Odboráři jsou parchanti, řekl prý Bárta

Za komunistů nebyly pracáky ani sociálky a práce bylo tolik, že když cikán nepřišel do práce, tak ho do tří dnů naháněla policie. Stát měl dost a dost peněz na to, aby zaplatil všechny pracovníky i nemocné, i důchodce a závodní doktor jen tak neschopenku simulantovi nedal. Stravenka v závodní jídelně stála 3,-Kč a na dopravu měli zaměstnanci výrazné slevy. Takže pokud stát a podnikatelské subjekty nemají trvale pracovní místa pro 500-600 tisíc lidí, tak musí počítat s tím, že se musí o tyto občany postarat, jako ve všech civilizovaných zemí okolo Sockistánu. Získat např. podporu v nezaměstnanosti je dnes díky bolševikům z ODS téměř nemožné. A prováděcí předpis, že pokud podá pracovník sám výpověď, je okraden PÚ o 20% podpory, je další flusanec zaměstnancům přímo do xichtu. Už dnes si zamětnavatel může dělat se zaměstnancem, co se mu zlíbí a pokud 75% zaměstnanců v Sockistánu má hluboce podprůměrný plat, tak vykořisťovatelé dobře vědí, že se žaloby k soudu ze strany zaměstnance nemusí obávat. Pro zaměstnavatele jsou soudní pře jenom hra na kterou si navíc platí svého právníka, ale pro zaměstnance je případná prohra u soudu téměř likviditní.