem přes společné přátele, vydal mi knížku… Slovo dalo slovo. Nakonec já jsem literaturu studovala. Co můžete dělat lepšího než si z koníčka udělat profesi.“

Jaká bude vaše role v nakladatelství?

„Až se to naučím, budu dělat šéfredaktorku. Hledat, co budeme vydávat, a schvalovat to. Nejsem nějaký superguru na finance, tomu bych se radši vyhýbala. Do práce už teď chodím na pár hodin několikrát týdně, podle toho, jak mám hlídání. Moje podmínka byla, že první rok budu hodně pracovat z domova, i kvůli malé.“

Chcete se při vydávání knížek na něco více zaměřit?

„Budeme více vydávat dětské knížky. A na Slovensku chceme vydávat překlady poezie. Začne to Rimbaud, Jesenin. Nevím, jestli ta první vlna budou tři knížky, nebo rovnou pět, to uvidíme.“

Budete vydávat i manželovy knihy?

„Na tento týden jsem se snažila připravit knížku, která je komentovaná Kubiceho zpráva. Jmenuje se Český Watergate. V běhu jsem se na tom učila, jak vypadá příprava knihy.“

Takže teď budete dvorní vydavatelství Jiřího Paroubka?

„To ne, nemáme žádnou exkluzivní smlouvu. Ani to nebyl záměr, proč jsem začala pracovat v nakladatelství.“

Vy sama se chystáte psát něco dalšího? (Loni P. Paroubková vydala knihu V botičkách od Diora, v níž popsala své zkušenosti ze zákulisí vysoké politiky – poznámka redakce.)
„Teď momentálně ne. Možná něco v budoucnu, ale už to nebude nic v tom stylu, co jsem psala předtím. Ty zkušenosti jsem už vyčerpala.“

Jak se vaše knížka prodávala?

„Byl to bestseller. Prodala se velmi dobře.“

Co to znamená?

„Dnes je bestseller, když prodáte tři tisíce kusů. A mojí knížky se prodalo několikrát víc než tři tisíce. Hodně dobře se to prodávalo přes internet. Možná že se lidé kvůli negativním kampaním styděli říct si o Paroubkovou. Po internetu je to anonymní, tak se tolik nestyděli.“

Objevily se informace, že s manželem prodáváte dva byty. Jak jste s prodejem daleko?

„Já prodávám svůj byt. Mám dva vážné zájemce.“

Ale manžel přece také prodává byt…

„To se musíte zeptat jeho.“

Vy to řešíte každý samostatně? To tedy sháníte i dva nové byty?

„Zatím nesháníme nic. Nemám prodaný byt, tak nemůžu něco shánět. Najednou by se mi něco zalíbilo a neměla bych na to peníze, co bych dělala?“

Máte aspoň nějakou představu, třeba jestli chcete zůstat v Praze, nebo se odstěhovat za město?

„Mám představu – nebudeme nic stavět. Chceme zůstat v Praze, kvůli práci, kvůli všemu.“

Potřebujete větší byt, protože plánujete větší rodinu?

„To není slušná otázka. Bez odpovědi.“